Sony A6500: Rychlá a výkonná se skvělým obrazem [test]

Helena Vyplelová 21. října 2017

Fotoaparát Sony A6500 je představován jako univerzální přístroj pro fotografování vysoce kvalitních statických snímků a pokročilé natáčení videa. Jeho parametry slibují výbornou obrazovou kvalitu a vysoký výkon. Je tomu tak doopravdy?

1 2 3 4

Ukázat všechny listy najednou

Japonská značka Sony loni oznámila hned dva přírůstky do rodiny bezzrcadlovek s APS-C snímačem – Sony A6300 a Sony A6500. V posledním zmíněném modelu A6500 vyslyšela požadavky uživatelů této modelové řady.

Přidala stabilizaci čipu, a to hned v 5 osách s proklamovanou účinností 5 EV, dotykovou obrazovku a značně navýšila vyrovnávací paměť. Z první generace A6000 ponechala snímač s rozlišením 24,2 Mpx a výkonný hybridní autofokus, který tuto sérii modelů řadí do kategorie fotoaparátů ideálních k fotografování akčních žánrů. Jak si fotoaparát vedl v praxi?

Zleva: Sony A6000, Sony A6300 a Sony A6500

Konstrukce a ovládání

Tělo fotoaparátu je, jak je u této modelové řady dobrým zvykem, celokovové a utěsněné proti nepříznivým klimatickým jevům. Takřka beze změny oproti předchozím generacím, či stájovým souputníkům – stávající trojici modelů hodnotí některé zahraniční weby jako tři nezávislé kvalitativní vývojové řady – zůstala i nabídka a rozmístění externích ovládacích prvků.

Přesto A6500 působí bytelnějším dojmem než A6000 i A6300, což je způsobeno zejména robustnějším a hlubším předním gripem a přidáním stabilizace na čipu. To se logicky odrazilo v rozměrech a váze přístroje. Zatímco výška a šířka zůstává stejná jako u obou předchozích modelů čili 120 × 67 mm, co do hloubky Sony A6500 poněkud nabyla, ze 45, resp. 49 mm na 53 mm; váha se pak zastavila na 453 gramech. Deset deka navíc oproti A6000 je vykoupeno pohodlnějším a jistějším úchopem fotoaparátu.

Na horní stěně přístroje jsou externí ovládací prvky koncentrované na pravé straně: na vrchní zkosené části gripu najdeme spoušť obkrouženou přepínačem sloužícím k zapnutí fotoaparátu. Za nimi je do stěny zapuštěna dvojice rollerů – klasický kruhový volič fotorežimů a ovladač určený k nastavení parametrů dle zvoleného fotografického režimu – v plném manuálu slouží k nastavení clony, zatímco rychlost závěrky se ovládá pomocí kruhového a zároveň 4směrného ovladače na zadní stěně.

Citlivost (ISO) i v manuálním režimu nastavuje automaticky sám fotoaparát, přičemž lze nastavit horní i dolní hranici citlivosti, jakož i rychlost expozice, při níž začne hodnota ISO stoupat (tuto funkci lze přiřadit i jednomu z programovatelných tlačítek) – za to palec nahoru pro Sony.

Dobrou zprávou je, i když v této cenové a výkonnostní kategorii je to spíš povinnost, že lze většinu externích ovladačů uživatelsky přizpůsobit: dle vlastních požadavků lze upravit funkcionalitu u 4směrného ovladače, jehož jednotlivé položky slouží primárně k nastavení režimu zobrazení (DISP.), ISO, kompenzaci expozice a režimu pohonu, a vlastní funkce lze přiřadit také přepínači AF/MF-AEL. Krom toho na těle najdeme hned trojici fyzických programovatelných tlačítek značených C1, C2 (na horní stěně) a C3 (na stěně zadní).

