alice bochnakova  |  21. 05. 2007 17:26

především mě velice těší, že fotografie vytvořené pod vodní hladinou zaujaly jak kladně , tak i naopak. Reakce, vyvolané pocity, je to to, oč tu běží. Stejně tak se já dívám na fotografie druhých. Jsou fotografická pravidla, která mohou vést, nikoli diktovat a porušování v tom dobrém slova smyslu je mnohdy velice efektivní, přínosné jak pro tvůrce, tak i pro pozorovatele.
Dlouhá léta porozuji podvodní svět, život v něm a užívám si poznání..na vlastní oči, bez objektivu. Dívala jsem se na sluncem prozářené měkké mořské korály, jak se vlní v proudu, jejich ladný pohyb mě fascinoval. Asi tam někde mě to napadlo.
Po nápadu, jak a co nafotit, jsem vlezla do bazénu, instruovala mou tehdy šestiletou dceru, která se od 4 let bravurně pohybuje nad i pod hladinou, naaranžovala dekorace, nutné lahve s bublinkami, vzala foťák a fotila. A pak jen zbývalo, aby se má dcera Bára nad hladinou nadechla, pak vydechla, aby nevypouštěla bubliny nosem, ústy, upravila si všudypřítomné vlasy z obličeje, upravila vlající se šaty, srovnala závaží na nohách a pase, nehýbala se, nastavila se do již dříve zmíněné polohy, a vyvořila na tváři přirozenou, s očima otevřenou face polohu. Na to měla tak 30 vteřin, v jejím pojetí 15. Pak se pustil proud a dekorace po velmi náročné montáži odlétly do nekonečna a mohlo se začít znova.-))
Hovořit o zákonitostech na dením slunci na suchu a pod vodní hladinou, kdy lom světla a vůbec vše technické je naprosto rozdílné není třeba předesílat. Zachytit přesně danou barevnost, kterou si vymyslím, vytvořím a následně vidím, pak najít i ve svém fotoaparátu je ...no....nelehké. Vím přesně , co chci, vidím to před očima a pak to to přesně tak chci i vyfotit. A ráda bych tam dostala veškeré emoce...radost, něhu, lásku, vztek, nenávist, bolest, štěstí, touhu, vášeň....trochu romantiky i morbidna. Hranice, kde pro mnohé hranice nejsou.
Mám ohromné štěstí, že jsem ve své dceři našla dívku mnoha tváří a poloh, která je schopna ve svém útlém věku právě toto najít A taky své divoké, temperamentní mámě dopřát radost.-))
A to je to, proč to dělám, nezávisle na tom, zda se to líbí , či ne.-))Ještě jednou Vám děkuji za slova a pozastavení u mého fota.-)
Alice Bochňáková

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory