Každý, kdo fotí zrcadlovkou, by měl mít ve výbavě nějaké pevné světelné objektivy. Některé vlastnosti zrcadlovek se jednoduše dají využít pouze s nimi. Například vysoké rozlišení doslova vyžaduje adekvátní kvalitu optiky. Stejně tak malá hloubka ostrosti, která umožňuje zaostřený objekt opticky oddělit od pozadí, vzniká kombinací velkého senzoru zrcadlovky a světelného objektivu.
Nejpopulárnější pevné objektivy jsou ty s ohniskem 50 mm. Jsou malé, levné, kvalitní a poměrně univerzální. Na zrcadlovkách s menším senzorem se dají použít také jako portrétní.
Zleva: a pevné objektivy
Samyang 85 mm F1,4 a
Tradiční portrétní objektivy jsou ale ty s ohniskem 85 mm. Podobně jako při 50 mm se u nich setkáváme se světelností F1,8 a F1,4. Právě světelností se v podstatě zároveň dělí mezi amatérské a profesionální, protože rozdíl v ceně bývá několikanásobný.
Takto vypadá současná nabídka objektivů s ohniskem kolem 85 mm a jejich orientačními cenami.
| objektiv | cena (eur) |
| Canon EF 85 mm f/1,8 USM | 370 |
| Canon EF 85 mm f/1,2L II USM | 2 000 |
| Carl Zeiss Planar T* 85 f/1,4 | 1 500 |
| Nikon AF 85 mm f/1,8 D | 400 |
| Nikon AF-S DX 85 f/3,5 G DX VR/makro | 500 |
| Nikon AF 85 mm f/1,4 D | 1 250 |
| Nikon AF-S 85 mm f/1,4 G | 1 550 |
| Sony 85 mm f/2,8 SAM | 240 |
| Pentax SMC FA 77 mm f/1,8 Limited | 1 100 |
| Samyang 85 f/1,4 | 260 |
| Sigma 85 mm f/1,4 EX HSM | 950 |
| Tamron AF 90 mm f/2,8 Di / makro | 450 |
| Voigtländer SL 90 mm f/3.5 Lanthar | 377 |
Tučně jsou vyznačeny objektivy se světelností F1,4 a lepší. Je vidět, že za světelnost se platí – mezi objektivy v rámci jedné značky je rozdíl alespoň trojnásobný.
Zamíchal karty
Testovaný objektiv Samyang je nejlevnější kousek hned po objektivu Sony, který má mnohem slabší světelnost. Samyang přitom disponuje profesionální světelností F1,4, za kterou se připlácí několik stovek eur.
Objektiv Samyang 85 mm F1,4
Pro představu, co znamená taková světelnost: Mezi F1,4 a F1,8 je téměř dvojnásobný rozdíl v množství propuštěného světla. Oproti F2,8, což je typická světelnost pro profesionální zoomy, propusti F1,4 čtyřnásobek světla. V porovnání s F5,6, kde obvykle končí běžné setové objektivy, to je dokonce šestinásobek.
Jinak řečeno, kde se setovým zoomem musíte použít ISO 1600, zvládne Samyang a jiný objektiv s F1,4 totéž při ISO 100. výrazný rozdíl je i v hloubce ostrosti – objektivy s touto světelností dokážou pozadí skutečně zcela rozostřit. Samozřejmě, vlastnosti většiny objektivů se s přicloněním zlepšují, takže vyšší clona je často zapotřebí. Rozdíl však bude stále značný.
Zcela otevřená clona odhalí masivní kus skla
Plný manuál
Objektiv Samyang tedy v porovnání s konkurencí zaujme na první pohled hlavně cenou. Aby toho nebylo málo, stejně pozoruhodný je i jeho původ. Tato korejská značka je známá pouze levným optickým příslušenstvím, předsádkami a objektivy, často doslova ubohé kvality. Stejné výrobky se prodávají pod značkami Vivitar, Rokinon či Bower, jež jsou též spíš nechvalně známé. Například čínští prodejci na eBay rádi přibalují toto optické příslušenství k zrcadlovkám, protože nákupní hodnota se pohybuje v rozmezí pár dolarů. Například takový „teleobjektiv“ se světelností F16 však nemá ani hodnotu poštovného.
Tento výrobce se tedy pokusil vytvořit profesionální a kvalitní objektiv. Jak se to mohlo podařit? Nezapomínejme, že sklo s takovými parametry zaujme hlavně zkušené amatéry, takže s nepodarkem obvyklé produkce by Samyang neuspěl.
