Řada digitálních fotoaparátů Coolpix je v zásadě rozdělena do dvou linií. První je orientována na Pokročilé fotoamatéry, a jsou v ní zařazeny aparáty masivnější, výhradně černé a bohatě vybavené kompakty. Druhá linie, do které patří i model 4100 je určena pro vysloveně „spotřební a lidové“ použití. Je zde na vybranou mezi dvou až pěti megapixelovými aparáty, přičemž vyšší rozlišení se v této kategorii zpravidla uplatní hlavně při vytváření dostatečně kvalitních výřezů. Podle zkušeností i anket totiž valná většina amatérských fotografů uchovává a prezentuje své snímky pouze v datové formě a pro tento účel jsou i 2 Mpx až dost. Chcete-li megapixely čtyři, v kapesním balení a přívětivou obsluhou, máte je mít. Coolpix 4100 k těmto vlastnostem přidává interní paměť, podporu přímého tisku, ozvučené videosekvence ve VGA kvalitě a v příloze CD s nejnovějším softwarem NIKON PICTURE PROJECT.
Pokračování 2 / 6
Konstrukce a ovládání
Koncepce drobných Coolpixů je jen těžko zaměnitelná s jinými aparáty – mají příjemný zaoblený tvar s vystouplým gripem, díky kterému se dobře drží a aniž bych to doporučoval, též jednou rukou ovládají. Plastové tělo je homogenní, bez nepraktických výstupků a působí dojmem odolnosti. S délkou 88 mm se řadí mezi vysloveně kapesní přístroje, nicméně hloubka 38 mm přesahuje o významných 8 mm rozměr pro zařazení do námi takto chápané kategorie ultrakompaktů.
Zatím co optika je shodná s třímegovým modelem 3200 jak co do fyzické ohniskové vzdálenosti, tak co do světelnosti, na kinofilm přepočtená ohnisková vzdálenost se posunula směrem dolů: z 38–115 na 35–105. Je to dáno tím, že čtyřmegový snímač nemá jen větší absolutní počet obrazových bodů, ale je větší i jeho celkový formát. Takovýmto způsobem provedený „upgrade“ lze jenom kvitovat, nedošlo při něm totiž ke zvětšení hustoty světlocitlivých buněk a potencionálnímu snížení jejich kapacity.
Zdrojem energie je tradičně dvojice článků AA, v základní výbavě jsou ve formě dobíjecích akumulátorků NiMH s kapacitou 2 000 mAh a příslušnou nabíječkou. Připojení na externí zdroj je možné přesto, že samostatný konektor DC na přístroji nenaleznete. Musí se však použit speciální adaptér, jehož konektor má tvar modulu zásuvného do prostoru pro baterie. Podobně by vás mohla zmást absence konektoru AV – jeho funkci pro změnu zastane konektor mini USB, na jehož kontakty je analogový signál vedle digitálního rovněž vyveden.
Aparát je vybaven slotem pro paměťovou kartu SD, v základní výbavě ji však nenajdete. Místo toho je zde integrovaná paměť o velikosti 14,5 MB, která docela dobře poslouží, budou-li snímky používány zejména pro elektronickou prezentaci – tedy v menším než jmenovitém rozlišení, případně více komprimované.
Umístění a tvar hledáčku jsou poměrně příznivé, není však vybaven ani očnicí, ani dioptrickou korekcí, což se ostatně mezi malými kompakty ani nenosí. Vzrůstá tak význam LCD, který je z tohoto pohledu poněkud malý. Rozlišení 80 tis. bodů však celkovému formátu postačuje a přesto že není zatím vyzbrojen nejnovější technologií Nikonu „trasflective“, odlesky povrchu jsou poměrně dobře eliminovány.
