Konkrétní kus fotoaparátu Lumix TZ2, který jsme dostali do ruky bohužel není tzv. ostrá verze, která půjde do prodeje. Finální výrobek ještě dozná menších změn především po stránce softwarového vybavení. Fotografie, které v článku najdete, byly pořízeny tímto konkrétním kusem a nemohou proto sloužit jako exaktní výpověď o fotoaparátu, který bude k dispozici na pultech prodejců. Proto jsou také zmenšeny a nenajdete u nich EXIF data. Nic to však nemění na faktu, že nám snímky mohou hodně povědět o tom, jaká bude kvalita prodávaných kusů.
Panasonic představil nové modely TZ2 a TZ3 poměrně nedávno, navzájem se digitály liší, vyjma rozlišení, pouze v několika málo detailech – autobracketing a větší displej u TZ3. Oba dva digitály však navazují na úspěšný kapesní ultrazoom Lumix TZ1, což je ostatně jasné i z jejich názvů.
Nový kapesní ultrazoom je ještě o něco menší než předchozí model, nejdelší strana se zkrátila téměř o centimetr. Svůj podíl na tom nese především upravený grip pro držení, ačkoliv je nyní menší, nemá to zásadní vliv na pohodlný úchop.
Oproti svému předcůdci doznal Lumix TZ2 několika zásadních změn. Rozlišení se zvýšilo na 6 Mpx, zároveň se také nepatrně zvětšila plocha snímače, ten má nyní úhlopříčku 1/2,33". Jakkoliv se může zdát tato velikost podivná, je to právě jenda z důležitých změn (viz dále).
Objektiv má stejně jako Lumix TZ1 desetinásobný zoom, změnil se však jeho rozsah, z původních 35–350 mm je nyní 28–280 mm. Myslím, že je to krok správným směrem, neboť široká ohniska jsou u kompaktů a ultrazoomů stále ještě málo rozšířená. U předchozího modelu byl objektiv periskopové konstrukce a vysouval se z mohutného tubusu pouze minimálě při plném vyzoomování. Objektiv Lumixe TZ2 má již klasickou výsuvnou konstrukci. Klesla bohužel světelnost objektivu, a to na F3,3–4,9, i když jsou použitá ohniska posunutá více do široka.
S digitálem je možné fotografovat ve formátu 4:3, 3:2 i 16:9. Přepínání mezi formáty je možné pouze v menu nebo v submenu, do kterého se vstupuje přes funkční tlačítko. Právě u širokoúhlého formátu se projeví změna velikosti snímače oproti předchůdci a také oproti pokročilému modelu Lumix LX2.
U Lumixe LX2 najdeme také objektiv, který začíná na ohnisku 28 mm, tato hodnota je však dostupná pouze při snímání ve formátu 16:9, pokud změníte poměr stran, mění se také nejširší ohnisko, konkrétně je to 34 mm při snímání ve formátu 4:3. Lumix TZ2 a TZ3 mají snímač uzpůsobený tak, že i při změně poměru stran zůstává nejširší ohnisko stále 28 mm.
Z výše uvedeného důvodu je rozdílná i maximální velikost snímků při různém poměru stran. Pro formát 4:3 jsou to rozměry 2 816 × 2 112, při formátu 3:2 je to velikost 2 976 × 1 984 a při širokoúhlém formátu 16:9 má snímek velikost 3 072 × 1 728 obrazových bodů.
Podrobné technické specifikace najdete v katalogu digitálů.
Velice příjemně nás překvapila rozlišovací schopnost objektivu, který na nejširším ohnisku dokáže vykreslit až 1 550 lph na dlouhém konci je to o něco méně – 1 400 lph. To jsou vzhledem k 6Mpx rozlišení snímače velmi dobré výsledky. Troufám si tvrdit, že při vyšším rozlišení snímače, by objektiv dosáhl ještě lepších výsledků. Ostrost v ploše je dobrá, pouze levý horní a dolní roh vykazoval mírnou neostrost. Celkově však má objektiv měkčí kresbu.
