Práce s formátem RAW patří na DIGIareně k velmi oblíbeným tématům. Přinášíme vám proto recenzi dalšího ze zajímavých programů pro digitální vyvolávání – linuxové RawStudio.
RawStudio patří k vyzrálým programům, který najdete v mnoha linuxových distribucích a spustíte jej také pod systémem FreeBSD. Uživatelé Windows a Mac OS X ovšem musí sáhnout po něčem jiném. Jejich platformy nepatří mezi podporované. Konverzní část programu je stejně jako v případě UFRaw, RawTherapee, Adobe Camera Raw a mnoho dalších založena na programu DCRaw. Program RawStudio je licencován svobodnou licencí GPL a jeho autoři vám ho dávají k dispozici zdarma.
Nová verze, nové vlastnosti
Ještě zhruba před měsícem bychom vám RawStudio představili jako rychlý konverzní program s jednoduchým ovládáním, vybavený pouze základními funkcemi. Po vydání verze 2.0 na začátku března tohoto roku je však všechno jinak. Zkusme se ale nejprve zaměřit na proces vyvolávání fotografie, který byl popsán v prvním dílu seriálu.
Pro RawStudio jsou charakteristické záložky A, B a C. Na nich má uživatel k dispozici tři na sobě nezávislá nastavení všech ovládacích prvků ovlivňujících vyvolání snímku. V porovnání, které z nastavení více vyhovuje vyvolávané fotografii, může napomoci rozdělení obrazovky (splitu) pomocí funkce z nabídky Zobrazení > Split. Nastavení je také možné kopírovat z jedné záložky do druhé pomocí příkazů z nabídky Úpravy > Copy Settings a Úpravy > Paste Settings.
Uživatelské prostředí RawStudio
Tonalitu snímků upravíte pomocí jezdce Expos, případně pomocí tvarování tonální křivky. V tom uživateli tak jako u ostatních programů pomáhá tříbarevný histogram. Pro přesnější indikaci „přepalů“ a „podpalů“ slouží funkce Zobrazení > Exposure mask. Její použití stejně jako použití jezdců Satur (Saturace), Odstín a Contr (Kontrast) asi není třeba dlouze vysvětlovat. Nastavení bílé pomocí dvou jezdců Temp a Tint nijak nevybočuje z očekávaného standardu. K němu RawStudio přidává stejně jako např. RawTherapee možnost mnohem efektivnější úpravy nastavení bílé pomocí klepnutí myši do barevně neutrální části snímku.
Co nového přinesla verze 2.0
RawStudio nebylo ani v minulosti žádným „hlemýžděm“. Od verze 2.0 se jeho běh stal ještě svižnějším díky důslednému použití instrukcí SSE/SSE2 a také díky vícevláknovému zpracováním úloh. To se v praxi projevuje například rychlejším načtením velkého počtu fotografií a také tím, že se program nezablokuje při běžícím exportu snímku.
Mezi horké novinky patří funkce pro odstranění šumu, která je prezentována jezdci Denoi (potlačení jasové složky šumu) a ColDn (potlačení barevné složky šumu). Je ovšem diskutabilní, zda se mírné rozostření obrazu na úkor odstranění šumu vyplatí. Proto osloví možnost odstranění nejrušivější barevné složky šumu pomocí jezdce ColDn, víc než jednoduchý „odšumovač“, jímž je vybavený například program UFRaw.
Aplikace dokáže kromě jiného také účinně redukovat šum
K největším překvapením, která najdete ve verzi 2.0, nepochybně patří korekce zkreslení objektivu. Může fungovat v automatickém režimu, v němž se pokouší rozpoznat typ objektivu na základě metadat přítomných ve snímku nebo v režimu ručním, při němž je možné potlačit chromatickou aberaci pomocí jezdců Ca R (červenou složku) a Ca B (modrou složku) a také korigovat vinětaci objektivu pomocí jezdce Vign.
