Fullframe přístroje nebývají levné. Bezesporu to platí i pro Sony SLT-A99, za který zaplatíte více než 70 000 Kč. Cenou se ovšem neliší od konkurence – hlavním rozdílem je využití elektronického hledáčku. Ten samozřejmě přináší výhody i nevýhody.
Komponujte elektronicky
Tělo přístroje je vyrobeno z hořčíkové slitiny a poskytuje zvýšenou odolnost proti prachu a stříkající vodě. Jeho hmotnost je 812 g při rozměrech 147 × 111 × 78 mm, je tedy o kousíček menší a lehčí než zrcadlovková konkurence. SLT v názvu znamená, že uvnitř přístroje je polopropustné nesklopné zrcátko, které odráží část (asi jednu třetinu) světla na senzor autofokusu. Ten tak může být v činnosti dokonce i v okamžiku expozice. Podstatná část světla prochází zrcátkem dále na snímač, ze kterého se obraz elektronickou cestou přenáší do hledáčku nebo na displej.
Velikostí se tělo A99 směle měří s poloprofi modely konkurence
Hledáček je typu OLED, má 2 359 000 obrazových bodů. Poskytuje velký a jemný obraz použitelný i pro kontrolu automatického zaostření (pro přesné manuální ostření si samozřejmě můžete ještě nechat přiblížit střed záběru). Elektronický hledáček je schopen zobrazit reálný histogram i umělý horizont.
Alternativně lze záběr komponovat na výklopném a otočném displeji – jeho polohu můžete nastavit v opravdu širokém rozmezí. Jeho rozlišení je 1 229 000 bodů. Díky SLT principu zůstává i při komponování na displeji v činnosti autofokus s detekcí fáze, ostření je tedy stejně kvalitní a stejně rychlé při využití hledáčku i displeje.
Možnosti vyklopení displeje jsou bohaté, není problém fotit či natáčet sám sebe
Přepínání mezi displejem a hledáčkem je možné jak ručně, tak automaticky (pomocí senzoru, který rozpozná přiblížení oka k hledáčku). Snímací čip nabízí rozlišení 24 Mpx, je doplněn o stabilizaci obrazu.
Autofokus s omezením
Tělo je vybaveno dostatečně dlouhým gripem, na který i větší ruka poskládá všechny prsty. Na můj vkus by ale pro dokonalé držení mohl být grip o trochu širší. Paměťové sloty nabízejí místo pro dvě karty typu SD/SDHC/SDXC.
Výčet ovládacích prvků můžeme začít u voliče režimů, který se nachází vlevo od hledáčku na horní straně přístroje. Najdete na něm sestavu klasických režimů P, A, S, M, dále polohy pro scénické režimy, panoramatický režim, snímání videa, tři polohy jsou vyhrazeny pro uložení uživatelského nastavení přístroje.
Rozložení ovládacích prvků na horní straně těla
Vpravo od hledáčku je na horní straně spoušť s hlavním vypínačem, v její blízkosti a v dobrém dosahu ukazováčku pak tlačítka pro nastavení citlivosti (v rozsahu ISO 100–25 600) a korekci expozice. O kousek dál najdete samostatná tlačítka pro vyvážení bílé a přepínání sériového snímání. Přístroj je vybaven dvěma otočnými voliči, najdete je na obvyklých místech vpředu a vzadu u horního okraje fotoaparátu v dosahu ukazováčku a palce.
Rozmístění ovládacích prvků vedle displeje
Nejvíce ovládacích prvků je soustředěno na zadní straně vpravo od displeje. Neobvyklou funkci mají další dvě tlačítka – jedno slouží pro „elektronický zoom“, tedy vlastně přepnutí na crop faktor 1,3 nebo 2 (do formátu JPEG se zaznamená jen výřez z celé plochy snímače). Tlačítko AF RANGE pak slouží pro omezení rozsahu autofokusu, který pak ostří třeba jen od 5 do 10 metrů, což může pomoci jeho rychlosti a zabránit zbytečnému přeostřování.
O kolečko víc
Funkci většiny tlačítek lze v menu změnit. Žádnému ale nelze přiřadit aktivaci či deaktivaci stabilizace obrazu, to lze udělat jen přes zjednodušené menu dostupné pod tlačítkem Fn. Další možností samozřejmě je uložit si snímací režimy se stabilizací a bez stabilizace do paměťových pozic na hlavním voliči.
Samostatný otočný volič režimů autofokusu
Neobvyklý je otočný volič na přední straně v místě, kde byste čekali páčku přepínače autofokusu. On to vlastně přepínač autofokusu je – můžete jej stisknout a poté otáčením přepínat mezi režimy AF-S, AF-C, AF-D a manuálním ostřením. Dlouhým stiskem je pak možné přepnout na některou z dalších funkcí tohoto ovladače, například výběr mezi automatickým a ručním určením zaostřovacích bodů.
Pokračování 2 / 3
Funkce a vybavení
Sony SLT-A99 se dobře (i když nikoliv výborně) drží, důležité ovládací prvky snadno nahmatáte i s přístrojem u oka. Obraz v hledáčku je velký a jemný, po expozici se obnoví téměř bez zpoždění.
V praxi
Lidé s brýlemi mohou mít problém při velmi slunečném počasí, dokonce už za běžného denního osvětlení mi obraz trochu zmatněl. Naopak při nízkých hladinách osvětlení, které ještě umožňují focení na nejvyšší citlivost z ruky, zůstává obraz dostatečně zřetelný.
