obrazová kvalita, zejména ve formátu RAW
rychlé a přesné automatické ostření s podporou sledování tváře/oka
pokročilé videofunkce – 4K záznam, gamma křivky, vstup pro mikrofon, HDMI, o 180 ° výklopný displej
odolná konstrukce s utěsněním proti nepřízni počasí
propracovaná konektivita (WiFi s NFC i Bluetooth) a dlouhá výdrž na jedno nabití
nedotažené ovládání a limity v ergonomii
„labilní“ vyvážení bílé projevující se studenými barvami v JPEG
snímač bez mechanické stabilizace
pomalejší reakce při spuštění přístroje
9 /10
Minulý rok představila firma Sony zástupce všech (tří) výkonnostních tříd svých bezzrcadlovek formátu APS-C – od odlehčeného vstupního modelu (A6100) přes pokročilý (A6400) až po vlajkovou loď (A6600). V testu se podíváme na Sony A6400, tedy prostřední model, který ze všech tří modelů nabízí, soudě dle specifikací, nejlepší poměr cena-výkon.
Kam Sony A6400 patří?
Nejdřív ale krátce nahlédneme do historie, konkrétně do roku 2014, kdy se na trhu objevil model Sony A6000. Pokračovatel oblíbené řady NEX nasadil v kategorii APS-C fotoaparátů s výměnnými objektivy velmi vysokou laťku. Díky své rychlosti a výkonnému hybridními autofokusu je Sony A6000 konkurence schopný dokonce i dnes, po šesti letech. Z této poctivé báze později vyrostly dvě kvalitativně odstupňované linie, jež loni doplnila začátečnická varianta s plastovým šasi Sony A6100.

Kompletní sestava modelové linie APS-C bezzrcadlovek Sony, vlevo vstupní modely (nahoře A6000, dole A6100), zcela vpravo vlajkové lodi (nahoře A6500, dole A6600)
Srovnáme-li zástupce střední třídy Sony A6400 s top modelem A6600, zjistíme, že v základu se jedná o totožné přístroje – s identickým snímačem, procesorem, systémem automatického ostření, ovládáním i hardwarovou výbavou (hledáčkem i displejem). V čem je tedy rozdíl? Fotoaparát Sony A6600 má na rozdíl od A6400 mechanicky stabilizovaný snímač a je napájen akumulátorem s dvojnásobnou výdrží, což se oboje hodí především při natáčení videa. Každý sám musí zvážit, je-li to pro něj dostatečný důvod pro cca o 10 000 Kč vyšší investici.
Ovládání
Kostra Sony A6400, a stejně tak horní a přední kryt, jsou vyrobeny z hořčíkové slitiny. Na exponovaných místech se nachází těsnění, které zabraňuje vniknutí prachu a vlhkosti. Použité materiály jsou totožné jako u vlajkové lodi a měly by odolat i méně šetrnému zacházení.

Co do solidnosti provedení není fotoaparátu co vytknout, časté výhrady však směřují k ergonomii a ovládání fotoaparátu. Zatímco Sony dbá na neustálé vylepšování výkonu a funkčnosti této řady, design zůstává setrvale mimo pozornost vývojářů. Některým fotografům nevyhovuje sice široký, leč plytký přední grip, pro menší ruce je však dostačující.

