Fotogalerie

Ricoh GR II: Sázka na jistotu s wifinou navíc

Helena Vyplelová

8. listopadu 2015 • 0:00

Profesionální kompakt Ricoh GR se po dvou letech dočkal svého nástupce. Velké novinky ale nečekejte. Ricoh GR II staví na osvědčené kvalitě předchůdce a přidává bezdrátové propojení s chytrými zařízeními.

Ricoh letos představil pouhé dva modely digitálních kompaktních fotoaparátů: odolný Ricoh WG-5 GPS a námi recenzovanou inovovanou verzi profesionálního kompaktu – Ricoh GR II, který jde ve stopách svého předchůdce.

Předchozí model, Ricoh GR, který spatřil světlo světa roku 2013, bylo možno považovat za převratnou novinku – alespoň v rámci modelové řady „GR“. Fotoaparát, který vycházel z letitého konceptu kompaktů s pevným 28mm objektivem Ricoh GR Digital (letos je to celých deset let od představení prvního modelu), nabídl totiž podstatné vylepšení – malý 1/1,7" CCD čip byl nahrazen 16Mpx APS-C snímačem. A to je pořádný krok vpřed.

Ricoh GR a Ricoh GR II aneb najdi pět rozdílů

O letošním Ricohu GR II ovšem totéž tvrdit nelze. Vnitřnosti i design fotoaparát zůstaly nedotčeny, jedinou podstatnou, respektive podstatnější změnou je integrace WiFi a NFC modulu. Nové obrazové filtry, nepatrně navýšená rychlost AF a širší nabídka pomocných funkcí patří spíš ke kosmetickým úpravám.

Klíčové vlastnosti

Velký snímač s umírněným rozlišením

Fotoaparát je vybaven CMOS snímačem velikosti APS-C (23,7 × 15,7 mm) s efektivním rozlišením 16,2 Mpx, velikost snímku v plném rozlišení je tedy 4 928 × 3 264 px. Absence low-pass filtru má zajistit lepší přenos kontrastu. O zpracování obrazu se opět stará procesor GR Engine V, který umožňuje sériové snímání rychlostí 4 sn./s (při ukládání do RAWu lze touto rychlostí nafotit cca 10 snímků).

Citlivost snímače lze nastavit na hodnoty ISO 100–25 600. Rozsah rychlostí závěrky činí 300–1/4 000 s. Pokud se vám zdá maximální rychlost závěrky malá, vězte, že Ricoh GR II je vybaven digitálním ND filtrem – při fotografování za slunného dne s clonou nastavenou na nižší hodnoty, je jeho aktivace nezbytností. Soubory se ukládají do JPEGu a surového adobáckého formátu DNG (s nímž můžete pracovat prakticky v jakémkoli vyvolávacím programu.

Světelný objektiv s pevným ohniskem

Objektiv s pevným ohniskem 18,3 mm (po přepočtu na kinofilm 28 mm) má světelnost F2,8 (max. hodnota clony F16) a skládá se ze 7 optických členů (z toho 2 asférických) uspořádaných v 5 skupinách. Irisová clona sestává z 9 lamel.

Pokud by vám ohnisko 28 mm nevyhovovalo, můžete ho změnit na 35 mm (10,2 Mpx) a 47 mm (5,7 Mpx), ovšem logicky pouze za cenu ořezu obrazu. K dispozici je také volitelný konvertor GW-3, jehož prostřednictvím lze „bezztrátově“ rozšířit ohniskovou vzdálenost na 21 mm. V nabídce je i adaptér na filtry GH-3 o průměru 49 mm.

Konvertor GW-3 a adaptér na filtry GH-3

Rychlé ostření na základě detekce kontrastu

Autofokus ostřící na základě detekce kontrastu je schopen zaostřit za 0,2 s, v makro režimu pak za 0,4 s. Minimální zaostřovací vzdálenost činí 10 cm (v režimu Makro). Nadstandardní je nabídka AF režimů – podle zvoleného módu jsou dostupné funkce Sledování objektu, Detekce obličeje nebo fixní zaostření na vybranou vzdálenost (1 m, 1,5 m, 2,5 m, a 5 m a nekonečno). Skvělou vychytávkou je externí páčka určená k přepínání mezi AEL/AFL a kontinuálním ostření (C-AF).

Pevný displej bez dotykového ovládání

Ke komponování obrazu slouží 3" TFT LCD s rozlišením 1 230 000 px. Displej není dotykový ani výklopný, leč disponuje automatickou úpravou jasu podle okolních světelných podmínek. Pokud byste bažili po hledáčku, můžete si dokoupit externí hledáček GV-1 (cca 4 000 Kč).

Externí hledáček GV-1

Široká nabídka funkcí

Ricoh GR II podporuje natáčení Full HD (1 080 px) videosekvencí rychlostí 30, 25, 24 fps, jako i intervalové snímání. Při fotografování jsou dostupné pomůcky – živý histogram, kompoziční mřížky nebo vodováha.

Největší novinkou Ricohu GR II je integrování WiFi a NCF modulu. Prostřednictvím aplikace GR Remote lze fotoaparát dálkově ovládat přes chytré zařízení. Pomocí integrovaného blesku lze bezdrátově ovládat externích blesky značky Pentax.

Rozměry, váha, výdrž

Li-ion akumulátor DB-65 umožní na jedno nabití pořídit 320 snímků a 45 min videozáznamu. Rozměry fotoaparátu činí 117 mm × 63 mm × 35 mm, váha poté 251 g (s baterií a SD/SDHC/SDXC paměťovou kartou). Fotografie lze ukládat též do interní paměti s velikostí 54 MB.

Pokračování 2 / 3

Konstrukce a ovládání

Tělo Ricohu GR II je vyrobeno z hořčíkové slitiny, přesto je fotoaparát lehký, kompaktní a nenápadný – ideální nástroj pro „pouličního“ fotografa. Pohodlný úchop zajišťuje robustní přední grip v kombinaci s opěrnou plochou pro palec na zadní stěně.

Externí ovládací prvky jsou šity na míru pokročilým fotografů, kteří chtějí mít okamžitý přístup k podstatným funkcím a potřebují si jednotlivé ovladače přizpůsobit podle svých potřeb. Na horní straně přístroje samozřejmě nechybí otočný volič fotografických režimů (s aretací proti nechtěnému pootočení). K dispozici jsou všechny tradiční automatické a poloautomatické režimy, včetně plného manuálu.

Specialitou je ovšem mód TAv čili kombinace priority clony a priority závěrky s automatickým dopočtem hodnoty ISO. Právě tento režim se v praxi osvědčil nejvíc. Co se naopak neosvědčilo, je mód priority clony – automatika často nastaví příliš dlouhé časy (místo navýšení citlivosti), přičemž není možné nastavit limit minimální rychlosti závěrky.

K nastavení parametrů expozice, samozřejmě pokud nepracujete v plně automatickém módu, slouží dva externí ovládací prvky – zapuštěný roller na horní stěně nad gripem a páčka ADJ. na stěně zadní. Pro ilustraci: v manuálním režimu volíte horním otočným ovladačem hodnotu clony a páčkou rychlost závěrky.

Netradičně řešené je nastavení kompenzace expozice (v rozsahu -4 EV až + 4 EV), po níž jsem musela poměrně často sáhnout, neboť automatika, zvláště při velmi kontrastních záběrech, tíhne k přeexpozici. (Vzhledem k těmto drobným nepřesnostem v měření expozice oceníte jako skvělého pomocníka živý histogram. Elektronická vodováha už je jen jakýmsi kompozičním bonusem.)

Korekce se provádí prostřednictvím „dvojtlačítka“ (lepší označení mne nenapadá) vedle gripu na palec. Zdá se to být jako elegantní řešení, ale… poněkud frustrující je fakt, že je nutné provedenou korekci potvrdit tlačítkem OK, abyste se dostali k dalším parametrům expozice (cloně, času, citlivosti).

Podobný problém nastává při ručním výběru oblasti zaostřování. Jelikož displej není dotykový, a tudíž nemůžete jednoduše „tapnout“ na vybranou oblast záběru, je nutné zmáčknout tlačítko Fn1, prostřednictvím 4směrného voliče „dopravit“ zaostřovací rámeček na požadované místo a poté stejně jako u kompenzace expozice potvrdit tlačítkem OK. Jen tak se dostanete zpět k nastavení expozičních parametrů.

Podobně sice funguje volba oblasti ostření u všech fotoaparátů, které nemají dotykovou obrazovku, ovšem s tím rozdílem, že potvrzení lze provést i namáčknutím spouště, na níž přece jen máte permanentně položený ukazovák. Stejně tak poněkud „přes ruku“ je zvětšení náhledu plochy ostření: oblast zůstane zvětšená i po potvrzení volby ostřící plochy čili vám zůstane viset na displeji, dokud ji ručně několika prokliky nedeaktivujete.

Tolik k výtkám a zpět k pění chvály. Na těle přístroje najdeme na tuto kategorii kompaktů velké množství programovatelných tlačítek, které doplňuje též trojice uživatelských módů na voliči fotorežimů. Dvě funkční tlačítka, Fn1 a Fn2, se nacházejí na zadní stěně fotoaparátu. Zvláštní pozornost si zaslouží, též programovatelné, tlačítko na boku označené Effect – ve výchozím nastavením se po krátkém namáčknutí dostanete k nabídce filtrů, po přidržení aktivujete wifi. Pokud nechcete filtry používat, je tlačítko plně k dispozici pro přímý přístup k vybraným funkcím.