Fotoaparát je rychlý. První snímek lze pořídit za 0,6 s od zapnutí přístroje, další pak za 0,4 s. Sériové snímání je v plném rozlišení možné frekvencí 6 snímků za sekundu. Autofokusu jsem naměřil zpoždění 0,35 s při přeostření z pěti metrů na jeden metr. To je hodně, ale podstatná část času jde na vrub pomalu ostřícímu objektivu SAL 28-75 F2,8. Při praktickém fotografování, kdy je ve většině případů potřeba jen mírného přeostření, se naopak jednorázový autofokus choval velmi pohotově – přinejmenším stejně, ne-li rychleji než u Canonu EOS 5D MkIII.
Ach, ta výdrž
Kontinuální autofokus je doplněn o funkci detekce pohybu, která dokáže sledovat objekt po celé ploše záběru. Bohužel je všech 19 zaostřovacích bodů soustředěno jen v malé ploše uprostřed záběru. S některým z kompatibilních objektivů ovšem můžete využít režim AF-D, kdy se k 19 bodům senzoru autofokusu přidá dalších 102 umístěných na snímači. Tyto body mají sloužit hlavně pro zpřesnění informací o pohybujícím se objektu a tím k lepší schopnosti předvídat potřebné zaostření.
Kompatibilní nejsou zdaleka všechny objektivy Sony, ovšem počet se má postupně rozrůstat. Jejich seznam lze najít na internetu. AF-D je specialitou Sony, která má nahrazovat nastavení citlivosti a rychlosti autofokusu známé z jiných poloprofesionálních fotoaparátů. Jak je tomu ve skutečnosti, to by asi mohl prokázat jen dlouhodobý test profesionálními sportovními fotografy. Na internetu je video ilustrující činnost v režimu AF-D, zachycený motiv ale není z hlediska nároků na predikci autofokusu zase tolik náročný.
Ve špatném světle si může autofokus pomoci zabudovaným přisvětlením, ale není to potřeba – zaostří dobře i v šeru. Jen protisvětlo mu dělá potíže, podobně jako konkurenčním fotoaparátům.
Fotoreportéry bude jistě zajímat výdrž akumulátoru. Dle standardu CIPA je to při fotografování s hledáčkem 410 snímků, v praxi bude hodně záležet na způsobu fotografování – já jsem se dostal asi na 350 snímků.
Fotoaparát lze využít i pro natáčení videa, a to maximálně v rozlišení Full HD 50p s datovým tokem 28 Mbps. V tom případě možná oceníte přípojku na externí mikrofon a sluchátka. Vzhledem ke koncepci přístroje nepřekvapí, že i při natáčení funguje autofokus.
Ukázkové video si můžete stáhnout zde.
Pokračování 3 / 3
Obrazová kvalita, hodnocení, demosnímky
Sony SLT-A99 je fullframe přístroj s rozlišením 24 Mpx, tomu odpovídá i obrazová kvalita. Při nízkých citlivostech jsou snímky plné detailů, beze známek práce odšumovacích algoritmů.
Pro maximální kvalitu je vhodné použít formát RAW, ale i snímky z JPEGu jsou dobře použitelné.
Obrazová kvalita při základní citlivosti. Vlevo záznam do JPEG, vpravo konverze z RAWu v programu Adobe Photoshop Lightroom v základním nastavení.
Se vzrůstající citlivostí už se pak samozřejmě projevuje šum, fotografie pořízené do formátu JPEG v základním nastavení už jsou výrazně poznamenány rozmazáváním detailů. Při použití RAWu jsou ovšem použitelné citlivosti až do ISO 12 800, na nejvyšší hodnotě ISO 25 600 dochází k prudké ztrátě kvality.
Snímky pořízené postupně na citlivost ISO 100 až ISO 25 600, vlevo přímo do JPEG, vpravo export z RAWu v programu Adobe Photoshop Lightroom při základním nastavení.
Sony SLT-A99 patří a současně i nepatří k trojici plnoformátových poloprofesionálních zrcadlovek – sám vlastně zrcadlovkou není, jen se jim velmi podobá. Na koncept s elektronickým hledáčkem jistě nedá část fotografů dopustit, další zase neuvidí důvod, proč se zbavovat prověřené optické klasiky.
Hlavní výhodou SLT konceptu je možnost využití rychlého autofokusu i při komponování na displeji – to vám zatím žádná opravdová zrcadlovka neumožní. K dalším výhodám patří lepší kontrola expozičních parametrů včetně vyvážení bílé už během kompozice. K nevýhodám naopak řadím nižší výdrž akumulátoru a zhoršenou použitelnost hledáčku při jasném světle.
Ve zbývajících parametrech je SLT-A99 s konkurencí plně srovnatelný. Nabízí odolné provedení, rychlé reakce, velmi rychlý autofokus především v režimu AF-S. Pokrytí plochy záběru ostřícími body je ale malé. Obrazová kvalita je opět plně srovnatelná s konkurencí.
Pokud se chcete rozhodovat mezi všemi třemi konkurenčními přístroji, stačí volit podle toho, zda vnímáte vlastnosti elektronického hledáčku spíše jako výhodu, nebo nevýhodu. Pokud už teď vlastníte fotoaparáty a hlavně objektivy Sony, pak nemáte kvůli přechodu na fullframe důvod měnit značku.
Demosnímky
Vlevo je vždy snímek uložení do JPEGu, vpravo pak do RAWu a následně vyvolaný v Adobe Lightroom