Poněkud jiný případ je systém ovládání, kterému se po léta nedostalo byť jen malé inovace. Hlavní problém spočívá v nedostatku, respektive rozmístění příkazových voličů pro nastavení parametrů expozice. V této kategorii přístrojů je běžná dvojice rollerů na horní hraně přístroje, jimiž se v manuálním režimu ovládá clona a rychlost závěrky (např. Canon, Nikon nebo Panasonic).
Ne tak u APS-C bezzrcadlovek Sony. Na horní hraně najdeme pouze jediný příkazový volič. Ten sice v ručním módu doplňuje otočný (a současně 4směrný) ovladač na zadní stěně, při manipulaci s ním však není možné udržet prst na spoušti. Podobně „z ruky“ je i přístup k funkci korekce expozice (přes tlačítko), pro kterou také není vyhrazen samostatný volič.
Na co si naopak stěžovat nelze, je možnost uživatelského přizpůsobení externích ovládacích prvků. Přesně osmi tlačítkům lze přiřadit jednu z 89 funkcí, nechybí rychlé menu pro přístup k často používaným nastavením a v menu je k dispozici položka Moje nabídka, kam si můžete uložit až 30 funkcí.
Stejně tak dobře je implementováno automatické nastavení citlivosti, k dispozici jsou tři uživatelská nastavení, u nichž lze určit horní limit ISO a zároveň též nejdelší čas závěrky. Oboje samozřejmě můžete nechat na nastavení fotoaparátu – automatika se řídí pravidlem: expoziční čas rovná se maximálně jedna setina ohniskové vzdálenosti.
Pokračování 2 / 5
Hledáček a displej
Elektronický hledáček nabídne rozlišení 2 360 000 bodů a ekvivalentní zvětšení 0,70×. Přesně tyto údaje jsme si mohli přečíst v roce 2014 ve specifikacích fotoaparátu Sony A6000, a tytéž údaje platí i pro loňský model Sony A6400. Tento fakt je pouze důkazem toho, jak hodně napřed byl model A6000 v době svého uvedení.
Hledáček Sony A6400 už sice nepatří k těm nejlepším, stále je však dostatečný, a to i přes své přetrvávající neduhy, jako je častý výskyt moiré. Na rozdíl od první generace lze u testovaného modelu přepnout mezi obnovovacími frekvencemi 60 a 120 sn./s pro plynulejší zobrazení (samozřejmě za cenu vyšší spotřeby).


Taktéž rozměry a rozlišení 3" displeje s 921 600 body jsou stále beze změny, přepracován byl však výklopný mechanismus. Ten u Sony A6400 umožňuje vyklopení dolů o cca 74 ° a vzhůru o rovných 180 °, což je vlastnost, kterou ocení například vloggeři. Nechybí ani podpora dotykového ovládání, které je však značně omezené. V režimu fotografování lze dotykem volit oblast zaostření nebo suplovat spoušť, toť vše. V režimu prohlížení je možné poklepem zvětšit/zmenšit náhled snímku, nikoliv však listovat v menu. Pro mě osobně je tento systém intuitivní a nijak mě neomezuje, všem však konvenovat nemusí.

V hledáčku i na obrazovce si lze zobrazit celou škálu informací o nastavení fotoaparátu a také řadu pomůcek. Kromě kompozičních mřížek je k dispozici jak živý histogram (pro mě nezbytnost), tak vodováha – jedinou výtku mám k tomu, že obě nelze zobrazit současně. Při ručním ostření si můžete zvětšit náhled zaostřované oblasti, popřípadě použít indikaci kontrastu pomocí zvýraznění hran (focus peaking).
Automatické ostření
Nastavení automatického ostření u Sony nikdy nepatřilo k těm přehledným, ovšem na vině byla, a je, snaha výrobce poskytnout uživateli nad autofokusem fotoaparátu maximální kontrolu. U novějších modelů, i u A6400, je celý systém přece jen přehlednější, ačkoli pro začínající fotografy může být stále příliš složitý – některé funkce jsou vyloženě nadbytečné.
Všechna důležitá nastavení týkající se autofokusu jsou však nyní shromážděna na jednom místě v menu, takže už se nestane, že byste např. kvůli aktivaci sledování objektu museli provést několik kroků napříč menu (jako u modelu A6000). Volbu režimu autofokusu a oblasti ostření navíc můžete přiřadit některým z programovatelných tlačítek.

K dispozici jsou všechny tradiční ostřicí režimy – od plně automatického (AF-A) přes jednorázový (AF-S) a průběžný (AF-C) po manuální (MF), a podporováno je i ruční doostření (DMF). Specifikovat můžete i velikost plochy, na níž bude AF pracovat – od široké zóny po pohyblivý bod. Na zadní stěně sice bohužel chybí AF joystick, oblast/bod zaostření lze však volit dotykem na displeji, který při focení přes hledáček funguje také jako touchpad (s možností vymezení aktivní plochy).

