Stará manuální skla jsou mezi fotografy stále oblíbenější, není proto divu, že se výrobci snaží své legendy oživit a nabídnout jejich moderní verze. To platí i pro německý Meyer-Optik Görlitz a jejich objektivy Trioplan.
S rostoucí oblibou starých manuálních objektivů výrobci, kteří přežili nástup digitálních technologií, přicházejí s moderními variantami stoletých optických pokladů. Za všechny jmenujme Zenitar, Carl Zeiss a také Meyer-Optik Görlitz.
Proč jsou vlastně stará analogová skla tak oblíbená? Vždyť to neumí samo ostřit a přenos kontrastu a podání detailů také nejsou dokonalé a designem se to vůbec nehodí k tělům moderních fotoaparátů!


Starý Trioplan 50 mm F2,9 a jeho moderní verze
Že by stesk po časech, kdy fotografie byla opravdové řemeslo, které vyžadovalo mnohem více než namířit a stisknout? Možná, ale především je to jedinečnost a specifičnost každého kousku, který se vám dostane do rukou. A samozřejmě bokeh čili charakter pozadí, části obrazu mimo hloubku ostrosti.


Fotografie z Trioplanu 50 mm F2,9: vlevo © Firat Bagdu, vpravo © Tamara Skudies
Právě bokeh je hlavní výsadou Trioplanů. Konstrukce clony sestávající z velkého počtu lamel (12–15) jednoduše nabídne úplně jinou kvalitu než současné objektivy s max. 9 lamelami. Na „plnou díru“ je bokeh jemňoučký, sametový, při zaclonění nabídne v protisvětle líbivé kroužky. V tzv. kroužkování sice najdeme mezi starými skly řadu přeborníků, ovšem Trioplany mezi nimi vynikají jakýmsi mýdlovým charakterem kroužků s typickým lemováním.


Fotografie z Trioplanu 50 mm F2,9: vlevo © Firat Bagdu, vpravo © Tamara Skudies
Jak sám výrobce přiznává, jedná se v podstatě o optickou vadu – aberaci. Tato nedokonalost je ovšem záměrná. Trioplan není určen pro precizní, technicky dokonalou reprodukci reality. Jeho úkolem je tuto realitu zprostředkovat originálním způsobem v podobě snímků se snovým, zastřeným nádechem. To se jistě hodí pro konkrétní fotografické disciplíny, jako je třebas portrétní nebo makrofotografie.
Ale vraťme se nyní k moderním verzím těchto objektivů. Meyer Optik se rozhodl oživit své staré objektivy prostřednictvím crowfundingových kampaní, které jsou zároveň dobrým indikátorem zájmu o určitý výrobek. Loni zabodoval s Trioplanem 100 mm F2,8, který si tohoto času můžete objednat na stránkách výrobce, ale i u dalších prodejců fototechniky.

Letos, ke stému výročí vzniku řady Trioplanů (1916), připravil Meyer Optik inovovanou verzi své padesátky – Trioplanu 50 mm F2,9. Důležité v tomto kontextu je slovo „inovovanou“, neboť se nejedná o pouhou kopii původního Trioplanu. Přestože optická konstrukce zůstala zachována, přepracován byl systém manuálního ostření – k ostření slouží přední pohyblivý člen, díky němuž stáhnete ostřicí vzdálenost až na 28 cm a dosáhnete zvětšení 1:4. Díky této novince se fotografové mohou k fotografovanému objektu dostat opravdu blízko a nabídnout tak zajímavé úhly záběru, ať už v podobě kreativního portrétu nebo snímku detailů.

Co se týče optické konstrukce, jedná se o klasický triplet: objektiv sestává ze 3 členů uspořádaných ve třech skupinách, přední čočka je potažena antireflexní vrstvou. O dokonale kruhový bokeh se stará 12lamelová clona. Světelnost objektivu činí F2,9, zaclonit lze až na F22.
Trioplan 50 mm je kompatibilní s fotoaparáty formátu FF. Při použití s jinými formáty je třeba počítat s vynásobením ohniskové vzdálenosti crop faktorem, např. u APS-C se dostaneme na efektivní ohnisko 75, respektive 80 mm.


Optická konstrukce Trioplanu 50 mm F2,9 a MTF křivka
K připojení k fotoaparátu není třeba žádné redukce, Trioplan je nabízen s bajonety Canon EF, Nikon F, Sony E, Fuji X, m4/3, Leica M, ale i se závitem M42. Objektiv je to opravdu malý a lehký, max. průměr tubusu činí 62 mm a délka pouhých 34 mm, sklíčko neváží víc než 20 deka. Předpokládaná cena je 1 299 dolarů, aktuálně lze však objektiv pořídit ve výše zmíněné kampani na Kickstarteru za zhruba poloviční cenu.