Znalost detailů nejen nových, ale především těch připravovaných fotoaparátů je obvykle doménou produktových manažerů jednotlivých značek, kterým do jejich práce mluví také marketing a vývoj.
Na jednu stranu tak lidé na těchto pozicích vědí hodně, na druhou stranu ale mohou málo co prozradit, pokud vůbec něco. S rozšířením řad plnoformátových zrcadlovek se objevila tu větší, tu menší nespokojenost s tím, co jednotlivé značky předvedly.
Ke krátkému rozhovoru jsme proto přizvali Pavla Šerého ze společnosti Canon, který se podělil o něco málo zákulisních informací a zkušeností s digitály Canon za posledních několik desetiletí.
![_MG_7062 kopie[1].jpg](/GetThumbNail.aspx?id_file=548323010&width=300&height=200&q=80 "_MG_7062 kopie[1].jpg")
Canon společně s Nikonem a Panasonicem v loňském roce uvedl plnoformátovou bezzrcadlovku, co bylo hlavním důvodem pro tento krok (konkurenceschopnost, širší nabídka přístrojů nebo něco jiného?)
U Canonu a Nikonu šlo o logický krok rozšíření nabídky plnoformátových přístrojů o další technické řešení v logice s vývojem technologií i trhu. Pro Panasonic a jeho partnery je to vstup do zcela nového segmentu.
Zatím jste na trh vypustili dva modely – EOS R a EOS RP – oba dva vzbudily nemalý rozruch mezi fotografickou komunitou především kvůli ergonomii a některým funkcím. Zároveň je veřejným tajemstvím, že se připravuje i třetí model této řady, který bude mít vysoké rozlišení. Jaké je jejich zaměření co se týká uživatelů?
Připravuje se určitě nejen třetí, ale i čtvrtý…pátý… Canon by rád řadou R udělal svět fullframe dostupnějším, zároveň ale nabídl i profesionální nástroj pro foto i filmařskou branži. Pro profíka je bezzrcadlovka nejčastěji druhým přístrojem k DSLR nebo filmové kameře.
Konkurence, která je na trhu nejdéle (Sony) už má sice odladěná těla, ale stále ještě se objevují problémy například s přehříváním snímače při záznamu videa, máme se bát něčeho takového i u Canonu nebo máte jinou strategii – například omezení určitého typu záznamu, který by digitál zvládl, ale z bezpečnostních (komfortních) důvodů tak nečiníte?
Přesně tak. Canon přišel se snímači CMOS nebo třeba s fullframem, vysokým rozlišením či profi filmováním u zrcadlovek několik let před konkurencí. Za loňský rok investoval např. k osmi procentům z obratu do vývoje.
Rozhodně to tedy není o technologiích. Konstrukce foto-video přístroje je ale o vyvážení HW a SW. A tak každé „železo“ v dané cenové kategorii dostává jen takové datové zatížení, jaké zvládne bez jakéhokoliv omezení uživatele.
Příkladem řešení pro odvážné je pak FW třetích stran, např. Magic Lantern, kde fotograf nebo kameraman užívá „nadopovaného“ přístroje na vlastní zodpovědnost.
Když už jsme u toho, dříve se vedla válka v oblasti rozlišení, dnes je to v segmentu FF bezrcadlovek válka o tom, kdo má větší bajonet. Jaké je v tomto směru stanovisko Canonu – v čem je lepší nebo horší než konkurence? Obecně se hovoří o tom, že různě velký bajonet a různá vzdálenost zadní čočky objektivu od snímače má výrazný vliv na velikost objektivů, ovšem když se podíváme na nabídku objektivů a jejich velikost/hmotnost, tak ty rozdíly nejsou nijak závratné (při shodném ohnisku a světelnosti)?
Z pozice historie jsme ve fázi rozdání karet. To podstatné, co vloni Canon představil, není konkrétní model, je to právě kompletní schéma bajonetu a jeho usazení od senzoru. Je výsledkem dlouhých příprav a vážení všech aspektů.
Dle vyjádření autorů je ideálním kompromisem nejen pro brilantní optické výsledky při všech ohniscích, ale i pro mechanickou odolnost. Systém navíc prostřednictvím důmyslných adaptérů plně spolupracuje se stávajícím bajonetem EF, navrženým s vizionářským rozhledem.
Majitel brašny plné EF objektivů tak nemusí investovat ani korunu navíc. Karty jsou tedy rozdány a výrobci teď začnou vykládat své trumfy. A dočkáme se i nejednoho překvapení.
Jak to tedy je s velikostí bajonetu a flange distance, co je nejlepší a co je reálně využitelné. Například věta typu nový bajonet je lepší, protože přenese více světla na snímač (Nikon) je podle mě hloupost, protože vždycky bude záležet hlavně na objektivu a ne na bajonetu.
Optika je rozhodně klíčovou součástí vzniku brilantního záznamu, bajonet jí to ale nesmí ztěžovat. Canon i Nikon přišli se zcela novým systémovým řešením pro fullframe bezzrcadlovky. U EOS R se to týká třeba i rozšíření komunikace mezi tělem a objektivem.
Dočkáme se vysoce světelných i kompaktních konstrukcí. A obzvláště u některých ohnisek je už teď jasné, že rozdíly zanedbatelné nejsou. Pro nestranné porovnání dopadu použití APS-C průměru bajonetu před fullframe snímačem, stačí projít katalog některého z předních výrobců optiky, jakou je např. Sigma.
Když už jsme u konkurenceschopnosti, jaké je stanovisko k tomu že například u EOSu R se v hledáčku člověk dívá při fotografování na minulost – je to digitál určený pro profesionální práci (reportáž, sport, wildlife) nebo spíš pro pokročilé hobby použití. Je podle tebe CSC srovnatelné s DSLR v rámci vašeho portfolia, nebo každý typ míří na někoho jiného? Přeci jen velikostně v kategorii FF CSC takové rozdíly nejsou (vyjma EOSu RP)
Na podzim jsem příchod eRka popisoval, jako kdyby do společenské hry, například šachů, přibyla figurka velblouda, který táhne tři políčka šikmo a dvě rovně. Najednou je tu celá řada neobvyklých kombinací. Znám slovenskou fotografku architektury, co používá na EOS R pouze širokoúhlá EF skla a shifty, a libuje si vkládáním filtrů do adaptéru.
Karbonové kolo je lepší než ocelové. Jasná věc. Jenomže bezzrcadlovka není lepší než zrcadlovka. Je jiným průnikem kompromisů, sdružením výhod i nevýhod. Ani mezi fotografy nejde o dva vyhraněné názorové tábory, ale každý může zvážit přednosti i mínusy a nakonfigurovat pro svoji práci optimální řešení.
Jak vidíš složení trhu do budoucna? Levné kompakty už pomalu vymřely kvůli fotomobilům. Jaký bude osud dalších kategorií digitálů – zůstanou s námi levné zrcadlovky?
Každý máme nějak nastavené potřeby. Fenomén sociálních sítí nám je výrazně snížil, většinu obrazové dokumentace obstará širokoúhlý záběr mobilu. Vlastně je vzhledem k sečtělosti čtenářů DIGIareny skvělé, že není třeba skládat argumenty, proč si k mobilu pořídit foťák.
Úkolem výrobců fotoaparátů bude teď přesvědčovat mladou generaci, nadchnout ji ergonomií, komfortem kompozice i technickou dokonalostí. Existuje výraz „požadavek zákazníka“. Některé společnosti tak občas nazývají zástupný důvod pro zlevnění nebo zjednodušení výroby, či zdůvodnění absence konkrétních produktů v portfoliu.
Pokud k dnešku většina fotografických značek nedokázala udržet v tom svém zrcadlovky, pokouší se ve fotografické veřejnosti probudit dojem, že tyto jsou cosi překonaného. Osobně bych tedy přál zájemcům o optický hledáček i do budoucna plnění jejich požadavků za rozumnou cenu. Jen bude záležet na onom „požadavku zákazníka“…
Teď to možná nebude úplně korektní, ale Sony, jako jediná firma na trhu prodává zároveň tři generace jednoho modelu, jiný výrobce to nedělá, nekazí to trh?
Věc může souviset se strategií společnosti, ale také ekonomikou. Hrozbou je kanibalizace vyšších modelů a nižší profitabilita. Zkusím ale korektně, tedy za naši značku.
Za léta v Canonu jsem nikdy neměl pocit, že by momentální cenová atraktivita byla nadřazena schopnosti investovat do vývoje, že by se šlo na trh s něčím bez přípravy a rozvahy. Starší modely jsou nahrazovány průběžně.
Typický Canon zákazník požaduje přesné barvy, hbité ostření, precizní kresbu, rychlé reakce. Neumím si představit mu nabídnout sedm let starý model.
Proslýchá se, že Canon chystá taky novou globální elektronickou závěrku, je to pravda? Jaká je vlastně koncepce a směr Canonu do budoucna? Objevilo se i několik informací o tom, že prý se budete v následujících letech soustředit především na B2B segment?
Ó jak krásné povolání moci nahlédnout během lokalizace do náznaků budoucích funkcí fotoaparátů, jak svazující nesmět si o tom s nikým povídat…
B2B jako téma rezonuje v evropském Canonu především na velkých trzích. Podle mého názoru je to cesta, kterou jsme na českém trhu budováním vztahů, aktivní účastí na konferencích a výstavách, ale také za podpory divize kancelářské techniky, nastoupili již v minulosti. No a teď má ten způsob obchodu i název.
Především v diskuzích spousta přispěvatelů haní Canon za to, že nenabízí to, co by chtěli a zároveň jste prý zaspali a jste 100 let za opicemi (opět jde většinou o srovnání se Sony). Je to pravda? Osobně vnímám Sony jako firmu, která se snaží přicházet stále s něčím novým, i když to úplně stoprocentně nefunguje a nakonec třeba projekt skončí jako slepá vývojová větev. Je tomu tak i u vás?
Canon je několik desetiletí první japonskou firmou v počtu přihlášených patentů. V zásobě je celá řada technologií, připravovaných pro trh. Představeny byly snímače se 120 resp. 250 miliony pixelů, průmyslově je prodáván přístroj s citlivostí ISO 4 000 000. Zajímavé kroky nás čekají v pokračování vývoje dělených pixelů (současný Dual Pixel CMOS AF).
Všeobecně se obchod části trhu stlačil do snahy o splnění obchodních cílů. Dnes vymyslet, zítra zlevnit, pozítří další novinka. Ať to třeba je 16K ve 4D, hlavně když se splní a pojede na dovolenou.
Z Canonu mám za posledních 30 let stále pocit, že se spíš snaží být s fotografem na place. Myslet jeho hlavou a nenechat ho ve štychu kvůli lepšímu parametru do prospektu. Pouštět se do promyšlených a předem připravených věcí. Vymyslet mu ten příští foťák opět pro výdrž akumulátoru, přehlednost kompozice, spolehlivost při delším zatížení. To proto, aby se cítil být „Kanoňákem“.