Devizou Sony A6400 (a v podstatě všech nových bezzrcadlovek této značky) je sledování objektu v reálném čase. Aktivujete-li tuto funkci, algoritmus v průběhu ostření inteligentně přepíná mezi ostřením na předmět, tvář a oko (můžete si vybrat, na které oko chcete ostřit přednostně). Fotoaparát dokáže vybraný objekt sledovat velmi spolehlivě a (lidské a zvířecí) oko najde i v případě, že zabírá opravdu nepatrnou plochu záběru – a to u konkurenčních přístrojů není v žádném případě pravidlem.
Fotografy akčních disciplín potěší i rychlé sériové snímání, které zvládne zaznamenat až 11 sn./s, přičemž vyrovnávací paměť pojme velmi solidních 44 snímků v RAW+JPEG. Pří této rychlosti však není k dispozici živý náhled. Pokud se bez něj neobejdete, musíte rychlost snížit na 8 sn./s.
Pokračování 3 / 5
Video, konektivita a výdrž
Sony A6400 je dobrou volbou také pro amatérské i pokročilé filmaře. Za výraznější slabinu lze považovat snad jen absenci mechanické stabilizace snímače a vstupu pro sluchátka. V ostatních ohledech fotoaparát nabídne pokročilé nástroje pro záznam kvalitního videa – pomůcky k ostření (zebra, focus peaking), vstup pro mikrofon, konektor HDMI i speciální ploché obrazové profily (S-Log 2 a S-Log3, HLG), a v neposlední řadě dotykovou obrazovku s možností vyklopení o 180 °.

Při natáčení videa jsou k dispozici všechny režimy ostření. U sledování objektu lze navíc upravit citlivost algoritmu – upřednostnit buď plynulost, nebo rychlost přeostřování. Objekt, který má autofokus sledovat, lze jako v režimu fotografování vybrat jednoduše dotykem.

Videozáznam se ukládá do souboru XAVC S nebo AVCHD. Maximální rozlišení videa je 4K (3840 × 2160 px) při snímkové frekvenci 30 sn./s – v tomto případě, a také při natáčení vysokorychlostního Full HD při 120 sn./s, se však data vyčítají z 1,2× výřezu snímače. Jinak fotoaparát pracuje s celou plochou senzoru a převzorkovává záznam na nižší rozlišení.
Dostupné rozlišení:
- 4 K (3840 × 2160 px) 30/24 sn./s
- Full HD (1920 × 1080 px) 120/60/30/25 sn./s
K bezdrátové komunikaci s chytrými zařízeními využívá fotoaparát technologie Wi-Fi s podporou NFC (spárování přiblížením) a Bluetooth. S přepracovanou aplikací Imaging Edge (pro Android, iOS i desktop) je možné přístroj dálkově ovládat, kopírovat do mobilu, tabletu či notebooku, ale i fotky editovat – vyvolávat soubory RAW.
K propojení s počítačem – pro přenos snímků i nabíjení – je možné použít konektor microUSB. Filmařům je k dispozici výstup microHDMI a jack pro externí mikrofon; samozřejmostí je systémová patice na horní hraně přístroje. Fotoaparát je napájen akumulátorem NP-FW50 (který najdeme už u modelu A6000) s avizovanou, a ve srovnání s konkurencí nadstandardní, výdrží 360 (přes EVF), respektive 410 (přes LCD) snímků. Data se ukládají na paměťové karty typu SD, podporování je ale pouze standard UHS-I, nikoli UHS-II.
Pokračování 4 / 5
Obrazová kvalita
Obraz zaznamenává „soňácký“ snímač Exmor (se zadním osvětlením) CMOS s efektivním rozlišením 24,2 Mpx. S velkou pravděpodobností je to tentýž senzor, jímž jsou osazeny i předchozí fotoaparáty této modelové řady. V obrazové kvalitě, alespoň co se týče surových dat ve formátu RAW, nelze tedy počítat s výraznými změnami, inovován je pouze algoritmus pro konverzi JPEGů. A ten, podle mého soudu, stále nepatří k těm nejlepším.
Zatímco odšumování a doostření funguje poměrně dobře, barevné podání snímků tíhne k chladnějším odstínům a v umělém osvětlení k zelenému nádechu. Na vině je nejspíš poněkud labilnější vyvážení bílé, které si naštěstí můžete v nastavení upravit podle preferencí. Dobrou zprávou je, že si přednastavené styly (Standardní, Živý, Neutrální atd.) výstupu v JPEG můžete doladit podle vlastních přestav – nastavit míru kontrastu, sytosti a ostrosti.
Sony 18–105 mm F4: univerzální zoom s limity
Fotoaparát jsme testovali s univerzálním zoomem Sony E PZ 18–105 mm F4 G OSS, který nabízí ekvivalentní ohniskový rozsah 27–157,5 mm. Devizou tohoto objektivu je variabilita záběru, zvládne jak velké celky, tak vzdálené detaily, to vše při solidní konstantní světelnosti F4. Zoom se tedy jeví jako ideální „all-in-one“ náhrada za setové objektivy.

