Severská fotografie v Praze

Jiřího Thýna (1977). Jeho práce se pohybují na hranici fotografie, videa, instalace a intervence do veřejného prostoru. Absolvent Institutu tvůrčí fotografie v Opavě a student VŠUP v Praze, je autorem, který považuje „běžnou“ fotografii za již překonanou formu. Proto ji rád znevažuje, popřípadě hledá jiný způsob vyjádření, třeba video. Thýn vnímá svět jako směsici často rozporuplných až nesmyslných vlivů, tlaků a klišé. V tomto duchu se nese i jeho současná výstava All The Best.

Fotograf pracuje se symbolikou a tématem svátečnosti každodenních událostí. Jeho velice kultivovaný vizuální projev pak rozehrává hru mezi absurditou a smysluplností všedního dne. Růže na velkoformátových fotografiích odkvétají, „neumětelská fotokoláž“ s křehkou babičkou je zasazená v kvalitním dřevěném rámu apod. Svátek se mění v obyčej a naopak. Thýn dokáže být empatický, ale i ironický.

Stěžejním prvkem jeho tvorby je provokace – snaha vtáhnout diváka do svého světa. Chce jej znejistit, aby byl schopen jiného pohledu na umělecké dílo. Jako intervence do prostoru výstavní síně a narušení očekávaného komunikačního toku by se v tomhle případě dala chápat např. růžová vlajka umístěná mezi fotografiemi. Divák je zmaten a pevná struktura výstavy je rozbita.

Thýn svým nadhledem diváka zaujme a pobaví. Nepitvá se sám v sobě, ale chce přivést diváka k dialogu. Dívej se a přemýšlej! Dá se něčemu vůbec plně porozumět? A má to vůbec smysl? A možná dokáže vyvolat i nesouhlas u zastánců tradičních fotografických obrázků.

Druhá výstava, která končí rovněž 29. října, má název Dialog: Helsinská škola. Pražská Langhans Galerie svou pozornost často obrací na zahraniční fotografické instituce u nás méně známé. Nyní představuje tvorbu pedagogů a studentů helsinské University of Art and Design.

Tato škola se stala významným fenoménem na scéně současné, nejen finské, ale zejména světové fotografie. Proslula důrazem na hledání nových cest ve fotografickém experimentování, a to především na poli konceptuální fotografie. Duch experimentování je zdejšímu způsobu vyučování vlastní. A právě díky helsinské škole se finská fotografie během posledních třiceti let vyvinula od dokumentárního fotožurnalismu ke konceptuální fotografii vysoké technické a vizuální kvality.

Proč dialog? Na výstavě je prezentována tvorba vybraných umělců čtyř generací, pedagogů a současných i bývalých studentů, kteří na univerzitě působili posledních 30 let. Nejedná se ovšem o retrospektivu, fotografie jsou naprosto aktuální. Snímky z pražského souboru vznikaly v posledních měsících a většina z nich zde má dokonce svou premiéru. Pro fotografie je v jejich různorodosti charakteristické specifické severské světlo a prvky experimentální metody.

Umělci Helsinské školy jsou ve světě známým pojmem. Podstatnou roli v tom sehrála jejich universitní galerie Gallery TaiK, která byla otevřena roku 1979. Jejím prostřednictvím mohou pak autoři nejlepších prací vystavovat na mezinárodních prestižních veletrzích umění, jako je Art Forum Berlin nebo Paris Photo. Pražskou výstavu připravil Timothy Persons, kurátor univerzitní galerie TaiK.