V roce 2013 Panasonic oznámil, že vyvíjí revoluční organický snímač, který výrazně překoná klasické CMOS senzory. Na tehdejší dobu sliboval téměř nemožné parametry: dvojnásobený dynamický rozsah (asi 30 EV) a o 20 % vyšší citlivost na světlo, což je také solidní pokrok. Ještě vloni se Panasonic vychloubal skvělými vlastnostmi snímače, velmi přesnými barvami i za specifického osvětlení scény.
Kvůli faktu, že snímač nepřešel do produkční fáze, nejsou známy hlubší detaily o jeho fungování. Stále by měl být založen na křemíkovém polovodiči, který Panasonic označuje jako organický. Navíc by mělo světlo procházet organickou fotoelektrickou vrstvu. Jiný má být i povrch pixelu, který dokáže pojmout více světla.
Jenže dříve revoluční technologie se nyní musí poměřovat s aktuální konkurencí. Především citlivost na světlo se zvýšila a na trhu jsou jiné revoluční technologie jako globální závěrka. Panasonic se tedy před rokem snažil zaměřit pozornost na barevnou přesnost díky tomu, že jednotlivé pixely lépe zachycují konkrétní barvy. Jsou tedy nižší přeslechy mezi jednotlivými barevnými kanály, když je scéna nasvícená barevným světlem.
Jenže už rok je Panasonic ticho. Loňský slib, že v rámci několika let bude snímač ve foťácích, bychom měli brát s rezervou. Snímačové technologie jsou ve vývoji dlouho a přelomové objevy se zde nestanou na den. To lze ilustrovat i na globální závěrce, o níž se jen mluvilo dlouhé roky.
A podobným příkladem je i revoluční Foveon snímač od Sigmy. Firma poodhalila jeho vývoj v roce 2016 a jeho specifikum je, že každý pixel zaznamenává informace o zelené, modré a červené barvě. Nepoužívá tedy Bayerovu masku, vyhýbá se mnoha problémům, ale očividně vyvstávají nové. Sigma za poslední roky spolupracovala s několika výrobci polovodičů a několikrát měnila design, stále však nenašla recept na spolehlivě funkční snímač, který by mohl jít do masové výroby. CEO Sigmy Kazuto Yamaki aspoň otevřeně prohlásil, že nemůže zaručit produkci snímače, byť inženýři stále pracují na jeho vývoji.
Ve vývoji technologií snímačů lze najít jednoduchý vzorec – trvá velmi dlouho a ne vždy dospěje do zdárného konce. Zrcadlovky a bezzrcadlovky v oblasti samotného snímání poslední dobou nedělají zásadní pokroky. Obrazová kvalita, šum, dynamický rozsah se zlepšují jen velmi mírně, pokroky jsou zejména na straně ostření, výpočetního výkonu a jedinou výjimkou je globální závěrka. Alternativní cestu ukazují telefony, které dokážou pomocí umělé inteligence a skládání více snímků do jednoho stále dělat výrazné pokroky vpřed i v obrazové kvalitě. Je to správnou cestou i pro bezzrcadlovky?
Zdroj: Petapixel