Novinka letošních prázdnin ze stáje Sony – Cyber-shot H3 je v portfoliu výrobce zcela novým fotoaparátem. Ačkoliv se názvem hlásí k ultrazoomové řadě H, která je v současné době zastoupena modely H7 a H9, není to plnokrevný ultrazoom.
Základní technické parametry fotoaparátu:
- snímací prvek: 1/2,5", CCD 8 megapixelů
- optický stabilizátor: ano (Super SteadyShot)
- max. výst. rozlišení: 3 264 × 2 448 bodů
- paměťové médium: Memory Stick DUO, Memory Stick Pro DUO
- objektiv: 38–380 mm, F3,5–4,4
- LCD displej: úhlopříčka 64 mm, 115 000 obrazových bodů
- možnosti napájení: Li-Ion akumulátor, síťový napaječ
- záznamový formát: JPEG
- video: 640 × 480 px, 30 sn./s, ozvučené
- rozměry: 106 × 68,5 × 47,5 mm, 300 gramů
- cena: 8 490 Kč vč. DPH
Podobně jako ostatní výrobci, tak i Sony se snaží bodovat jednoduchým ultrazoomem kapesního provedení. U Cyber-shotu, kde tuto koncepci použil poprvé se to výrobci podařilo na půl, fotoaparát sice nedosahuje rozměrů svého vyspělejšího bratříčka Cyber-shot H9, není však ani malým kompaktem, který bez problémů spočine v kapse kalhot (možná tak ve velké kapse na nohavici).
Společně s Canonem PowerShot SX100 IS a s Panasonicem TZ3 tvoří nová „hátrojka“ skupinku navzájem velmi podobných digitálů, kdy každý nabídne něco trochu jiného.
Specifikem zrodivší se kategorie kapesních ultrazoomů je především absence hledáčku, a to jak optického, tak elektronického. pro kompozici je možné využít pouze vestavěný displej. Bohužel pro uživatele, ani u H3 se displej neřadí mezi špičku, při velikosti 2,5" na něm najdete pouze 115 000 obrazových bodů. V někrerých situacích je obraz na displeji přílliš hrubý a při zvětšení pro kontrolu zaostření se ztrácí veškeré detaily obrazu.
Tělo fotoaparátu má klasické pravoúhlé uspořádání, na horní straně je spoušť spolu s voličem režimů a tlačítkem pro zapnutí/vypnutí. Zadní stěnu pak okupuje zvelké části displej a vedle něj křížový volič spolu s tlačítky pro vstup do menu a kolébka zoomu. Konstrukce těla je na dobré úrovni a celkově bytelná, pouze některé ovládací prvky (kolébka zoomu a křížový volič) vykazují mírnou vůli při stisku.
Výrobce se bohužel ani zde neodchýlil od svého konceptu v podobě minimalizace počtu tlačítek s přímým přístupem. A tak zde najdeme přímý přístup pouze k režimu blesku, samospoušti, makroostření a režimu zobrazení displeje – vše na křížovém voliči.
V pravé části těla je grip, který však, vinou svého tvaru, držení příliš neusnadňuje, na zadní stěně je praktický prolis pro oporu palce, kterým také ovládíte zoomovací kolébku. Osobně preferuji ovládání zoomu integrované do okruží spouště, ovládání palcem není tak pohotové, to se ostatně potvrdilo i u H3. Navíc poměrně nešťastně je umístěno očko pro ramenní popruh. V levé části aparátu je na horní straně, v pravé části fotoaparátu je však uprostřed boční stěny, kde překáží pohodlnému a jistému úchopu pravou rukou. Po celou dobu testování jsem stále zkoušel různé způsoby držení avšak ten ideální jsem nenašel.
Fotoaparát je napájen Li-Ion akumulátorem s velmi dobrou výdrží. Prostor pro akumulátor je spolu se slotem pro paměťovou kartu ukryt v pravé části přístroje. Na boční straně najdete multifunkční konektor pro připojení USB/AV kabelu a zdířku pro napájení ze sítě.