V režimu fotografování máte vše rychle po ruce, resp. po prstu. Využít můžete i rychlého menu (Fn), kam lze zařadit až 12 nejčastěji používaných funkcí – výběr je neomezený. Bez výtek se však neobejde práce v režimu prohlížení a navigace v Menu. Už sama pozice tlačítka MENU nad pravým rohem zadního displeje může být pro mnohé frustrující – tlačítko totiž slouží nejen k otevření Menu, ale i jako tlačítko zpět při listování a zvětšování náhledu na pořízené snímky.

Nachází se tedy poměrně daleko od ostatních ovládacích prvků určených k navigaci v Menu; ty jsou koncentrovány ve 4směrném voliči. Tento povzdech by byl bezpředmětný, kdyby bylo lze pohybovati se v Menu pomocí dotyku na obrazovce… To ovšem možné není, neb dotykové funkce jsou u A6500 seškrtány na minimum (viz dále), což u přístroje v této cenové a výkonnostní kategorii, inu, zamrzí.

Na druhou stranu by bylo nespravedlivé nepochválit Sony za snahu systematizovat nabídku v Menu: barevným odlišením ikonek a seskupením příbuzných funkcí do dílčích kategorií, např. Kvalita snímku, Režim snímání, AF, Expozice aj.

Zadní stěně fotoaparátu vévodí 3palcový displej s rozlišením 921 600 bodů. Jako v předchozích generacích je výklopný – nahoru o 90°, což je ideál pro focení tzv. od pasu, a dolů o 45°. Zásadní inovací, po níž volali uživatelé dřívějších modelů, je přidání funkce dotyku… která je však poněkud okleštěna. V podstatě slouží pouze k výběru oblasti zaostření při focení přes živý náhled, nebo jako touchpad při použití hledáčku. V režimu prohlížení lze dotykem, resp. poklepáním zvětšit vybranou oblast snímku. Toť vše. Ba ještě hůř: odezva obrazovky na dotyk není nikterak svižná, čistě subjektivně je displej Sony A6500 mnohem línější než třebas monitor několik let starých Panasoniků.

Poměrně frustrující je pozicování bodu ostření při současném pohledu do hledáčku. Rámeček oblasti zaostření, který je popravdě hodně splývavý, musíte zachytit prstem a trpělivě, s patřičným přítlakem posouvat na požadované místo. Dobrou zprávou je, že si alespoň můžete zvolit oblast displeje, která bude aktivována – pravá polovina, pravá horní čtvrtina (leváci mají smůlu), nebo celá.

U dotykových displejů má Sony ještě co dohánět, ovšem díkybohu, že se výrobce konečně k zakomponování „dotyku“ u svých fotoaparátů odhodlal. A abychom byli spravedliví, v režimu živého náhledu registruje LCD i krátký, letmý dotyk, ač reakci nelze označit za bleskurychlou.

Elektronický hledáček s rozlišením 2 360 000 bodů a přepočteným zvětšením 0,7× pracuje ve dvou režimech – v Menu lze nastavit snímkovou frekvenci 60 sn./s, nebo 120 sn./s. Korigovat lze i jeho jas a barevnou teplotu. Na EVF si můžete zobrazit řadu údajů o expozici a nastavení fotoaparátu, včetně pomůcek, jako je živý histogram, nebo vodováha (obě současně bohužel nikoli). Je-li vyklopen displej, hledáček se automaticky vypne. Za zmínku stojí též inovovaná „zaklikávací“ očnice, která konečně nevypadává jako u předchozích modelů.

Co se týče baterie fotoaparátu (NP-FW50), její avizovaná výdrž činí 350 snímků na jedno nabití, což je v rámci kategorie bezzrcadlovek průměrná hodnota. Velký vliv má samozřejmě zvolený režim pohonu a autofokusu. Např. při sledování objektu výdrž prudce klesá.

Formát	Rozlišení	Snímková frekvence
XAVC S	3 840 × 2 160 px 1 920 × 1 080 px	24 \| 30 (z výřezu snímače) sn./s 24 \| 60 \| 120 (z výřezu snímače) sn./s
AVCHD	1 920 × 1 080 px	24 \| 60 \| 60i sn./s
MP4	1 920 × 1 080 px 1 280 × 720 px	30 \| 60 sn./s 30 sn./s