Sony A7 II – druhá generace v podrobném testu

Pokračování 2 / 4

Ergonomie a ovládání

Tělo Sony A7II je vyrobeno z hořčíkové slitiny a působí opravdu solidním dojmem. Druhé generaci plnoformátových bezzrcadlovek prospěly i ergonomické úpravy – zejména bytelnější a hlubší přední grip, díky němuž je úchop fotoaparátu opravdu komfortní.

Ač kvůli ergonomii a zabudování stabilizace došlo ve srovnání se Sony A7 k prostorovému a váhovému přírůstku, stále se ve srovnání s plnoformátovými DSLR  jedná o opravdu kompaktní přístroj.

Shora: Spoušť byla přemístěna na zkosenou horní plochu předního gripu. Zatímco u Sony A7 byla tak trochu „ztracena“ mezi ovladači na horní stěně fotoaparátu, nyní se dostala do ideálního dosahu pravého ukazováčku. Před rollery s volbou fotorežimů a kompenzace expozice se tak našlo místo hned pro dvě programovatelná tlačítka C1, C2. Další dvojice uživatelsky konfigurovatelných tlačítek je k dispozici na zadní stěně fotoaparátu.

Ideální je též rozmístění otočných ovladačů pro volbu expozičních parametrů (clony a času) – jeden (pro ukazováček) je zapuštěn do předního výčnělku gripu a druhý (pro palec) na zadní straně přístroje hned vedle rolleru pro korekci expozice.

Přehlédnout nelze ani univerzální patici pro připojení externího příslušenství umístěnou nad hledáčkem, přes niž lze s tělem propojit externí blesk nebo mikrofon.

Zezadu: Na zadní stěně najdeme tradiční nabídku ovládacích prvků: čtyřsměrový a zároveň otočný ovladač s přímým vstupem k parametrům ISO, režimům snímání a možnostem zobrazení na displeji/hledáčku (DISP). Pro rychlou úpravu nejpoužívanějších funkcí slouží tlačítko Fn.

Na co si osobně u Sony asi nezvyknu je umístění tlačítka Menu, které slouží k aktivaci interního Menu fotoaparátu, ale též jako příkaz Zpět při listování v menu a nastavování jednotlivých položek. Vzhledem k tomu, že je situováno úplně vlevo nahoře vedle hledáčku, je nastavování jednotlivých funkcí poněkud těžkopádné. 

Jako velmi nešťastné ovšem hodnotím zapuštění videospouště do pravé hrany fotoaparátu: při její aktivaci ztratíte zadní opěrný bod, což je nešikovné hlavně při práci s těžšími objektivy.

Ze stran a zespodu: Na pravé straně se nachází slot pro paměťové karty a NFC modul pro bezdotykové spárování s chytrými zařízeními, nalevo nalezneme konektory HDMI, micro USB a dvojici vstupů pro sluchátka a mikrofon. Slot na baterii je umístěn na dolní stěně.

Ke komponování záběru slouží elektronický hledáček, který je opravdu jasný a kontrastní (přesnou technickou specifikací naleznete v první kapitole). Nespornou výhodou elektronických hledáčků obecně je fakt, že si v něm můžete zobrazit veškeré informace, které jsou dostupné i na displeji. Kromě údajů o nastavení expozice, fotorežimu atp. jsou v nabídce i pomůcky jako živý histogram nebo vodováha, které ovšem bohužel nelze zobrazit naráz (ani na displeji), jak je tomu zvykem u jiných značek. Nicméně i tak máme luxusní přehled o nastavení fotoaparátu.

Pro nastavení podrobnějších parametrů se musíte vydat do Menu, které je dle mého soudu dostatečně přehledné a intuitivní, je logicky uspořádáno do šesti kategorií: Nastavení snímání, Uživatelské nastavení, Bezdrátové funkce, Aplikace, Přehrávání a nastavení.

Pokračování 3 / 4

Autofokus, funkce, výdrž

Autofokus

Hybridní autofokus pracuje na základě fázové detekce se 117 ostřicími body ve střední části snímače a detekce kontrastu s 25 body.

Tradičně si lze vybrat velikost oblasti, na kterou bude fotoaparát automaticky ostřit – zónu, střed nebo bod. Ostřit lze jednorázově (AF-S), kontinuálně (AF-C), manuálně (MF), popř. využít funkce DMF pro jemné ruční doostření.

