Otestovali jsme jeden z nejzajímavějších a nejinovativnějších fotoaparátů posledních měsíců – Sony Alpha 7R. Budeme podobnými fotoaparáty za chvíli fotit všichni?
Pokud se prakticky kohokoliv z oboru zeptáte, který výrobce patří v dnešní době mezi nejinovativnější, dostanete s velkou pravděpodobností jako odpověď Sony. Tato japonská firma se prostě nikdy nebojí zkusit něco nového.
Jako vůbec první přišla před pár měsíci s plnoformátovými bezzrcadlovkami, které vzbudily značný rozruch. Modely A7 a A7R nejenže nabídnou velký snímač, ale zároveň mají malé rozměry a nízkou hmotnost. Je však všechno tak růžové, jak to vypadá na papíře, nebo má Sony A7R nějaké zásadní nedostatky? A jak je na tom objektiv Sony FE 35 mm F2,8 ZA Carl Zeiss Sonnar T*?
Ergonomie a ovládání
Hned když jsem fotoaparát poprvé uchopil do ruky, nemohl jsem uvěřit, že v ruce držím přístroj s plnoformátovým snímačem. Navzdory mým prvotním očekáváním mě ale nepřekvapil malými rozměry, nýbrž nízkou hmotností pouhých 465 g. Na papíře toto číslo možná nevypadá zázračně, ve skutečnosti je to však i oproti začátečnickým zrcadlovkám velký rozdíl. Obzvláště když objektiv váží jen těžce uvěřitelných 120 g.


Díky příjemné hmotnosti nebolí ani po celodenním nošení ruce, což se mi snad ještě u žádného jiného fotoaparátu se srovnatelnou obrazovou kvalitou nestalo.
Nízká váha má nicméně i svou stinnou stránku, delší časy lze udržet jen velice těžko. Už při časech okolo 1/60 s mohou, v důsledku nízké hmotnosti, vibrací způsobených pohybem závěrky a absenci stabilizace, nastat problémy. S objektivem s ohniskovou vzdáleností 35 mm bych přitom čekal naprosto ostré snímky.


Z hlediska ergonomie má vůbec přístroj do ideálu daleko. Úchop by mohl být větší a jako naprosto špatné hodnotím rozmístění prakticky veškerých tlačítek. K čemu je dobré, že jich je velký počet a lze si je dle libosti přizpůsobit, když na ně nelze dosáhnout nebo se špatně mačkají? Ne, tento fotoaparát opravdu nemohl člověk zodpovědný za ergonomii ani jednou držet v ruce.
Abych byl trochu konkrétnější, spoušť by měla být více vepředu, tlačítko C1 není po hmatu téměř vůbec cítit, na tlačítko pro zvětšení snímků nelze bez přechytávání dosáhnout a spolu s tlačítkem pro přehrávání snímků mají obě nepřesný stisk. Taktéž by mi dávalo smysl, kdyby si vyměnili roli zadní otočný volič a volič pro kompenzaci expozice. V pohodlném používání mi pak vyloženě překážel pravý úchyt pro popruh, který nepříjemně tlačí do dlaně.

Počet tlačítek a jejich smysl přitom v Sony vymysleli skvěle. Potěší takové drobnosti jako nastavení umístění ostřícího bodu přes otočné voliče, volič režimů s příjemně tuhým chodem či jejich celková přizpůsobitelnost. Díky třem otočným voličům je nastavení času, clony a zároveň citlivosti v manuálním režimu naprosto bezproblémové. Při běžném používání koneckonců člověk do menu snad ani jednou nezavítá.
Nevím tedy, zda někde vázla komunikace mezi týmem pracujícím na ergonomii a tím zodpovědným za funkčnost, každopádně jde o věc, na které by měli v Sony opravdu hodně zapracovat.
Displej a hledáček
Naopak do nebes musím vychválit perfektní elektronický hledáček. Nemám mu naprosto co vytknout, má velice rychlou odezvu, vysoké rozlišení 2,4 milionu bodů a velké zvětšení 0,71×. Špatné světelné podmínky zvládá velice dobře.
Displej na tom s rozlišením 1,23 milionu bodů a úhlopříčkou 3“ taktéž není vůbec špatně. Navíc jej lze vyklápět nahoru a dolů. S viditelností na slunci jsem nezaznamenal větší problém.

S nasazeným adaptérem je možné používat i objektivy s bajonetem A
Výdrž a dojmy z kvality zpracování
Dostáváme se k další slabině Alpha 7R– výdrž na jedno nabití. Výrobce uvádí údaj 270 snímků, ve skutečnosti byl poměrně problém vymáčknout z akumulátoru více než 200 snímků (podotýkám, že v zapnutém režimu letadlo). Pár náhradních akumulátorů tedy určitě s sebou.
Dále mě velice zklamala absence nabíječky. Baterie může být nabíjena pouze ve fotoaparátu a to kabelem délky asi 20 cm. Zajímá mě, zda firma Sony vůbec ví, za kolik peněž fotoaparát prodává, když není schopná dodat v základním balení ani nabíječku, jejíž výrobní cena se pohybuje v desítkách korun?

Součástí nabídky volitelného příslušenství je také bateriový grip
Celkově fotoaparát nepůsobí jako by stál 50 tisíc. Kvalita zpracování je sice na velmi vysoké úrovni, nic nikde nevrže, neprohýbá se, ale… přední plasty působí lacině, krytka konektorů na levé straně křičí „Made in China!“ a ten zvuk závěrky, ach ten nepříjemný, hlasitý zvuk závěrky.
Své dojmy z vnějšku fotoaparátu bych jednoduše shrnul asi tak, že jde o jakýsi mišmaš, který výrobce nedokázal sladit dohromady. Několik prohřešků proti dobré ergonomii a chybějící smysl pro detail – opravdu velká škoda.