Tak pravil LaChapelle – podívejte se na fotky z aktuální výstavy

3. ledna 2012
TWEET SDÍLET
Pražská galerie Rudolfinum hostí výstavu děl jednoho z nejvýznamnějších světových fotografů. Následující výběr snímků berte jako malou pozvánku na událost, která rozhodně stojí za vidění.

Americký rodák David LaChapelle se již od poloviny devadesátých let řadí v první lize světové fotografie. Jeho snímky rozpoznáte okamžitě pro jejich nezaměnitelný styl, přetékající barvami, emocemi a spoustou skrytých detailů, lákajících pozorného diváka k zamyšlení – často až epických či biblických rozměrů. Ve smyslu rozměrů fyzických jsou originální fotografie tištěny na obří formáty, kterým jakákoliv knižní, neřku-li webová reprodukce, nemůže ani přinejmenším konkurovat.

Pražská LaChapellova výstava v Rudolfinu se vymyká svým retrospektivním pojetím a představí i jeho rané práce z 80. let, jež bývají tímto způsobem prezentovány jen zřídka. Vedle nich zde narazíte na většinu jeho nejznámějších fotografií, včetně monumentální Potopy.

Ještě než se vrhnete vstříc těmto úžasným obrazům, přijměte pozvání přímo z pera jejich autora.

Tak pravil LaChapelle…

„Milí diváci,
představuji zde výběr snímků, které nejlépe ilustrují témata, jimž se soustavně věnuji celý život. Od některých nejranějších prací, které jsem v 80. letech vytvořil a vystavoval v galeriích newyorské East Village, přes léta tvorby pro časopisy, kdy jsem pracoval se slavnými osobnostmi a módními publikacemi s cílem oslovit široké publikum, vytvářet konceptuálně vyhraněné fotografie a zároveň jimi zpochybňovat samotné společenské struktury, které jim daly vzniknout.

Vyvrcholením je pak rok 2006, kdy jsem se uchýlil do ústraní a bilancoval svůj dosavadní život v chatě v deštném pralese, kde jsem nalezl útočiště a kterou dodnes považuji za svůj domov. Toto hloubavé pohroužení do sebe otevřelo další životní kapitolu, pomáhal jsem budovat udržitelnou hospodářskou usedlost na ostrově v tropech a tato zkušenost mne probudila a osvobodila mne k tomu, abych se mohl zamyslet nad svým životem. Zkoumáním paradoxu, jímž se mi můj život jeví, nalézám onu nit, která jej propojuje.

Během všech mých tvůrčích etap mi vždy šlo o to diváka zaujmout, oslovit ho, navázat s ním spojení, ať už na mé snímky narazí kdekoli. Spojení, sdělování myšlenek, pocitů, posedlostí, snů a vizí. Tyto snímky vznikaly převážně intuitivně – nápady jsem realizoval se spolupracovníky, s nimiž jsem sdílel společné živé, pulzující vědomí. Jako hudebníci improvizující na jakési „vizuální jam session“ a snažící se dosáhnout obrazové harmonie, která – doufejme – diváka zasáhne jako hudba.

Nejsem přitom zodpovědný za vše, co vychází najevo, jsem jen prostředníkem, skrze nějž se obrazy odkrývají. Představují se zde myšlenky, které problematizují a zkoumají oblast mimofotografické reality, života po smrti, duševna, našeho složitého vztahu k modernímu světu a přírodě, co znamená být člověkem v dnešní neobyčejně nejisté době, jde tu o pokus porozumět velkému paradoxu našeho světa vezdejšího i světa vnitřního. Vědomí nám říká, že se nacházíme v nadějném okamžiku, okamžiku apokalypsy i zázračna. Je mou nejupřímnější nadějí, že při prohlížení těchto snímků divák zažije okamžiky poznání, pochopení a společně sdílené krásy; právě souznění s vizuálnem nás propojuje. Žádám jen otevřené srdce a otevřenou mysl.

Upřímně váš,
David LaChapelle“

Klepněte pro větší obrázek
David LaChapelle: Courtney Love - Pieta
© David LaChapelle, courtesy Fred Torres Collaborations

Témata článku: Kultura, Výstavy

Určitě si přečtěte

Fotografie týdne: Budu se jen dívat, slečno!

Fotografie týdne: Budu se jen dívat, slečno!

Sociologie se, jako většina společenských věd, nachází v jistém pnutí. Na jedné straně se snaží popsat procesy, jevy, spojení, která ve společnosti můžeme nacházet. Jde vlastně o činnost, která jako by se snažila zjistit si odstup od zkoumané skutečnosti.

Michal Černý

Fotograf požádal teenagery, aby upravili své selfie pro sociální sítě. Výsledek je alarmující!

Fotograf požádal teenagery, aby upravili své selfie pro sociální sítě. Výsledek je alarmující!

Když publikujete selfie snímky na sociální sítě, kolik jim věnujete času na úpravy? A jak moc změníte svou podobu?

2 Adam Kos

Akt v těhotenství – ženy, které se nestydí za holé bříško

Akt v těhotenství – ženy, které se nestydí za holé bříško

Gravidita je příznačná silou pocitů, které dokáže hra světel a stínů zachytit lépe, než cokoliv jiného. Následující výběr aktů ukazuje, že tento žánr není cizí ani našim čtenářům.

DIGIarena.cz

Nikon Coolpix P1000 – fotoaparát nebo dalekohled?

Nikon Coolpix P1000 – fotoaparát nebo dalekohled?

Aktuální novinka z dílny Nikonu je nástupcem modelu P900 a pyšní se přímo obřím rozsahem optického zoomu. Že bychom stáli opět na pokraji války, jejímž motem bude kdo z nás má větší objektiv?

34 Petr Březina