Jedním z důvodů nízké ceny je, že jde o plně manuální objektiv, který nedisponuje automatickým ostřením. Objektiv s tělem fotoaparátu vůbec nekomunikuje, neobsahuje totiž žádnou elektroniku. I clona se ovládá pouze ručně clonovým kroužkem u bajonetu a ne například ovládacím kolečkem na fotoaparátu.
Manuální clonový kroužek a bajonet
bez elektronických kontaktů
V případě Nikonu to znamená, že na lacinějších tělech (např. D3100 nebo D5000) nebude fungovat měření expozice, stejně jako u objektivů Ai-s. Na tělech střední třídy (D90 a starší) funguje měření pouze v režimu priority clony nebo v manuálním režimu. Priorita času a automatické režimy nefungují, protože fotoaparát nemá možnost ovlivňovat clonu – ta se dá změnit pouze otáčením clonového kroužku. To platí samozřejmě i pro jiné značky.
U fotoaparátů Canon nemusí fungovat elektronické potvrzení zaostření v hledáčku (bod, který se rozsvítí při zaostření).
Takto (ne)vybavené objektivy nejsou u malosériových výrobců ničím výjimečným. Podobně jsou na tom obvykle značky Carl Zeiss nebo Voigtländer. Samyang nabízí i varianty s čipem, které podporují elektronické funkce (ale ne automatické zaostření). Ty jsou o pár desítek eur dražší.
Objektiv se prodává s bajonety Nikon F, Canon EF (EOS), Pentax K a Sony/Minolta A. Obraz pokrývá plné pole kinofilmového políčka.
Zpracování na úrovni
Co od takového objektivu můžete čekat? Celokovovou ručně montovanou klasiku, nebo naopak nejlevnější bakelit? Ani jedno není pravda. Na první pohled by nikdo nehádal, že to není běžný objektiv mainstreamové značky. Zpracováním i rozměry je podobný lepším setovým objektivům. Velmi se blíží například modelům Nikkor 18-70 DX a 16-85 DX VR. Také povrchové zpracování je podobné (plast s bublinkovou úpravou). Kostra objektivu bude pravděpodobně kovová, uvnitř jsou vidět matné povrchy na omezení odlesků.
Objektiv se skládá z devíti členů v sedmi skupinách a váží víc než 500 g. Závit na filtry má průměr 72 mm.
Na rozdíl od zoomů má Samyang jen jeden kroužek – na ostření. Ten má gumový povrch a je poměrně tuhý; opravdu by byl vhodnější na ovládání zoomu. Dráha (plný rozsah) je asi 165 stupňů, což by také odpovídalo zoomu.
Asi třetinu zabírá rozsah 1 m – 1,5 m, na typické „portrétní“ vzdálenosti tak nezůstává moc místa. U takového objektivu by byla vhodná delší a tedy přesnější dráha. Pevné světelné objektivy, obzvlášť ty s manuálním ostřením, jsou typické spíš velmi dlouhou přenou dráhou a jemným chodem ostřícího kroužku. Malá hloubka ostrosti totiž znamená, že přesné zaostřování je náročné. Každá malá nepřesnost se projeví ve slabší ostrosti zaostřeného subjektu. Proto by měl být ostřící kroužek na tuto úlohu co nejlépe uzpůsoben.
Ostřící a clonový kroužek
Clonový kroužek je umístěn hned u bajonetu. na povrchu má zářezy, aby se při ovládání nesmýkal. Je ale poměrně tenký a otáčí se dost tuho. Je potřeba mít tenké a šikovné prsty. Někomu může vadit, že mezi clonami F2 a F11 jsou zarážky na půl clony, přičemž mezi F1,4 a F2 nebo F11 a F22 pouze na plnou clonu. Nuže, nebylo by zlé mít možnost nastavit clonu F1,8 nebo F2,2, ovšem to nelze považovat za kritické. Clonit takovým objektivem na víc než F11 je také spíš kuriozita než pravidlo.
Přední ani zadní krytka příliš nedrží, minimálně přední bude vhodné vyměnit za model se středním úchytem. V balení je i sluneční clona, která tvoří s objektivem vskutku kompaktní celek a dá se nasadit čelem vzad kvůli transportu. Stejně tak je přibalen i semišový obal na měkčí přenášení. Taková výbava u objektivů ve srovnatelné cenové relaci opravdu není běžná.
Sluneční clona je součástí balení
Celkově je zpracování překvapivě kvalitní a objektiv působí dojmem dlouhé životnosti. Výrobce jen trochu pozapomněl, že vyrábí objektiv světelný. Na ovládání ostřícího a clonového kroužku si budete muset zvyknout.
