Zhoršené světelné podmínky a digitální fotografie

3. listopadu 2004
TWEET SDÍLET
Zhoršené světelné podmínky a digitální fotografie
Fotografování za horších světelných podmínek s sebou přináší několik úskalí. Vzhledem k potřebě zesílení signálu ze snímače při nízké hladině světla je kvalita snímků degradována digitálním šumem. Změna chromatické teploty světla nebo umělé zdroje osvětlení vedou k posunu barev fotografie. Další praktickou překážkou pro zdařilé snímky za šera bývá nespolehlivé zostření autofokusu a zejména nebezpečí rozhýbání fotoaparátu v průběhu delší expozice.

Při nedostatečném osvětlení máme dvě možnosti, jak se vyhnout rozmazanému snímku. Tou první je použití stativu nebo zapření fotoaparátu o pevnou podložku.

To, jak dlouhý čas udrží fotograf „z ruky“, závisí nejen na ergonomii fotoaparátu, ale především na individuálních schopnostech a míře soustředění. Nepsaná hranice, kterou je vhodné nepřekročit při focení z ruky, je zlomek vycházející z ohniskové vzdálenosti objektivu (přepočteného na kinofilm). Fotíte-li například s dlouhým ohniskem 200 mm, pak by nejdelší možný čas pro ostrý výsledek neměl přesáhnout 1/200 vteřiny.


Klepněte pro větší obrázek
Fotografie pořízená z ruky při rychlosti závěrky ¼ sec a ohnisku 50 mm.
Neostrost snímku je dána rozhýbáním fotoaparátu v průběhu delší expozice

Klepněte pro větší obrázek
Takto rozmazaný snímek se dá jen stěží doostřit pomocí softwaru.
Aby byl výsledek patrný, musíte použít poměrně razantní doostření.
To však přináší také zviditelnění šumu a dalších nechtěných artefaktů.
Na obrázku vidíte nastavení filtru Doostřit v programu Adobe Photoshop 7

Klepněte pro větší obrázek
Po aplikování filtru Doostřit. Nepěkné kontury a zdůrazněný šum jsou negativní průvodní znaky
rušivé zejména při prohlížení na monitoru, méně již v tisku, kde je obraz zjemněn tiskovým rastrem.
Fotografujete-li do knihy nebo časopisu, můžete doostřovat fotografie více než pro potřeby zobrazení na monitoru

 

Témata článku: Fotoškola

Určitě si přečtěte