Funkce a vybavení
Snímač ukrytý v útrobách Cyber-shotu H3 má velikost 1/2,5" a efektivní rozlišení 8 Mpx, snímky pořízené v tomto maximálním rozlišení mají velikost 3 264 × 2 448 obrazových bodů při poměru stran 4:3. K dispozici je také poměr stran 3:2, který zachovává téměř maximální rozlišení, velikost obrazu je 3 264 × 2 176 obrazových bodů. Poslední poměr stran, který je k dispozi je širokoúhlých 16:9 při této volbě však mají snímky velikost pouhých 1 920 × 1 080 obrazových bodů, což odpovídá přibližně rozlišení 2 Mpx. Citlivost snímače je volitelná v rozsahu ISO 100 až ISO 3 200.
Desetinásobný optický zoom má rozsah ohnisek 36–360 mm při lehce podprůměrné světelnosti F3,5–4,4. Rozsah tedy není kromě desetinásobného zoomu ničím výjimečný. Vyspělejší kolega ze stáje Sony s označením H9 má nejširší ohnisko 31 mm, a přímá konkurence Panasonic Lumix TZ3 dokonce 28 mm. Snad jen Canon SX100 IS má srovnatelný objektiv, který má shodný rozsah ohnisek, avšak o něco lepší světelnost (F2,8–4,3).
Objektiv u H3 umožňuje v normálním režimu fotografovat od vzdálenosti 50 cm, pokud se přepnete na makroostření posune se minimální zaostřovací vzdálensot na dva centimetry. V případě, že byste zatoužili po širším nebo naopak delším ohnisku, pak je k dispozici i širokoúhlá a telepředsádka
Fotoaparát je vybaven všemi používanými volbami ostření – bodové, středové, celoplošné s devíti body. Stejně tak měření expozice je možn zvolit z tradiční trojice bodové, se zvýhodněným středem, poměrové. Navíc je k dispozici i měření expozice s detekcí tváře, které zajistí prokreslení portrétů.
Nezbytným doplňkem ultrazoomového fotoaparátu je stabilizace obrazu, u Sony je založena na principu plovoucího snímače a nese název Super SteadyShot. Praxe ukázala, že u některých modelů Sony se aktivace stabilizace téměř nijak neprojeví na výsledném snímku. U Cyber-shotu H3 je tomu naštěstí naopak, ovšem zázraky od stabilizace nečekejte, v praxi vám umožní prodloužit čas přibližně o 1–1,3 EV.
max. velikost | max. velikost
Vlevo snímek s vypnutou stabilizací, vpravo pak se zapnutou
Ačkoliv se Cyber-shot H3 tváří jako plnohodnotný komapkt s plnou nabdídkou expozičních režimů, klamě tělem. Na otočném voliči totiž najdete pouze plnou automatiku, program anebo plný manuál. tato trojice je pak doplněna možností natáčet videosekvence, pěti scénickými režimy (portrét, sport, noční portrét, krajina, vysoká citlivost) a jednoupolohu pro volbu ostatních scénických módů.
Právě rozdělení expozičních režimů mi přijde mírně nelogické, neboť kreativná fotografi by spíše ocenil prioritu clony či prioritu času, naopak začátečník bude více využívat plnou nebo programovou automatiku a volbu plně manuálního nastavení pravděpodobně ponechá bez povšimnutí.
Neduhem, který provází takřka všechny fotoaparáty Sony poslední generace (vyjma zrcadlovek) je rozdělení nastavení fotoaparátu a expoziních parametrů do dvou různých nabídek, kterí se však částečně překrývají. I zde tedy najdete tlačítko Home a tlačítko Menu, jedno pro základní nastavení fotoaparátu, druhé pro nastavení expozičních parametrů.
Obrazová kvalita, testy
Celková obrazová kvalita fotoaparátu je průměrná až dobrá. Základem je samozřejmě objektiv Carl Zeiss, který dosahuje tradičně velmi dobrých výsledků. Obraz je v ploše ostrý, pouze jeden roh (spodní levý) trpěl mírnou neostrostí a směrem ke krajům snímku je kresba objektivu měkčí. Podobně jako u modelu Cyber-shot H9, i u H3 je na nejdelším ohnisku patrné zhoršení v přenosu kontrastu.
Na širokém konci dosahuje objektiv velmi dobrého rozlišení 1 700 lph, s narůstající ohniskovou vzdáleností se rozlišovací schopnost zhoršuje. Na nejdelším ohnisku se však drží na stále velmi dobrých 1 500 lph. U velmi jemných struktur má fotoaparát sklony k posterizaci, na reálných snímcích se s ní ale nesetkáte. Nepříliš přesvědčivě se optika pere s chromatickou vadou, setkání s ní je možné prakticky v celém rozsahu objektivu při snímání kontrastnějších scén.