Pokračování 2 / 3
KAPITOLA 2 - Optická kvalita
Kdo uvažuje o objektivu Samyang 85 mm F1,4, musí vědět, že na manuální ostření potřebuje fotoaparát s kvalitní matnicí přizpůsobenou pro tento účel. Matnice je „sklíčko“ umístěné mezi zrcátkem a hledáčkem zrcadlovky, na něž se promítá obraz.
Dnešní zrcadlovky jsou typicky vybaveny matnicemi s mikrohranoly. Ty jsou optimalizovány pro autofokusové setové zoomy s nízkou světelností. Umožňují, aby i při F5,6 či F8 byl obraz v hledáčku dostatečně jasný. Avšak tím, že obraz uměle vyjasňují, zvětšuji hloubku ostrosti, kterou v hledáčku vidíme. Při světelnosti objektivu lepší než F2,8 je už tolerance příliš vysoká a přesně zaostřit je možné spíš náhodou.
Naopak s matnicí přizpůsobenou pro manuální světelné objektivy je vidět malá hloubka ostrosti a tedy rovina zaostření je nepoměrně přesnější. Takové matnice bývají často vybavené i dálkoměrem – obraz v centrálním kroužku je rozdělený a spojí se jen při přesném zaostření. Jejich nevýhodou je, že u méně světelných objektivů způsobují tmavnutí obrazu v hledáčku. Proto se dnes do zrcadlovek tyto typy běžně nemontují. Výrobci fotoaparátů je prodávají jako příslušenství, ovšem často jen pro vyšší modely zrcadlovek. Populární výrobce matnic pro takřka všechny zrcadlovky je KatzEye Optics. Obvyklá cena takové matnice je více než 100 dolarů.
Přímo těmito matnicemi jsou obvykle vybaveny i staré manuální filmové zrcadlovky. Samyang je svou koncepcí vhodný i na tato těla.
Proč se vyplatí investovat do matnice? Protože hloubka ostrosti je u tohoto objektivu řádově v milimetrech a v běžném hledáčku takovou přesnost neuvidíte. Zatímco u objektivu s ohniskem 50 nebo 58 mm při světelnosti F1,8 či F1,4 není problém manuálně zaostřit, ohnisko 85 mm je zcela jiná káva. Jednoduše řečeno, v hledáčku může obraz vypadat ostře, ale ve skutečnosti ostrý není. Jistou pomoc představuje elektronické potvrzení zaostření. Je obvykle ve formě bodu, který se při zaostření rozsvítí, ale ani ten není dostatečně přesný. Má totiž velkou toleranci, takže fotoaparát považuje za ostré i to, co ostré už být nemusí.
Některé fotoaparáty (většinou Nikony nižší třídy) disponují i elektronickým dálkoměrem, ovšem ten není o mnoho lepší. Navíc není velmi praktické sledovat svítící bod v rohu hledáčku, nedá se potom dostatečně soustředit na kompozici. Jistým řešením je ostření přes živý náhled na displeji (LiveView), pokud jím fotoaparát disponuje. Jenže to není právě nejlepší využití pro portrétní objektiv.
Téměř jako Leica
Od objektivu, hlavně u těch s pevným ohniskem a vysokou světelností, samozřejmě očekáváme hlavně optickou kvalitu. A ta nikdy není levná, takže jak je na tom Samyang?
Prvních pár dnů s ním bylo těžkých – fotografie nestály za moc, hlavně ty na otevřené cloně. Problém však není v samotné optice, ale v manuálním ostření. Bez pořádné matnice je ostření náročné a použitý ostřicí prstenec této úloze nepomáhá.
Po navyknutí si na tento systém ale objektiv velmi příjemně překvapuje. Dá se říct, že si téměř v ničem nezadá s legendárním (a šestkrát dražším) Nikkorem 85/1,4.
Na plně otevřené cloně nepůsobí obraz na první pohled velmi ostře, to je však způsobeno sférickou aberací – detaily jsou zachyceny, pouze jsou trochu utopené. Po jejich vytažení trochou softwarového doostření se ukazuje portrétní potenciál objektivu. Pokud fotografie na této cloně nebudou ostré, nebude to vinou optiky, ale nesprávného zaostření. Hloubka ostrosti je nanejvýš pár milimetrů. Je však potřeba počítat s barevnými projevy aberace na rozostřených plochách – u objektivů této konstrukce se jí nelze vyhnout.
Poznámka: Fotografie z digitálních senzorů běžné konstrukce je nutné doostřovat vždy. I přímá RAW konverze bez úprav obvykle obsahuje standardní mírné doostření. Tím se pouze kompenzuje rozmazání způsobené snímačem. Na zde uvedené fotografie však doostření prakticky aplikováno nebylo.