Efekty: miniatura, černobílé, černobílé s vysokým kontrastem, pozitivní film a 2× HDR. Všechny lze upravit podle vlastních představ – jejich tónování, saturaci, ostrost atp.

Zvolit si můžete i míru redukce šumu, kterou lze buď zcela deaktivovat, nebo se spolehnout na automatiku, případně vlastnoručně nastavit od jaké citlivosti má algoritmus odšumování začít pracovat. S pořízenými snímky lze dále pracovat v režimu přehrávání – kompenzovat expozici, potlačit výskyt moaré, vyvážit bílou; přímo ve fotoaparátu je možné vyvolávat i RAWy, upravit lze 9 parametrů.

Pokračování 3 / 3

Obrazová kvalita, hodnocení a demosnímky

Kombinace objektivu s pevným ohniskem a velkého snímače s nižším rozlišením je už sama o sobě příslibem výborné obrazové kvality. A tento příslib se samozřejmě do posledního puntíku vyplnil.

Obrazová kvalita

I když ono to nebylo až tak těžké, vzhledem k tomu, že je Ricoh GR II osazen totožnými komponenty jako jeho – taktéž obrazově nadprůměrný – předchůdce. Perfekní ostrost, reálné podání barev, nízký šum, jen nepatrný náznak chromatické aberace na kontrastních přechodech.

Nutno podotknout, že na snímky ve formátu JPEG je opravdu příjemný pohled, a to i při nastavení vyšší citlivosti. Odšumovací algoritmus funguje bezvadně až do ISO 6 400 (zvláště porovnáte-li JPEG s RAWem), poté už samozřejmě přichází na řadu výrazné vyhlazování detailů. Níže výřezy ze snímků při 100% přiblížení. Vpravo JPEG, vlevo RAW.

ISO 100

ISO 200

ISO 400

ISO 800

ISO 1 600

ISO 3 200

ISO 6 400

ISO 12 800

ISO 25 600

Hodnocení

Pokud jste vlastníky o dva roky staršího modelu, velmi pravděpodobně vás upgrade v podobě Ricohu GR II příliš nenadchne, jestliže ovšem nelpíte na možnosti propojit fotoaparát s chytrými zařízeními – snazším přenosu snímků, dálkovém ovládání apod.

To je totiž v podstatě jediné, čím se Ricoh GR II od svého předchůdce liší. Základní specifikace se nezměnily. Jste-li ovšem Ricohem nepolíbení a poohlížíte se po prémiovém kompaktu s výbornou obrazovou kvalitou, o kterou se stará 16Mpx APS-C CMOS snímač a pevné sklo s ohniskem 28 mm a světelností F2,8, pak by vás „géerdvojka“ mohla zaujmout.

Popravdě se jedná o velmi specifický přístroj, a to především díky objektivu s pevnou ohniskovou vzdáleností 28 mm. Tak trochu podivné ohnisko – ani široké, ani standardní – jistě nepokryje potřeby fotografů „rozkročených“ přes několik fotografických žánrů. Ricoh GR II je totiž koncipován jako kapesní, nenápadný kámoš pro lovy obrazů v ulicích města. Ocení jej tudíž především vyznavači právě tohoto fotografického oboru, kteří si kromě kvality obrazu budou libovat v rychlosti provozu, pohotovosti ostření a intuitivním (i když někdy zdlouhavém) ovládání.

Konkurenční modely

Na trhu je také několik konkurenčních modelů, které mají stejně velký snímač a světelný objktiv s pevným ohniskem:

Nikon Coolpix A (cca 10 000 Kč)
Ricoh GR (cca 16 000 Kč)
Sigma DP1 Quattro (cca 25 000 Kč)
Fujifilm FinePix X100T (cca 30 000 Kč)

Ale není všechno zlato, co se třpytí. I tomuto Ricohu se dá sem tam něco vytknout. Hlavním „nedostatkem“ může být pro mnohé absence dotykového ovládání, což komplikuje zejména ruční výběr zaostřené oblasti. Tento fakt je do značné míry kompenzován širokou nabídkou ostřicích režimů, včetně fixního předostření.

Další připomínka míří k nutnosti potvrzování některých nastavení (korekce expozice atp.) – vzhledem k zaměření fotoaparátu coby záznamníku akčního dění na ulici to může být docela problém. To by nejspíš mohl vyřešit nový firmware, a pokud ne, tak snad jedině praxe a zvyk – určitě delší než 14 dní, po něž jsem měla Ricoh GR II k dispozici.