Korekce zkreslení objektivu je založena na open-source knihovně a databázi zkreslení objektivů LensFun; kromě RawStudia využívají její služby také například programy UFRaw nebo Darktable
Naprosto nečekaným bonusem je možnost přímého řízení fotoaparátu připojeného pomocí USB kabelu k počítači. Aktivujete ji pomocí příkazu z nabídky Zobrazení > Tethered Shooting. Dálkové a intervalové spouštění snímků pracovalo u testovacího Canonu EOS 60D na jedničku. Snímky se při něm ukládaly přímo na disk počítače do programem otevřené složky. Jen škoda, že tento Canon přenáší obraz z LifeView pouze pomocí HDMI. Kvůli tomu zůstalo tlačítko Monitor Camera bez odezvy.
Příjemným bonusem je možnost dálkově ovládat připojený digitální fotoaparát
Dávkové zpracování fotografií
Čekání na výsledek zpracování jednotlivých snímků zdržuje a obtěžuje. Na druhou stranu dávkové zpracování, při němž je pro všechny snímky dávky použito stejné nastavení, nemůže vyhovět náročnějším uživatelům. RawStudio nabízí sofistikovanější postup práce. Ukládá si totiž nastavení všech ovládacích prvků do XML souborů, umístěných ve skryté složce „.rawstudio“, kterou najdete ve složce s fotografiemi. Díky tomu je možné snímky postupně upravit do kýžené podoby, bez nutnosti spouštět jejich zpracování. Následně je přidáte do dávky pomocí příkazu Dávka > Add to batch queue. Vlastní zpracování a výstup zahájíte stiskem tlačítka Spustit na záložce Dávka. Určitě nelze opomenout další zajímavou vlastnost programu. Je jí možnost směrování výstupu nejen do souborů PNG, TIF (8 nebo 16 bit) nebo JPG na lokální disk, ale také přímo do služeb Picasa, Flickr a Facebook.
Hromadné zpracování snímků nečiní RawStudiu problém
Obrazová kvalita
Autoři programu se nijak netají optimalizací jeho běhu na rychlost zpracování. Jak je na tom RawStudio s kvalitou interpolace? To nám ukáže přidání jím vyvolané fotografie do porovnání výřezů testovací scény z předchozího článku. Dle očekávání, nenajdete žádný výrazný rozdíl oproti výstupu z ostatních programů.
1 – Kontrolní JPG, vytvořený fotoaparátem;
2 – DigiKam, interpolace AHD;
3 – UFRaw, interpolace AHD;
4 – RawTherapee, interpolace HPHD;
5 – RawStudio.
Co chybí a co potěší
Celkově je patrné, že se RawStudio v souladu se současným trendem přiblížilo k programům, které se pokouší zajistit úplný pracovní postup (workflow) při zpracování fotografií ve formátu RAW. K dokonalosti mu ale ještě několik „detailů“ chybí. Asi nejvíc lze postrádat transformační úpravy fotografie. Ty současné zahrnují pouze opravu natočení snímku. Mnozí by jistě uvítali navíc například ořez, úpravu sklonu horizontu a korekci rovnoběžnosti linií (kácejících se budov). Při práci navíc trochu omezovují pouhé dvě možnosti zobrazení fotografie (zoomu), zahrnující zobrazení snímku Podle obrazovky a „1:1“.
Na druhou stranu je potřeba uznat, že se autorům RawStudia podařilo vyvážit množství nabízených funkcí s jednoduchým intuitivním ovládáním. Proto je jeho zvládnutí mnohem snadnější, než zvládnutí komplikovanějších programů jako je třeba Darktable nebo Bibble V5. RawStudio nejvíc vyhoví těm, kdo s prací se soubory RAW teprve začínají.
V dalším dílu seriálu se zaměříme na zmiňovaný Darktable, který se nápadně podobá programu Adobe Photoshop Lightroom.