Počítat ovšem musíte s poněkud většími rozměry, které jdou proti filozofii kompaktnosti bezzrcadlovek, i s vyšší váhou. Na druhou stranu dostanete opravdu solidní kovový a odolný nástroj s hladkým a plynulým chodem všech ovládacích prvků, bleskovým, neslyšným ostřením a účinnou optickou stabilizací.
Vzhledem k tomu, že se jedná o levný „univerzál“, musíme počítat s jistými limity v optické kvalitě. Napříč všemi ohnisky je patrné silné sférické zkreslení, obzvláště výrazná je poduškovitost na 105 mm (ekv. 157 mm). Tyto vady jsou ovšem softwarově korigovány přímo ve fotoaparátu (a to dokonce i ve formátu RAW).

Doslova zklamáním pro mě byla míra chromatické aberace, která degraduje obraz při plně otevřené cloně. Stejně tak je při F4 problémem celková neostrost záběru, a to i v jeho středu (rohová neostrost je výrazná napříč všemi ohnisky). Maximální ostrosti se vám dostane až na F8. Optický výkon bohužel za továrním provedením značně pokulhává.
Specifikace
- max. clona: F22
- počet lamel clony: 7
- konstrukce: 16 členů ve 12 skupinách, z toho 3 asférické čočky a 2 prvky s nízkým rozptylem
- min. zaostřovací vzdálenost: 45 cm (na 18 mm) a 95 cm (na 105 mm)
- filtrový závit: 72 mm
- rozměry a hmotnost: 78 × 110 mm, 427 g
- cena: od 15 000 Kč
Citlivost snímače je možné nastavit v rozmezí hodnot ISO 100 až 32 000, v rozšířeném módu je dostupné dokonce ISO 102 400. Dobré výsledky podává snímač až do ISO 3200, použitelná je i citlivost ISO 6400, poté už jsou barevné artefakty hodně rušivé, barvy vybledlé a drobné detaily zcela mizí. V tomto směru Sony A6400 svou konkurenci sice nepředčí, ale ani za ní nezaostává. Ostatně se můžete přesvědčit na výřezech níže. Vlevo JPEG, vpravo RAW, který byl vyvolán v Zoner Photo Studiu X s mírou doostření 60 a prahem 1,2.


ISO 100 a ISO 200


ISO 400 a ISO 800


ISO 1600 a ISO 3200


ISO 6400 a ISO 12 800


ISO 51 200 a ISO 102 400
Hodnocení
Sony A6400 je univerzální fotoaparát, vhodný pro celou řadu fotografických disciplín – rodinné momentky, street foto, krajinnou, ale i akčnější sportovní fotografii; s kvalitním světelným objektivem se nemusíte bát ani formálních portrétů. Ve všech případech se můžete těšit na tradičně dobrou obrazovou kvalitu, zejména v surovém formátu, komprimovaný výstup má však i nadále své limity, zvláště v podání barev.
Devizou této modelové řady je výkonné, rychlé a přesné automatické ostření s podporou sledování oka/tváře v reálném čase. Všechny funkce autofokusu jsou navíc k dispozici i při natáčení videa, pro něž je Sony A6400 rovněž velmi dobře vybaven – nabídne 4K video, vysokorychlostní sekvence, intervalové snímání, ploché profily i záznam s vysokým dynamickým rozsahem, nechybí ani vstup pro mikrofon, ani výklopný displej. Limitem nicméně může být absence mechanické stabilizace snímače.
Dotyková obrazovka značně usnadnila ovládání přístroje, především při polohování oblasti zaostření, dotykové funkce jsou ovšem ve srovnání s konkurencí dost omezené. Výtku lze adresovat i systému externího ovládání s pouze jedním příkazovým voličem, na něž (a na nedotaženou ergonomii) uživatelé žehrají snad už od vzniku této modelové řady. Zde je určitě prostor k dalším inovacím.
Pokračování 5 / 5
Demosnímky




























Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně