Sbírka Grety Popper se dochovala naprosto náhodně – bezdětná Popper odkázala fotografie své sousedce, která je věnovala Moravské galerii. Po letech se Popper dočkala nejen výstavy, ale i s citem zpracované publikace Grete Popper: Fotografie mezi dvěma světovými válkami. Pojďme společně projít v několika letmých zastaveních celou výstavou.
Brňané si již zvykli vídat zajímavé fotografické výstavy v Ambitu Místodržitelského paláce. O jedné z nich, Jan Pohribný: Místa zasvěcení, jsme vás již informovali. Ambit měl, jako galerijní místo, své výhody i nevýhody. Nacházel se v prostorách chodby do kavárny, což umožňovalo snadný a bezplatný přístup všem fotografickým nadšencům, ale kvůli bezpečnosti a klimatu neumožňoval zveřejňovat významnější projekty. Proto, převážně díky iniciativě ředitele Moravské galerie Marka Pokorného, vznikl nový prostor, který bude věnován výhradně fotografickým výstavám - fotogalerie Camera v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Její fungování zahájila výstava Grety Popper, české Němky, jejíž fotografickou pozůstalost Moravská galerie vlastní.
Grete Popper (1897 – 1976) vynikla jako fotografka hlavně ve třicátých letech, kdy byla oceněna řadou fotografických salónů. Uznávaná byla i česky mluvícími fotografy, kteří ji respektovali snad nejvíce. Toto ocenění má o to větší váhu, že ženy – fotografky byly v té době spíše výjimkou, a že Popper se fotografii nikdy profesionálně nevěnovala. Před válkou pracovala jako sekretářka, po válce využila svých jazykových schopností a živila se jako překladatelka a tlumočnice.
Galerie Camera prezentuje na sedmdesát snímků z třicátých let. Vystavené fotografie ukazují, jak mnoho se Popper vymyká z anachronické tvorby českých Němců. Nevyhýbá se snad žádnému tématu, které se jí naskytlo, pod vlivem Richarda Levyho, průkopníka systematického využití fotografie v reklamě, se věnovala dokonce i reklamní tvorbě.
Výstavu lze rozdělit do dvou hlavních okruhů – portrétů a záběrů na Prahu. Značnou část portrétů tvoří zachycení obličejů vesničanů v krojích. Popisky k fotografiím (Slovanský typ, Východní typ) naznačují, že Popper se příliš nezajímala o etnografii, více ji zaujaly výrazy a tváře samotné. Jako zjevení působí jediný vystavený, kompozičně velmi dobře zvládnutý akt, za který by se nemusel stydět ani František Drtikol.
Druhý okruh v divákovi upevní přesvědčení, že Popper se dokázala úspěšně věnovat opravdu široké škále námětů. Oproti intimním zákoutím schodů či fotografii větví odrážejících se v kaluži na chodníku stojí realistické snímky továren. Popper měla ráda záběry seshora, nejčastěji z budov pojišťovacích společností, pro které pracovala jako sekretářka, často fotila ruch a shon na Václavském náměstí za nejrozličnějšího počasí.
Z okruhu pražských zákoutí snad nejpůsobivější dojem zanechá fotografie Zima (před rokem 1937). Jedná se o snímek zachycující siluety soch Karlova mostu, bruslařů a hokejistů, kteří se před mostem prohánějí po zamrzlé Vltavě. Na led dopadá prudká zář slunce, jejíž způsob zachycení dokazuje, že Grete Popper si uměla pohrát se světlem a mistrovsky ho na svých snímcích využít.
Založení galerie Camera má dle vedení Moravské galerie potvrdit a upevnit místo fotografie jako rovnoprávné sestry klasických uměleckých oborů a nalákat diváky do výstavních prostorů. V budoucnosti se můžou návštěvníci těšit na výstavy slovenského dokumentaristy Martina Kollára, Drahomíra Josefa Růžičky, Josefa Sudka či rakouského multimediálního umělce Erwina Wurma. Jak již tento výčet napovídá, galerie si vytyčila velmi široký záběr zahrnující české i světové fotografy od počátků fotografie až po současnost. Snad si návštěvníci najdou cestu i do těchto ve srovnání s Ambitem hůře přístupnějších prostor. Výstava Grety Popper potrvá do potrvá do 3. července 2005 a shlédnout ji můžete v budově Uměleckoprůmyslového muzea Brno.