Obrazový procesor, respektive jeho nastavená je pravděpodobně nejslabším článkem v celém procesu tvorby fotografie. Komprese JPEGu, která je zvolena jako nejnižší je stále ještě dost silná a na výsledných snímcích dochází k výraznému slévání detailů již při základní citlivosti ISO 100. Jelikož fotoaparát neumožňuje snímání do formátu RAW, je pozdější náprava komprese prakticky nemožná.
Dalším zásadním faktorem, který má vliv na výslednou kvalitu obrazu je snímač, respektive velikost jeho světlocitlivých buněk. Ve fotoaparátu je totiž 8Mpx snímač rozměru 1/2,5" což s sebou nese i menší obrazové buňky a vyšší hladinu digitálního šumu. Obrazový procesor pravděpodobně odšumuje fotografie i na nejnižší citlivosti, protože výsledné fotografie postrádají ostré kontury v tonálních přechodech.
Šum má na fotgrafiích poměrně jednolitý nádech a dokonce ani modrý kanál výrazněji neujíždí k vysokým hodnotám. Jako nejvyšší použitelnou citlivost bych označil ISO 400. Snímky pořízené při vyšší citlivosti jsou určeny spíše k dokumentačním účelům. Fotoaparát umožňuje nastavit maximální citlivost ISO 3 200, ovšem při této volbě počítejte s totální ztrátou kresby.
Naměřili jsme
Provozní rychlosti fotoaparátu jsou na dobré úrovni, mínusové body bohužel fotoaparát získává za pomalý náběh, který trvá více jak tři a půl sekundy. Snímek bez namáčknutí pořídíte bez výrazného zpoždění, u snímku s namáčknutím je odezva prakticky okamžitá. Dalším nepříliš pozitivním parametrem je ukládání snímku po jeho vyfotografování, tato činnost zabere fotoaparátu téměř dvě sekundy, což je v některých situacích dosti nepříjemné.
| Sony Cyber-shot DSC-H3 |
| první snímek | 3,55 s |
| snímek bez namáčknutí | 0,21 s |
| snímek s namáčknutím | neměřitelné |
| ukládání-připravenost k dalšímu snímku | 1,70 s |
| rychlost sériového snímání | 2,1 sn./s |
| max. počet snímků v sérii | 10 |
| měřeno s paměťovou kartou | SanDisk Memory Srick PRO Duo 1,0 GB |
Celkové hodnocení
Sony Cyber-shot H3 je nováčkem v kategorii kapesních ultrazoomů. Podobně jako nedávno uvedený Canon PowerShot SX100 IS, i „hátrojka“ se snaží konkurovat poměrně úspěšnému modelu od Panasonicu, a to Lumixu TZ3. Ten je však ve výhodě především díky výborné ergonomii a širokému ohnisku 28 mm.
Fotoaparát nabídne kvalitně zpracované tělo s dobrou funkční výbavou, horší je to však s ovládáním a především nastavováním parametrů expozice. Ty jsou totiž rozděleny do dvou samostatných submenu. Nevýhodou je také minimální počet tlačítek přímého přístupu, a tak musíte pro některé používané položky (jako je třeba korekce expozice) zavítat do menu.
Kvalitní objektiv (po stránce rozlišovací schopnosti) značky Carl Zeiss je bohužel degradován místy silnou chromatickou aberací a především nepříliš vyladěným obrazovým procesorem. Výsledné snímky jsou poznamenány artefakty JPEG komprese a vyhlazováním šumu. Finální fotografie tak postrádají rozlišení jemných detailů a hranovou ostrost na tonálních přechodech.
Jak vidno Cyber-shot H3 zatím ještě trpí porodními bolestmi, uvidíme, zda se výrobce poučí při konstrukci nástupce, který bude jistě následovat v průběhu příštího roku.
Plusy:
- reálný i náhledový histogram
- výdrž akumulátoru
- stabilizátor obrazu
Mínusy:
- chromatická vada
- artefakty komprese
- ergonomie
Cena:
Zdroj:
