118
Fotogalerie

Tajemství vzniku mimořádných fotografií

Každý den vzniká mnoho milionů fotografií. Mezi nimi je tisíce krásných snímků. Některé jsou neobyčejné, výjimečné. Jenom o zlomku z nich se dá říci, že jsou vynikající, mimořádné.

Jediné, co je opravdu nenahraditelné, jsou nápady a vize. Bez nich mimořádná fotografie téměř nikdy nevznikne. Megapixely, zoomy, konvertory a ostatní technické záležitosti jsou v této souvislosti nepodstatné.

Každý fotoaparát je konstruován pro zachycení vizuální informace a můžete zaznamenat mimořádné snímky. Některé přístroje k tomu mají více instrumentů, ale bez invence fotografa jsou tyto nástroje spíš na obtíž.

Nápady a vize, o kterých píši, většina fotografů získá fotografováním a studiem. Výjimkou je talent „shůry“, zejména odhalený. U mnohých zatím pouze dřímá. Chci zdůraznit, že vůbec nedegraduji ostatní fotografie, kterých je naprostá většina. Naopak, velmi si vážím každého, kdo se snaží fotografovat. Jednoduchost pořízení fotografie a možnost masové komunikace však způsobují, že u většiny snímků je znát příklon k jejich informativní části.

Všechno je o oku

U fotografování je na rozdíl od malířství rozhodující obsah. Množství technik zaznamenání obsahu je omezené. Právě hledání obsahu je v drtivé většině zásadní pro budoucí snímek. Vize autora ve smyslu hledání obsahu a formy provedení je podstatou špičkových snímků ve všech oborech fotografie. S tím souvisí představa o možném technickém provedení a postprodukci.

Reakcí na autorovu invenci realizovat svojí vizi jsou emoce zprostředkované vizuální cestou. Při prohlížení fotografií otáčíte jednu po druhé a jenom u některých se zastavíte. Důvodem mohou být: zaznamenané rozhodující okamžiky, výrazy osob, kontrasty obsahů, umístění prvků obrazu, světlo, linie, tvary, rytmus, vzor, struktura.Všeobecná míra zaujetí je měřítkem emocionálního účinku snímku a svědčí o jeho kvalitách.

Snímek tety na pláži může mít emocionální účinek, i když bude nevalných kvalit, ale pouze pro úzký okruh známých. Naopak téměř každý se zastaví u fotografií s obecně známým, hrozivým nebo třeba erotickým obsahem, i když půjde o jakékoli zobrazení. S tímto fenoménem pracuje hlavně bulvár. Na autorovi snímku i divákovi je, aby k tomu zaujal postoj. V novinářské fotografii je pro redaktory nejdůležitější okamžik a událost, i když jsou i jiné způsoby reportážní práce, třeba hledání symboliky nebo zobecnění.

Obecně není možné posuzovat odděleně obsah fotografie a její grafickou skladbu. To platí jenom v úvahách nad hotovou fotografií. Při fotografování se věci zjednodušují. Známe záměr, úkol, máme nápad. Je důležité vše co nejlépe zapracovat do snímku. To platí nejenom pro reportáž a dokument, ale i pro ostatní fotografické žánry. Dobrý reportér očekává rozhodující záběr a je u něj, stejně jako krajinář u rozhodujícího světla, portrétista model naaranžuje nebo výraz zahlédne atd.

Subjektivně objektivně?

Hodnocení fotografií je velmi individuální a nedovedu si představit, že někdo může zařadit snímek do nejvyšší kategorie jinak, než pro sebe. Objektivním měřítkem je obecná shoda co nejširší veřejnosti, často vyjádřena i cenou.

Musím zmínit jednu fotografii, která je podle mého názoru naprosto mimořádná. Kdybych musel označit absolutně „nejhezčí“ fotografii, tak bych zvolil snímek Afgánská dívka, který vytvořil známý americký fotoreportér Steve McCurry. Na obálce National Geographic obletěla celý svět.

131.jpg 
Afghánská dívka, foto: Steve McCurry

Afgánská Mona Lisa by se dala nazvat mladá dívka na fotografii. Její vesnici napadli sovětští vojáci s vrtulníky a zabili oba rodiče. Se sourozenci a babičkou šla přes hory do uprchlického tábora Nasir Bagh v Pákistánu. Tady jí v roce 1984 potkal Steve McCurry. Všechno je na fotografii zaznamenáno.

Steve McCurry používá většinou základní objektiv 50 mm a lehce širokoúhlý 35mm nebo zoom 28–70 mm. To znamená, že se k fotografovanému objektu musí dostat blízko. Pozorování lidí a kontakt s nimi je vizí Steva McCurryho. Fotograf říká: „první věc, kterou musíte udělat, je pozorovat lidi“ a dále uvádí: „podle mě chyba, kterou fotografové často dělají je, že vidí lidi, které fotí, jako odlišné“. Je patrné, že McCurry je obdařen velkou mírou sociální inteligence a jistým osobním kouzlem, což je předpokladem pro fotografování tohoto typu.

Pokračování 2 / 2

Nechte se inspirovat uznávanými autory

Jistě se každému z nás podaří nějaké vynikající snímky. Teprve nalezení uznávaného autorského stylu je nesmrtelné.Vybral jsem některé mimořádné fotografie velmi uznávaných autorů.

Právě na hodnocení jejich snímků existuje obecná shoda a jsou pro každého fotografa – amatéra i profesionála – poučné a je možné si odnést velkou dávku inspirace už jen při prohlížení těchto snímků.

Henri Cartier-Bresson

Francouzský fotograf, který je považovaný za zakladatele moderní fotožurnalistiky. Jeho výraz „rozhodující okamžik“ se stal pojmem.

1  1967.jpeg 10   Hamburg 1952.jpg
11  Mnichov, Oktoberfest 1961.jpg 12  Západní Berlín 1962.jpg
13  Itálie 1973.jpg 2   New York 1960.jpg
3   Francie 1932.jpeg 9   Avignon 1969.jpg
5   Informátor Gestapa, Německo 1945.jpg 6   Brusel 1932.jpg
7   Paříž 1969.jpeg 8  Paříž 1968.jpg 4   Paříž 1932.jpg
foto: Henri Cartier-Bresson

Mám rád Cartier-Bressonovy snímky ze Sovětského svazu. Učil jsem se o této době ve škole za minulého režimu a mnohé, protichůdné, jsem slyšel doma. Vše bez jediného slova vystihují tyto fotografie.

14  1954 hotel Metropol Moskva.jpg 15  Moskva 1954.jpg
16  Leningrad si připomíná vítězsrví nad nacisty 9.5.1975.jpg 17  Moskva 1954  .jpg
18  Moskva 1954 .jpg 19  Moskva 1972 obchodní dům Arbat.jpg
20  Moskva 1972  .jpg 21  Moskva 1972.jpg
22  Pskov 1973.jpg 23  Samarkand 1972.jpg
24  Tallinn 1973.jpg 
foto: Henri Cartier-Bresson

René Burri

Švýcarský fotograf, je ikonou humanistické fotožurnalistiky.

25  Sao Paulo. 1960.jpg 26  Chicago 1971.jpg
27  1976 Mexico City.jpg 28  1960 Brasilia.jpg
29  Rio de Janeiro. 1960.jpg 30  Korea 1961.jpg 33 Paříž 1969 Ray Hcarles.jpg
31 Brasilia 1997.jpg 32 Pablo Picasso 1957.jpg
35 1956 plzeňská Škodovka.jpg 36  Jiří Trnka Praha 1955.jpg
37 Bratislavia.1955 Fotbal.jpg 38 Košice 1955.jpg
foto: René Burri

Martin Parr

Britský dokumentární fotograf, který zároveň často pracuje i konceptuálním způsobem. Věnuje se zejména globálním tématům masové spotřeby, turistiky a komunikace. Zkoumá národní charaktery a stále se zvyšující uniformitu dnešního světa. Jeho stylem jsou jasné barvy, humor, jemná ironie a kritika společnosti.

39 Anglie 1983.jpg 40 Anglie 1963.jpg
41 Belgie 2001.jpg 42  Anglie 1983 .jpg
43 Anglie 1983 .jpg 44 Belgie 2000.jpg
45Karlovy Vary 2010.jpg 46 Praha 1998.jpg
foto: Martin Parr

Fotografie Martina Parra jsou mi blízké. V dubnu 2011 jsem byl v pražském DOXu na výstavě jeho fotografií. Bylo na co se koukat.

48 .jpg 
výstava Martina Parra, foto: archiv autora

Josef Koudelka

Josef Koudelka je jediným současným českým fotografem světového formátu. Proslavil se zejména snímky okupace Československa v srpnu 1968, soubory Cikáni a Exily.

49  Praha srpen 1968.jpg51  Praha  srpen 1968.jpg
54  Slovensko 1963.jpg56  Slovensko 1963 .jpg
57 Slovensko 1967.jpg 58  Kadaň 1963 .jpg
59  mostecko  1993 .jpg 60  mostecko  1991 .jpg
61 u Bíliny 1993.jpg 62  Litvínov 1991.jpg
63 Portugalsko 1976.jpg 64  Španělsko 1972.jpg
foto: Josef Koudelka

Funke, Sudek, Drtikol

Jaromír Funke, Josef Sudek, František Drtikol byli fotografové, kteří patří k významným, světově uznávaným autorům první poloviny 20. století.