Pokud chcete mít opravdu přesně zaostřeno,, zcela jistě využijete bodového ostření. Při ostření na vybraný bod si můžete nastavit jeho velikost i pozici. Vzhledem k tomu, že obrazovka není dotyková, je nutno tyto volby provádět pomocí 4směrného voliče – klikáním měníte pozici bodu a otáčením jeho velikost. Při fotografování statických objektů to není příliš velký problém, nicméně při snímání pohybu je rychlé nastavení pozice bodu takřka nemožné.

V takových situacích lze využít metody zaostření na střed a následného překomponování nebo… funkci Sledování objektu, kdy po namáčknutí fotoaparát sleduje vybraný objekt. Sledování objektu je poměrně náročná disciplína a mnoho přístrojů ji nezvládá příliš dobře. Bohužel ani Sony A7 II není výjimkou.

Hlavním problémem je, že místo aby fotoaparát věrně sledoval „uzamčený“ objekt, snaží se inteligentně vybrat objekty v jeho okolí – často tak přeskočí na jiný předmět, popř. sáhodlouze pomocí fázové detekce vyhodnocuje (objeví se mihotající shluk zelených bodů), co je podle něj vlastně objektem vašeho zájmu. Ve výsledku to často vede k tomu, že, zejména při sériovém snímání (max. 5 sn./ s.) není zaostřeno nic, nebo to, co jste nechtěli. Úspěšnost je dle mého soudu spíše podprůměrná.

Režim Sledování objektu, výřezy při 100% přiblížení

Sony A7 II jednoduše není fotoaparát vhodný k fotografování pohyblivých objektů. Při statickém snímání odvádí dobrou práci, i když i zde bych se vzhledem k 5osé stabilizaci čipu daly očekávat lepší výsledky při snímání s delšími časy závěrky, než je obvyklá 1/ohnisková vzdálenost (např. pro ohnisku 50 mm čas 1/50 s).

Video a WiFi

Sony A7 II natáčí videosekvence ve třech formátech: mp4 v HD rozlišení (1 440 × 1 080) rychlostí 30 sn./s, AVCHD a XAVC S ve Full HD (1920 × 1 080) max. rychlostí 60 sn./s. Formát XAVC S obsahuje větší množství informací a nabízí přenosovou rychlost 50Mb/s, ovšem je dostupný pouze při použití SDXC karet. Fanoušci videa jistě ocení možnost připojení externího mikrofonu a sluchátek a profil S-Log2 gamma nabízející širší dynamický rozsah a méně šumu – aktivuje se v menu pod položkou Profil obrazu – PP7.

Video lze nahrávat v režimech P, S, A, M. Během natáčení se autofokus automaticky přepíná do módu kontinuální ostření, nelze tedy napevno předostřit před natáčením videa (AF-S). Pokud chcete mít oblast zaostření pod kontrolou, nezbývá vám než pracovat v režimu manuálního ostření (MF), které si můžete ulehčit použitím focus peakingu.

Fotoaparát je vybaven WiFi modulem a technologií NFC. S chytrými zařízeními komunikuje přes aplikaci Play Memories, která popravdě moc nástrojů, zejména k dálkovému ovládaní fotoaparátu z mobilu/tabletu, nenabízí. Jediným parametrem, který můžete upravit je kompenzace expozice. Jedná se tedy o velmi jednoduchou dálkovou spoušť.

Aplikace Play Memories má velmi skrovnou nabídku možností dálkového ovládání fotoaparátu

Výdrž

Za jednu z největších slabin kompaktů s výměnnými objektivy považuji výdrž akumulátoru. Zatímco se zrcadlovkou na jedno nabití v klidu nacvakáte tisíc snímků, u bezzrcadlovek se dostanete tak na třetinu tohoto počtu. A Sony A7 II s akumulátorem NP-FW50 není výjimkou. Baterie by dle specifikací výrobce měla vydržet až 350 snímků.

V reálu je tomu jinak. Při testech se očividně nepočítalo s reálnými podmínkami fotografování, čili že se nefotografuje souvisle, ale s prodlevami, kdy je fotoaparát v pohotovostním režimu, s kontrolou pořízených snímků a automatickým přepínáním mezi EVF a displejem. Kapacita akumulátoru strmě klesá s každým zapnutím přístroje a provedeným nastavením.