Testovací obrazec: clona F1,4 (hloubka ostrosti je minimální,
chromatickou aberaci šlo očekávat)
Ostrost se navíc s clonou přijatelně zvyšuje. Už na F2 dosahuje velmi vysoké hranice a F4 je na portrétní využití často až „přeostřená“. Postupně přitom mizí také aberace.
Clony F2, F2,8, F4
Kvalita obrazu na nízkých clonách opravdu vysoce přesahuje cenovou hladinu, ve které se objektiv nachází. Je ale pravda, že takové ostrosti je náročné dosáhnout – při nedokonalém zaostření mohou výsledky i zklamat. Musíte se snažit víc, než při používání autofokusových objektivů.
Rozdíl v kvalitě kresby mezi clonami F1,4 a F2,8 je zanedbatelný
Víc než ostrost však zaujmou jiné dvě vlastnosti, přenos mikrokontrastu a bokeh. Snímky působí velmi živě a jakoby třídimenzionálně, což dokazuje kvalitu použitého skla. Jakkoliv je nutné na fotkách ze setových objektivů kontrast často zvyšovat, tady je to naopak. Dobré rozlišení jemných odstínů snímky značně provzdušňuje a činí tento objektiv vhodným též pro černobílou fotografii.
Bokeh, tedy způsob, jakým je rozostřováno pozadí, je na snímcích z tohoto objektivu přímo sametový, a to i při zaclonění. Celá optická charakteristika zde s trochou nadsázky připomíná spíš podání značek jako Leica nebo Zeiss víc než značky hlavního proudu.
Podání černobílých tónů a bokeh (F1,4, F2, F2,8)
Ačkoliv jde o portrétní objektiv, dají se tyto vlastnosti použít například i při focení krajiny. Optická kvalita se však dalším cloněním zásadně nezlepšují, takže o typický krajinný objektiv nejde. Jemná charakteristika bokehu či podání půltónů se ale může hodit.Světelný objektiv by se hodil i na sport, hlavně interiérový. Samyang má samozřejmě principální nevýhodu v manuálním ostření, ale sport se přeci fotil i před vynálezem autofokusu. Tady však ještě víc zamrzí krátká dráha ostřícího prstence a velmi na sebe natlačené větší vzdálenosti. Rychlé a přesné zaostřování není možné a do hloubky ostrosti se toho moc nevejde. Zůstává možnost ostřit na jednu vzdálenost a sledovat, co se v ní odehraje. Když se podaří zachytit nějaký záběr, výhoda světelnosti je jasná. Sportovní objektiv to ale každopádně není.
Fotografie detailu při F2
Výřez z fotografie 1:1 při cloně F8
Objektiv si dobře poradí s protisvětlem, žádná prasátka ani zamlčení se nekoná. Bude tedy vhodný i na noční fotografii.
Přímé protisvětlo
Akce při vysoké světelnosti; hloubka ostrosti je
i na vzdálenost několika metrů minimální
Pokračování 3 / 3
KAPITOLA 3 - Přednosti a nedostatky
Pro nadšeného amatéra
Vlastnosti tohoto objektivu by se daly shrnout asi takto – zázraky se dějí. Je opravdu velmi pozoruhodné, co dokáže vyrobit korejská firma známá svými nepodarky.
Vyrobit objektiv profesionální optické kvality za zlomkovou cenu se jí v podstatě podařilo. Samyang opravdu může obrazem konkurovat objektivům několikanásobně dražším. Větší rozdíly se dají najít mezi jednotlivými kusy, než mezi Samyangem a např. Nikonem. Překvapivě nejde ani o plastovou hračku a zpracováním určitě neurazí.
Nakonec ale nic není zadarmo. S manuálním ostřením musíte nejen počítat, ale je třeba připravit se i na dost nepovedený ostřicí prstenec. Na krátké vzdálenosti se ostří dobře, ale na takové čtyři metry je nutné udělat několik záběrů a ideální bude použít živý náhled. Dá se s tím žít, ale je to nepříjemné.
Nakonec tedy vyvstává otázka, zda zvolit tento objektiv, nebo se spokojit se světelností F1,8 a získat za podobnou cenu autofokus. Jak pro koho. Kdo hledá objektiv hlavně na umělecké vyžití, má vypěstovanou trpělivost a disciplínu, určitě ocení charakter obrazu a světelnost Samyangu. Automatické ostření je naopak výhodou v každé, byť jen trochu akčnější situaci.
Přednosti
+ výborná kvalita obrazu při nízkých clonách
+ podání mikrokontrastu a bokehu
+ velmi výhodná cena
Nedostatky
- Manuální ostření a ovládání
- Nutnost investovat do matnice
- Nepovedený ostřicí prstenec
Objektiv nám zapůjčil e-shop Photonet.sk.