Všichni jistě známe tu příjemnou zemitou vůni, která zaplní vzduch po dešti. Tento jev už v 60. letech pozorovali australští vědci – pojmenovali ho „petrichor“–, dosud však nikdo neodhalil jeho principy. Teprve nyní přišli s vysvětlením vědci z Massachusetts Institute of Technology.
Provedli 600 pokusů na 28 typech povrchů (12 umělých, 16 půdních). Změřili hustotu jednotlivých povrchů a poté simulovali déšť. K zachycení okamžiku dopadu dešťových kapek použili fotoaparát (jeho značka je pečlivě utajená) disponující možností vysokorychlostního snímání. Z pořízených záběru posléze vytvořili slow motion video.
Podstata jevu je v podstatě jednoduchá: Když kapka dopadne na porézní povrch, jímž půda bezesporu je, vytvoří se v místě kontaktu malé vzduchové bubliny, které se vyboulí směrem vzhůru a „vystřelí“ do vzduchu v podobě perliček aerosolu.
Vtip je v tom, že tento aerosol může obsahovat aromatické prvky, ale také bakterie a viry z půdy, které se potom šíří s větrem. Tento objev tedy může též pomoci vysvětlit, jak se přenáší některé nemoci, např. bakterie Escherichia coli, z jedné oblasti do druhé a možná i na člověka.