Zelený letní slunovrat na Fotografii týdne

30. července 2008
TWEET SDÍLET
Zelený letní slunovrat na Fotografii týdne
Náladový snímek zve na procházku lesem. Kdoví, jestli na konci cestičky nenajdeme poklad...

Jeden z nejlépe hodnocených snímků posledního týdne nás opět po kratší pauze zavádí mezi vyznavače krajiny, přírody i makrofotografie, která je s touto kategorií často spojována. Snímek, který si představíme níže, ještě není typickým makrem, ale už nesedí ani mezi klasické „krajinky“ v pravém slova smyslu. Ze všeho nejvíc se tato kompozice podobá jemnému portrétu lesní květiny s užitím středověké malířské techniky šerosvitu.

S nezvykle barevným příspěvkem, který mezi jeho ostatní černobílou tvorbou působí jako první sluneční paprsek, se pochlubil uprostřed minulého týdne autor známý jako Therion. Vyznavače své klasické trudnomyslnosti sice touto zelenou poezií zaskočil, ale reakce na snímek jsou veskrze pozitivní.

Klepněte pro větší obrázek 
o zelenosti letního slunovratu; foto: Therion

Fotka týdne pojednává podle slov svého tvůrce „o zelenosti letního slunovratu“ má v sobě obsaženu skutečnou poezii všedního dne. Nazlátlý nádech, půvabná lesní cestička, příjemné sluneční světlo – ve fotografii je až hmatatelně obsažen zlomek atmosféry letního lesa, takže pozorovatel si po chvíli uvědomí smutnou absenci zvukového záznamu dané chvíle: zvuky cvrčků, bzukot včel nebo třeba šum větru v rozložitých korunách stromů. I přes všechny uvedené prvky se foto stále úspěšně vyhýbá jakémukoli připodobnění ke kýči a nabízí spíše malebnost, jemnost a kouzlo.

Ačkoliv je zde jednoznačně zaostřeno na kvítky v předním plánu, autor nám dává možnost získat povědomí i o dalším prostoru před námi; kam ale klikatá cestička lemovaná stíny vede, už nám neprozradí. Právě tady začíná tenká hranice mezi romantikou a tajuplnem, obyčejným letním odpolednem a snivou vzpomínkou. Letní slunovrat v čase našich předků býval obdobím plným magických proměn.

Když se podle pověstí země otevřela, mohl poctivý člověk v lese narazit na poklady, skryté po celý rok lidským očím. Snímek je však – stejně jako další Therionovy práce – obohacen melancholickým temným stínem a černým rámečkem navíc; snad proto, že jeho autor za celý den v lese na poklad nenarazil, ale možná i proto, že časy pokladů a středověkých kouzel jsou už nenávratně za námi.

Témata článku: Fotografie týdne

Určitě si přečtěte