Instantní fotografie, která vznikne prakticky okamžitě po exponování světlocitlivého materiálu, se rozšířila do povědomí především díky fotoaparátům Polaroid – ostatně pojem polaroid je od té doby pro mnoho osob synonymem pro instantní fotografii.
V současné době se podobného konceptu chytil Fujifilm, který produkuje hned několik fotoaparátů řady Instax, které pracují na stejném principu – po exponování materiálu, který je uchováván ve světlotěsné krabičce, držíte v ruce hotový snímek během několika okamžiků.
Specifickým materiálem, o kterém v současné době málokdo ví, byl Polaroid Fade to Black – takové fotografie byly k dispozici prakticky stejně rychle, jako ostatní instantní snímky. Měly však jedno specifikum, do 24 hodin po exponování se snímek změnil na kompletně černou plochu.
Smyslem tohoto materiálu bylo především předávání informací v rámci průmyslových odvětví, kde bylo potřeba uchovávat výrobní tajemství – tedy po předání snímku a využití jeho obsahu mohl být tento vyhozen bez obavy o únik informací.
Analogií k takovému filmovému materiálu je dnes například služba Snapchat, která uchovává nahrané snímky po dobu 24 hodin a poté je učiní nedostupnými. Samotný filmový materiál určený pro fotoaparáty Polaroid už bohužel není dostupný a ačkoliv bylo několik kusů vyrobeno zachránci polaroidů – Impossible Project – v roce 2009, dále už se ve výrobě nepokračovalo.