65  Funke Světelná abstrakce 1924.jpg 66 Funke Abstraktní kompozice 1928 .jpg70 Sudek Praha 1924.jpg
67 Funke Kompozice 1928 .jpg 68 Funke Reflexy 1931.jpg69 Funke Hlava dívky a ruka 1935 .jpg
 71 Sudek 1926.jpg 72 Sudek Svatý Vít 1928 .jpg
75 Drtikol 1925 .jpg 76 Drtikol 1925.jpg
77 Drtikol 1925 iy.jpg 78 Drtikol 1930 .jpeg
79 Drtikol 1930 the soul  i.jpg 80 Drtikol 1930.jpg 81 Drtikol 1925.jpg 82 Drtikol, slavná Vlna 1925.jpg
foto: postupně Jaromír Funke, Josef Sudek, František Drtikol

Helmut Newton

Helmut Newton byl významný, poněkud kontroverzní, německý fotograf. Proslavil se módními a erotickými fotografiemi pro časopis Vogue a Elle. Nevyhýbal se portrétní práci.

83  1967.jpg 84 1980.jpg 85 1978.jpg
 86 1979.jpg 87 1994.jpg 88 Mick Jagger 1977..jpg
 89 Kim Basinger 1986.jpg 90 Ornella Muti 1986.jpg
foto: Helmut Newton

Hélène Biret

Hélène Biret se narodila ve Švýcarsku. Žije a pracuje v Londýně. V oboru fotografie architektury patří ke světové špičce a spolupracuje s předními architekty. Jak sama říká „vše je o pocitu a představě interpretace budovy“.

91Göteborg 2004.jpeg 92 Weil am Rhein, Německo 1993.jpg 93 interier muzea umění Kolumba v Kolíně nad Rýnem 2008.jpg
94 památník holokaustu, Berlin 2005.jpg 95 termální lázně, Švýcarsko 2009.jpg 96 kaple  Mechernich, Německo 2009 .jpg
97  Montpellier, Francie 2012.jpg 98 Montpellier, Francie 2012.jpg
foto: Hélène Biret

Jindřich Štreit

Významný český sociálně-dokumentární fotograf a pedagog Jindřich Štreit. V osmdesátých letech zachytil na malém prostoru několika obcí, kde žil, kolektivizovanou socialistickou vesnici reálného socialismu. Přinesl osobitou autorskou výpověď a vyjádřil pocit z doby, často v absurdně komických kulisách.

V roce 1982 se jako jediný fotograf zúčastnil nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců. Byl vzat do vazby a následně odsouzen k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky za údajné hanobení republiky a jejího představitele. Státní policie mu zabavila i fotografické přístroje, coby nástroje trestných činů a byl mu vysloven zákaz fotografické činnosti.

100 ČSSR 1980.jpg 101ČSSR 1983.jpg
102 ČSSR 1981 .jpg 103 ČSSR 1985.jpg 105  ČSSR 1979.jpg
104 ČSSR 1980.jpg 106 ČSSR 1984.jpg
108 ČSSR 1987  I.jpg 109  ČSSR 1980.jpg
foto: Jindřich štreit

Z fotek je patrné, jak moc byly jeho snímky „závadné“. Neznám výstižnější, kritické zobrazení atmosféry oné doby (kterou jsem zažil) na vesnici. Ve filmu je jasná paralela s Jasného Rodákama. Nyní pracuje na dokumentárních projektech doma i ve světě

112 ČSSR 1981.jpg 113 Sibiř 1997.jpg
114  Maďarsko 1995.jpg 115  Rakousko 1992.jpg
116 Francie 1992 .jpg 117   Francie 1992.jpg
foto: Jindřich Štreit

Bob Martin

Bob Martin je špičkovým fotografem sportu a pochází z Velké Británie. Je držitelem celé řady nejprestižnějších cen v oboru sportovní fotografie. Na jeho záběrech je víc, než zachycení správného okamžiku.

119.jpg 120.jpg
121.jpg 122.jpg
123  2005.jpg 124.jpg
125.jpg 
foto: Bob Martin

Ansel Adams

Ansel Adams byl světově uznávaný americký fotograf, krajinář. Jeho fotografie z r. 1942 „Clearing Winter Storm, Yosemite National Park“ byla vydražena v roce 2000 za 722 500 amerických dolarů.

126 Clearing Winter Storm, Yosemite National Park 1935.jpg 127  New Mexico 1942.jpg
128 Yosemite Valley 1960 .jpg 129 California, 1963.jpeg 130  Wyoming 1942 .jpg
foto: Ansel Adams

Myšlenky a představy fotografa jsou rozhodující pro mimořádné snímky ve všech oborech fotografie. Nechte se inspirovat uznávanými autory a pracujte na svém stylu. Náměty jsou i okolo vás.

Určitě si přečtěte

Články odjinud