Výřez ze středu testovacího obrazce při 100% zvětšení, vlevo široké ohnisko, vpravo dlouhé ohnisko
Druhé překvapení nás čekalo při hledání chromatické aberace. S její eliminací si objektiv také výborně poradil. Při testování jsme vyfotili více jak stovku snímků a typické fialové linie byly vidět pouze u několika z nich, a to ještě při prohlížení ve stoprocentním zvětšení.
Chromatickou vadu najdete málokdy
Rozlišení jemných detailů není vzhledem k rozlišení snímače dokonalé, pro běžnou rodinnou fotografii je však dostačující. Při tisku fotografií 10 × 15 cm není důvod mít obavy.
Zamiř a vyfoť
Fotoaprát je konstruován jako expoziční automat, což osobně považuji za jeho největší nedostatek. Pokud by byla k dispozici alespoň priorita clony, dostává se hned o třídu výš. I přesto má TZ2 velice málo konkurentů.
Na horní straně najdeme otočný volič expozičních režimů – plná automatika, přehrávání, inteligentní ISO, běžné snímky, makro, videosekvence, režim tisku a dvě polohy pro scénické režimy. Scénických režimů je celkem jednadvacet, každá poloha voliče sice skrývá stejnou nabídku, ovšem od výrobce to byl dobrý tah. Můžete totiž střídat dva scénické režimy pouze otočením voliče, což je mnohem rychlejší než se proklikávat celým jejich seznamem.
Ukázka snímání v různém poměru stran, postupně 16:9, 3:2 a 4:3
Ovládání aparátu je intuitivní a snadné, samozřejmostí je kompletní lokalizace menu do češtiny. Najdeme zde tradiční funkce jako je zobrazení mřížky na displeji, reálný histogram, možnost zjasnění displeje pro snadnější snímání s fotoaparátem nad hlavou a také optický stabilizátor MEGA O.I.S.
Na zadní straně přibylo tlačítko FUNC, které vyvolá submenu pro nastavení nejpoužívanějších parametrů. Najdeme zde nastavení sériového snímání, vyvážení bílé, citlivosti snímače, poměru stran, rozlišení a míru komprese. Právě ke zmíněnému tlačítku směřuje jediná výtka stran ovládání. Pro vyvolání submenu je potřeba jeho dlouhý stisk, při krátkém stisknutí se nic neděje a fotoaparát nereaguje. Dufejme, že u ostrého vzorku tomu bude jinak. Jednotlivé položky v submenu jsou řazeny horizontálně, jejich výběr se pak provádí ve vertikální sloupci.
Široké ohnisko 28 mm je opravdu znát, obzvláště při fotografování ve formátu 16:9
Ačkoliv jsme měli k dispozici pouze předprodukční vzorek fotoaprátu, musíme konstatovat, že obrazová kvalita je již u tohoto kusu dobrá. Občas se projevila tendence k přeexponování snímku, ovšem bylo tomu ve velké míře u expozičně náročnějších scén. Automatika vyvážení bílé pracovala spolehlivě, při smíšeném osvětlení však bylo třeba vybrat jednu z přednastavených voleb.
Informace z předchozího odstavce se týkají pouze konkrétního, námi testovaného, kusu. Právě výsledná kvalita fotografií se může ještě výrazně změnit, neboť posledními úpravami před vypuštěním digitálu na pulty obchodů je ladění firmwaru a nastavení obrazového procesoru. A na to má Panasonic ještě dostatek času.
Ukázka rozsahu desetinásobného zoomu
Fotoaparát Lumix TZ2 bude jistě konkurenceschopným digitálem už jen pro svoji méně tradiční konstrukci. Kategorie kapesních ultrazoomů zatím není tolik rozšířená a troufám si tvrdit, že Panasonic si v ní buduje poměrně dobré základy. Navíc pokud bude zaváděcí cena pod 10 000 korun, je velice pravděpodobné, že bude mít na specifikém českém trhu úspěch. Pro srovnání oficiální cena předchůdce – Lumixu TZ1 – je v současnosti 10 490 korun, na internetu jej však seženete již od 6 290 korun.
Podrobnou recenzi vám přineseme jakmile bude model Lumix TZ2/TZ3 dostupný ve finální podobě.