Základní kurz fotografování

29. dubna 2013
TWEET SDÍLET
Možná už jste si několikrát říkali, že by bylo dobré dozvědět se něco víc o expozici a o tom, jak vlastně digitální fotoaparáty fungují. Dnes se naučí nejvíce ti, kdo fotí na plnou automatiku.

Jako u většiny přístrojů, také u digitálů se dá na automatiku spolehnout, se znalostí základních pravidel však můžete dosáhnout ještě lepších výsledků. Cesta k dobré fotce není nijak složitá.

Stačí pouze porozumět jednoduché závislosti tří parametrů a dodržovat několik nezávazných avšak lety prověřených pravidel. Pokud navíc vlastníte fotoaparát, který má na kolečku písmenka P, A, S, M, tak je nejvyšší čas začít pokročilé expoziční režimy využívat a vytřít zrak všem nezkušeným „cvakalům.“

Začněme od Adama

Digitální fotoaparáty je možné rozdělit do několika skupin – jednoduché automaty, pokročilé kompakty s možností nastavení expozičních parametrů, ultrazoomové fotoaparáty s elektronickým hledáčkem a digitální zrcadlovky. Vyjma první skupiny disponují všechny zmíněné typy digitálů pokročilými expozičními režimy P, A, S, M – programová automatika, priorita clony, priorita času, manuální režim. Ve výjimečných případech je k dispozici omezená nabídka těchto režimů, typicky P a A nebo P a M.

Klepněte pro větší obrázek 
Ovladač expozičních režimů - obvykle zde najdete ještě scénické režimy či uživatelská nastavení

Abychom dosáhli správně exponovaná fotografie (tedy ani černé ani přesvětlené), je třeba vhodně nastavit expoziční hodnoty, kterými jsou clona a čas, těm ještě sekunduje citlivost. Znalost závislosti těchto tří parametrů je základem pro tvůrčí práci s fotoaparátem. Správnou kombinaci času, clony a citlivosti pomáhá určit expozimetr. V dřevních dobách analogové fotografie to bylo zařízení velikosti krabičky cigaret, kterou nosil fotograf na krku, dnes je expozimetr součástí každého fotoaparátu.

Matematika na prvním místě

pozn. redakce: vzhledem k zaměření článku jsou uváděné definice v "laické řeči", a tedy z čistě exaktního hlediska ne úplně přesné

Hodnota každého z parametrů – clona, čas, citlivost – se udává v mezinárodně uznávaných jednotkách a ustálené stupnici. Pro čas se používá značení v sekundách, pro clonu je to clonové číslo F (někdy také f) a pro citlivost jednotky ISO (dříve ASA či DIN). Pokud si projdete hodnoty clony a času níže, zjistíte, že dodržují jakousi pravidelnost.

stupnice clonyF1,0F1,4F2,0F2,8F4,0F5,6
 F8,0F11,0F16,0F22,0F32,0F44,0
stupnice časů1/80001/40001/20001/10001/5001/2501/1251/601/301/15
 1/81/41/21"2"4"8"15"30" 
stupnice citlivostiISO 25ISO 50ISO 100ISO 200ISO 400ISO 800
 ISO 1600ISO 3200ISO 6400ISO 12 800ISO 25 600ISO 51 200

Clona je otvor, který propouští světlo, to projde objektivem a osvítí políčko filmu či digitální snímač (každé větší číslo znamená poloviční množství procházejícího světla oproti předchozímu číslu), expoziční čas zase udává, jak dlouho bude světlo na film / snímač svítit. ( každé další číslo znamená delší dobu osvitu). Např. správně exponovaná fotografie (pomineme-li nyní citlivost) má expoziční hodnoty 1/250 s a F8, stejného výsledku dosáhneme při kombinaci 1/125 s a F11 ale také při kombinaci 1/500 s a F4.

příklad expoziční řady        
čas1/5001/2501/1251/601/301/151/81/4
clonaF2,8F4,0F5,6F8,0F11,0F16,0F22,0F32,0
citlivostISO 100ISO 100ISO 100ISO 100ISO 100ISO 100ISO 100ISO 100

Pokud však budeme uvažovat i citlivost snímače a rozšíříme počet proměnných na tři, bude vypadat stejný příklad následovně: správná expozice při ISO 100 je 1/250 s a F8 stejného výsledku dosáhneme při citlivosti ISO 200 času 1/500 a cloně F8 nebo také při času 1/250 s a cloně F11. Pokud tedy změníme hodnotu jednoho z expozičních parametrů, musíme pro zachování stejné expozice změnit i hodnotu jednoho ze dvou zbývajících.

Témata článku: Fotoškola, Širokoúhlé objektivy, Priorita času

Určitě si přečtěte