Ve skromném a komorním prostoru Galerie Josef Sudka v těchto dnech najde návštěvník v jedné z místností s klenutým stropem ztichlé obrázky krajin či zátiší. Ve druhé zase živé reportážní fotografie, z nichž lze vyčíst autorův smysl pro sociální cítění, ale i vtip a absurdní situaci. Na jedné z fotografií vidíme ceduli se šipkou směřující doprava a s textem „Tento trávník jest dnes uzavřen - navštivte sousední část“.
Výstava Jiřího Krejčího nazvaná Fotografie a cliché verre navazuje na již dříve uvedenou výstavu Marie Stachové. Galerie Josefa Sudka na pražském Úvoze se tímto vrací k tak trochu zapomenutým fotografům a spolupracovníkům z okruhu pražského časopisu Světozor, a to zejména k ročníkům 1933 až 1939.
Meziválečné období charakterizuje v české fotografii pestrá škála směrů a tendencí. Historická bádání proto neustále pokračují v objevování neznámých či oprašování opomíjených autorů. Není to tak docela případ Jiřího Krejčího (1899-1977), který byl po desetiletí velice uznávaným malířem a kreslířem. Jeho práce byly hojně vystavovány. Výtvarná činnost Krejčího však nebyla oceněna v celé své košatosti. Ve svých malířských začátcích jej nejvíce ovlivnila sociální tematika, ale později si začal hledat svůj osobitý styl a vlastní výtvarný výraz. Ve 40. letech tak vytvořil nezaměnitelný malířský a kreslířský styl, který bývá přiřazován k imaginativnímu proudu českého umění 30. let.
Jiří Krejčí (ilustrační foto)
Zajímavé jsou však i Krejčího fotografické práce. Jeho volná tvorba v oblasti fotografie má paralelu k malířské tvorbě. Na přelomu 20. a 30. let tvořil abstraktní fotogramy v duchu tehdy ještě doznívajícího poetismu. Reportáži, dalšímu fotografickému žánru, se Krejčí věnoval v polovině 30. let, kdy působil v redakci časopisu Světozor. Krejčí pro časopis nejen fotografoval, ale také psal. Vedle kultury jej zajímala sociální problematika v období hospodářské deprese a témata bydlení ve městě a na vesnici.
Jiří Krejčí (ilustrační foto)
Zvláštní kapitolou v jeho tvorbě jsou tzv. cliché verre, pro něž Krejčí používá termín průsvitka. Technicky se jedná o kresbu provedenou na fotografický negativ, z něhož je vytvořena kopie. Jiří Krejčí tohoto propojení kresby, grafiky a fotografie využil v ilustracích knihy Karla Hynka Máchy Znělky, vydané v bibliofilské edici roku 1939. Techniku průsvitky vynalezl v 19. století malíř Camille Corot, který ji také proslavil.
Jiří Krejčí (ilustrační foto)
Krejčí nadále pokračoval v experimentech s fotografickými materiály a s použitím různých technologií. Byly to hlavně krajiny, městské scenérie, figurální kompozice, ale třeba i cirkusové scény.
Angažovanost Jiřího Krejčího na poli meziválečné avantgardní fotografie je skromná, přesto těžko opominutelná. Na výstavě, která je pořádána ve spolupráci s autorovou ženou Olgou Krejčí, jsou zastoupeny stejným dílem obě části tvorby Jiřího Krejčího coby fotografa.
Výstava potrvá do 24. dubna 2005