Test: Canon 700D – jablko nepadlo daleko od stromu

Na jaře nás Canon nepřekvapil a stejně jako každý rok i letos vydal amatérskou zrcadlovku stovkové řady, tentokrát s označením 700D. Stejně jako v minulosti se jedná o zrcadlovku s APSC čipem o rozlišení 18 Mpx a řadou funkcí pro fotografy i filmaře.

I když se jedná o fotoaparát veskrze úspěšný, musím se ptát, proč vlastně spatřil světlo světa. Výrobce totiž vedle 700D uvedl na trh i nejmenší digitální APSC zrcadlovku na světě Canon 100D (za velkou louží označené jako SL1 podle řady Mercedesů SL tzn. „Sport Leichtbau“). Oba fotoaparáty jsou po funkční stránce prakticky shodné, jen stovka je v poněkud skladnějším balíčku.

Vedle toho je na trhu starší Canon 650D, novinka 700D ale nepadla daleko od stromu. Oproti staršímu bratříčkovi nabídne 700D nový setový objektiv, nové kolečko expozičních režimů (otáčí se 360°), novou povrchovou úpravu a simulaci kreativních filtrů v živém náhledu. Toť vše.

Kromě kosmetických změn v designu se jedná o upgrade, který by se normálně dal vyřešit novým firmwarem. Doufejme, že měl výrobce nějaký technický důvod, proč místo firmwaru uvedl hned novou zrcadlovku. Nota bene když skutečná inovace přišla o pár měsíců později – nový systém ostření v živém náhledu u DSLR Canon 70D. To zamrzí především proto, že amatérské zrcadlovky Canon často využívají právě filmaři.

Jak ostřit a jak fotit

I když výrobce inzeruje u Canonu 700D (a 650D i 100D) rychlé a spolehlivé ostření v živém náhledu s ostřícím motorkem STM (přítomen u dvou setových objektivů a palačinky 40mm STM), nejedná se o žádný zázrak. Ostření se dá použít na videosekvence se statickými, případně pomalu se pohybujícími objekty. Pokud ale chcete natáčet sportovní události nebo běžně fotit v živém náhledu, rychlost ostření Vám nebude stačit.

Canon 700D je plnohodnotná zrcadlovka se všemi klady i zápory, které toto označení s sebou přináší. Na rozdíl od nového Canonu 70D, bezzrcadlovek a SLT „zrcadlovek“ Sony (např. testované A58) není tento fotoaparát určen pro běžné focení přes LCD, ale přes hledáček. To může znamenat potenciální problém pro masy dovolenkových fotografů navyklé na focení přes displej.

I s titěrným hledáčkem jakoby „na konci tunelu“, kterým mě 700D trápil, se mi ostřilo a komponovalo daleko lépe, než u elektronického hledáčku A58, nebo LCD bezzrcadlovek. Stejný názor jsem zaznamenal i u ostatních fotografů navyklých na zrcadlovku, když jsou konfrontováni s elektronickým hledáčkem.

Hledáček a displej

Samotný hledáček se zvětšením 0,85× a pokrytím 95 % snímané scény není žádný zázrak, ale ve třídě amatérských DSLR se jedná o standard. Příjemné je u 700D rozložení ostřících bodů, které pokrývá krom horizontálního a vertikálního směru i body zlatého řezu. Nad hledáčkem je nenápadný senzor přiblížení, který vypne LCD, když se fotograf přiblíží okem k hledáčku.

Displej na zadní straně je výklopný a otočný. Při transportu je možné displej otočit k fotoaparátu a chránit jej proti poškození. A chránit je skutečně co. Displej má přes milion bodů, což dnes už nikoho neohromí, a je dotykový. Implementace dotykové technologie může fotografovi pomoci, ale může mu i přidělat vrásky. Naštěstí 700D spadá do první kategorie a ovládání dotykového displeje je intuitivní a spolehlivé. V mnohém mi připomínal iPhone/Samsung. I lupa se na dotykovém displeji volí stejně jako na smartphonech.

Pochopitelně se dotykem dá okamžitě zvolit karta a položka v menu, nebo po stisku tlačítka Q se dá okamžitě vybrat parametr, který chcete změnit. S takto implementovaným dotykovým ovládáním je radost pracovat. A to jak na 700D, tak na 650D a na menším 100D.