Čím déle člověk fotografuje, tím více se učí vnímat různé podoby svého okolí. Pokusíme se tuto cestu poznání zkrátit a ukážeme vám nové obrazy a tváře našeho světa. Nebojte se experimentovat!
15 Petr Zajíček 8. 11. 2006
V rámci svých pracovních povinností fotografuji jeskyně zpřístupněné veřejnosti i jeskyně přístupné pouze speleologicky. V nedávné době jsem byl s kolegou Romanem provádět biospeleologický výzkum do nejdelší jeskyně v republice – Amatérské jeskyně.
Petr Zajíček 23. 2. 2005
Bylo pozdě odpoledne, když jsem během expedice na Špicberkách dělal malý okruh po ledovci Werenskiold. Svým tvarem mne zaujal hluboký meandr ledového kaňonu. Rozdělal jsem stativ, nasadil fotoaparát a zvolil kompozici. Světlo skrz řídké mraky bylo rozptýlené a záběr vypadal zajímavě.
3 Petr Zajíček 17. 12. 2004
Již dlouhou dobu pracuji na správě zpřístupněných jeskyní. Kromě odborné činnosti je také mou náplní práce fotografovat vše, co jakkoli souvisí s krasovými jevy.
7 Petr Zajíček 23. 11. 2004
Během studijní cesty po Turecku jsme kromě fascinující Kappadokie navštívili řadu památek a přírodních zajímavostí. Je až zarážející, jak pestrá je turecká krajina, a kolik kulturních cest se tu od pradávna setkávalo...
6 Petr Zajíček 12. 11. 2004
V lednu roku 2001 nastal vzácný okamžik. Kolegové z Rudické skupiny hlásí, že Spodní chodba Rudického propadání zamrzla. Po sedmi letech! Prosím kluky, jestli by mě nevzali s sebou fotografovat. Dávám příslib, že na oplátku jim z diapozitivů nechám udělat velké fotky do jejich archívu. Souhlasí. Protože jeden z jejich členů chce pořídit i videodokumentaci, celá akce je velmi náročná.
Petr Zajíček 25. 10. 2004
Je hodně míst na naší Zemi, kde si člověk může připadat jako v jiném světě. Patří mezi ně i unikátní oblast v centrálním Turecku - Kappadokie. Před třemi milióny let tu mohutné sopky Hasan a Ercyies neúnavně vyvrhovaly lávu, sopečný popel, prach a další vulkanický materiál, až vznikly desítky metrů mocné vrstvy pestrých sedimentů.
1 Petr Zajíček 9. 10. 2004
Roku 1999 jsem strávil přes tři měsíce na souostroví Špicberky. V zemi, která se nachází asi na půli cesty mezi nejsevernější výspou Norska – Nordkappem a severním pólem. Naše glaciospeleologická expedice měla širokou náplň úkolů, od opravy terénní stanice, přes meteorologická měření, sledování ústupu ledovců až po průzkum ledovcových jeskyní. Mým hlavním cílem bylo především fotografovat.
1 Petr Zajíček 9. 9. 2004
Když jsem se vracel domů z norského národního parku Övre Dividal, naplánoval jsem cestu tak, abych ranním vlakem dorazil do hlavního města Švédska, kde jsem přestupoval, a nočním vlakem pokračoval dále na jih. Zbyl mi tak celý den k odpočinkovým procházkám po krásné metropoli.
5 Petr Zajíček 19. 8. 2004
Před čtyřmi lety mne vítr zavál opět do Skandinávie. Cílem mého zájmu se stal norský národní park Övre Dividal, který se rozkládá na ploše 743 km2 jižně od města Tromsö. Výchozím bodem byla norská strana hraničního přechodu Kilpisjarvi.
2 Petr Zajíček 3. 8. 2004
Před devíti lety jsem s kamarádem uskutečnil výpravu do rakouských Alp v oblasti masívu Ruderhofspitz – Schrangkogel na jih od Insbrucku. Vytipovali jsme si dvě horská údolí.
Petr Zajíček 14. 7. 2004
V létě roku 1998 jsem uskutečnil soukromou výpravu na norské ostrovy Söröya a Seiland. Málo obydlené výspy severu se nacházejí v úrovni měst Alta a Hammerfest za polárním kruhem. Hornaté ostrovy jsou přístupné pravidelnými lodními linkami.
20 Petr Zajíček 23. 6. 2004
Podobná témata: Fotoškola, Cestopisy, Kultura
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.