Sice je možné dokoupit bateriový grip s prostorem pro dva akumulátory, nicméně ani to není dle mého soudu dostačující. Pokud tedy vyrážíte na celodenní focení, je takřka nezbytné mít v zásobě další dvě baterie. A taktéž doporučuji dokoupit externí nabíječku, možná dvě (v balení je pouze adaptér pro nabíjení ze sítě), abyste se nemuseli zdržovat nabíjením akumulátoru přímo ve fotoaparátu (přes síťový adaptér nebo z počítače).

Pokračování 4 / 4

Obrazová kvalita, hodnocení, demosnímky

V době uvedení první plnoformátové zrcadlovky od Sony vzbuzoval tento koncept obavy zejména kvůli nedostatku objektivů s bajonetem E určených pro 35mm snímač. Od té doby už uběhlo mnoho vody a kromě redukce pro připevnění skel s bajonetem Sony A je k dispozici řada nových plnoformátových objektivů, především z dílny Sony a Zeiss.

Kompletní seznam kompatibilních objektivů najdete zde.

Sony A7 II se prodává v kitu se setovým objektivem Sony FE 28–70 mm F3,5–5,6 OSS. Tento zoom je vybaven stabilizací Steady Shot. Fotoaparát dokáže rozpoznat použitý objektiv a přizpůsobit mu systém stabilizace: objektiv obstarává kompenzaci pohybů nahoru-dolů a do stran a zbytek práce spočívá na snímači.

Základní zoom začíná na příjemně širokoúhlých 28 mm, aniž by vykazoval soudkovité zkreslení typické pro široká ohniska, chromatické aberace se dočkáme v malé míře v rozích snímku na kontrastních hranách. Od ohniska cca 40 mm se však objevuje poduškovité zkreslení, které je v jpegu korigováno, přičemž dochází k mírnému ořezu obrazu – rozdíl v šířce záběru před a po provedením korekce však není nijak drastický ani na 70 mm.

Kromě setového objektivu jsme měli k dispozici světelnou „pětapadesátku“ značky Zeiss Sonnar FE 55 mm F1,8 ZA. K tomuto objektivu lze snad dodat pouze to, že perfektně kreslí po celé ploše záběru a chromatická aberace je pro něj neznámým pojmem. Vzhledem k tomu, že ostří až od 50 cm, nehodí se pro detailní makro záběry (zvětšení 0,14×). Jeho doménou jsou třebas portréty, architektura či reportáže.

Test šumu

Sony A7 II je osazen 35mm CMOS Exmor snímačem s rozlišením 24 Mpx (4 000 × 6 000 px). Citlivost snímače lze nastavit v rozmezí hodnot ISO 50–25 600. Obrazová data zpracovává procesor Bionz X, výstupem jsou 14bitové RAWy a 8bitové JPEGy.

Množství šumu je podle očekávání minimální i při vysokých hodnotách ISO, barevné artefakty se začínají objevovat až nad ISO 3200, do ISO 1 600 je obraz víceméně čistý se zachováním velkého množství detailů. Níže se můžete podívat na 100% výřezy z testovacích snímků, vlevo JPEG, vpravo RAW.

ISO 100

ISO 200

ISO 400

ISO 640

ISO 800

ISO 1 600

ISO 3 200

ISO 6 400

ISO 12 800

ISO 25 600

Hodnocení

Klady:

• Stabilizovaný plnoformátový 24Mpx snímač a dobrá obrazová kvalita
• Výborná ergonomie a dostatečné množství externích ovládacích prvků s možností uživatelského přizpůsobení
• Spolehlivá automatika – vyvážení bílé, měření expozice
• Jasný, velký hledáček a výklopný displej
• Přehledné a intuitivní Menu
• Dobrá výbava pro natáčení videa – vstup pro mikrofon, sluchátka, formát XAVC-S

Zápory

• Nedotykový displej – nešikovný výběr ostřícího bodu
• Línější a ne vždy přesný autofokus, zejména v režimu Sledování objektu
• Malá výdrž na jedno nabití, strmě klesající kapacita baterie

Demosnímky

Sony FE 28–70 mm F3,5–5,6 OSS

Sonnar T* FE 55 mm F1,8 ZA