Grafický editor GIMP se těší čím dál tím větší oblibě. Z původně málo známé aplikace určené pro operační systém Linux se příchodem jeho verze pro Windows stal konkurent nejen běžných editorů určených pro majitele digitálů, ale v mnohém se přibližuje dokonce i Photoshopu. V profesionální praxi je Gimp však zatím stále použitelný jen pro vytváření webové grafiky, protože neumožňuje práci v barevném prostoru CMYK.
Kromě velkého množství funkcí je obrovskou výhodou Gimpu to, že je všem k dispozici zcela zdarma jako freeware. Existuje dokonce i v české verzi, můžete si jej stáhnout například z webu www.gimp.cz. Editor je soustavně vyvíjen, poslední stabilní verze nese označení 2.0.0. Existují však i novější vývojové varianty, u níž však není prozatím zaručena bezproblémová funkčnost.
Gimp je čistě grafický editor, možnost správy a archivace fotografií neobsahuje. To však bohatě vynahrazuje počtem funkcí na úpravu snímků, jímž překonává naprostou většinu amatérských editorů. Umožňuje například práci s vrstvami a cestami, nabízí mnoho rozšířených možností výběrů, obsahuje spoustu filtrů.
Na prostředí programu je třeba chvíli si zvykat. V základní podobě se totiž skládá hned ze tří na sobě nezávislých oken. To není příliš praktické, neboť např. při přepínání mezi programy musíte vždy zapnout všechna tři okna. Dialogy k jednotlivým funkcím se zobrazují dokonce ve čtvrtém samostatném okně. Dvě okna s nástroji je nejvýhodnější umístit podél vodorovných stran obrazovky a mezi nimi otevírat okno se snímkem. Toto uspořádání se pak v mnohém přibližuje známému prostředí editoru Photoshop. Plochu si však samozřejmě můžete jakkoliv přizpůsobit, jednotlivé paletky můžete táhnutím z oken vyjímat nebo je do nich naopak přidávat. Okna také můžete rozdělit na ještě více samostatných částí, čímž však anarchii na obrazovce ještě zvětšíte.
Klasické uspořádání pracovní plochy
Všechna okna s nástroji a dialogy můžete zavřít a otevřené ponechat jen to se snímkem. Všechny funkce jsou totiž přístupné z menu, jenž zobrazíte po stisknutí pravého tlačítka myši. Je jen na uživateli, která z možností mu bude vyhovovat lépe. Majitelé menších monitorů se asi přikloní k verzi s jedním oknem, neboť okna s volbami zabírají značnou část pracovní plochy a na snímek pak již příliš místa nezbývá.
Uspořádání pracovní plochy s jedním velkým oknem se snímkem, výběr funkcí přes pravé tlačítko myši