Zatímco celkové tvary drobných Coolpixů jsou více méně neměnné, jisté hry na nich Nikon praktikuje s umístěním základního ovládacího prvku – kruhového voliče. Ten se bez zjevné závislosti na modelové řadě a ročníku objevuje tu na horní, tu na zadní straně přístroje. Vzhledem k tomu, že provozní nastavení jsou indikována na LCD, má kruhový volič umístěný vzadu svoji logiku a praktické opodstatnění – jeho symboly jsou stále na očích. Vzhledem k celkovým rozměrům přístroje je současně i v pohodlném dosahu palce, bez přehmatávání. Již pohled na jednotlivé piktogramy na kruhovém voliči dávají jasnou informaci, že přístroj chce zbavit uživatele odpovědnosti za nastavení parametrů snímání takřka ve všech situacích. Pouze poloha se zeleným symbolem aparátu dává prostor automatické nastavení doladit podle uživatelského uvážení. Hned vedlejší poloha symbolizovaná nápisem SCENE otevírá přístup k jedenácti předefinovaným asistenčním programům, jejichž použitím je rázem v rámci možností fotoaparátu „zkušeným fotografem“ každý. A to jsou na voliči ještě další čtyři asistenční režimy s rozšířenou grafickou podporou na LCD, které zajistí optimalizaci expozice v závislosti na kompozici záběru.
Příjemný je samostatný hlavní vypínač, spoušť má zřetelnou polohu aretace namáčknutí. Na zadní stěně je v pohodlném dosahu palce kolébka zoomu, pětisměrový ovladač a trojice tlačítek. Tři ze šipek sdruženého ovladače mají přiřazenu specifickou funkci, což vnáší potřebnou operativnost do ovládání: blesku, časové spouště a makro ostření. Samostatná tlačítka otevírají vstup do menu, aktivují režim prohlížení, poslední pak skouží k mazání jednotlivých snímků. Na adresu režimu prohlížení nutno poznamenat, že nelze ukončit pouhým namáčknutím spouště – tím se totiž aktivuje vložení zvukové poznámky.
Pokračování 3 / 6
Funkce, vybavení
Vybavenost funkcemi je úměrná požadavkům, které na přístroj této třídy běžně kladou potenciální zákazníci ve třídě „pohodových“ kompaktů. Jednoznačně dominantní je orientace na asistenční programy, které činnost aparátu komplexně přizpůsobí fotografovanému námětu, co víc, i konkrétnímu rozložení objektů v záběru.
Pro Portrét, Krajinu, Sport a Noční portrét jsou vyčleněny přímo samostatné polohy na kruhovém voliči. V případě Sportu se aktivuje sériové snímání s poměrně malou rychlostí 1,71 sn/s, případně multiexpozice integrující 16 záběrů v matici 4×4 do jednoho snímku. Jednotlivé záběry se sice dělí o celkový formát snímku, jejich frekvence je však výrazně vyšší.
V režimech portrétů i krajiny se na LCD zobrazují v grafické podobě horizonty resp. siluety postav, na které je doporučeno rozložit skutečné objekty v záběru. Je tím zajištěna vazba jak autofokusu automaticky vybírajícího z pětice zaostřovacích polí, tak expoziční automatiky s matrix měřením na 256 oblastí.
Na tomto místě je vhodné upozornit, že přístroj vybírá oblast zaostření výhradně sám, a nedisponuje manuálním zaostřováním. Rovněž měření expozice se spoléhá výhradně na automatiku, nelze přepínat mezi plošným, bodovým nebo středově vyváženým, tak jak je tomu u přístrojů pro pokročilé kreativní fotografování. V řadě případů se automatika nechávala zmást světlou plochou v záběru a ve snaze zabránit přepalům raději podexponovávala. Je pravdou, že takto exponované snímky lze s úspěchem „doladit“ v PC nebo často na tiskárně s příslušnou funkcí.
S rodinným aparátkem však v praxi narazíte na mnohem pestřejší náměty a pak je zde řada dalších jedenácti asistenčních programů. V poloze kruhového voliče SCENE se nabídka menu promění na nabídku jedenácti graficky a textově indikovaných programů: Party – Beach/Snow – Sunset – Dusk/Dawn – Night Landscape – Close Up – Museum – Fireworks – Back Light – Panorama Asist. Nejsou–li pro vás anglické výrazy dostatečně výmluvné, určitě vás nenechají na pochybách barevné piktogramy.
Pro běžné fotografování však může dostatečně vyhovět standardní expoziční program, v jehož menu naleznete sedm předdefinovaných vyvážení bílé, možnost korekce EV v jemných 1/3 krocích, přepínání sériového snímání, volbu barevného podání s živými barvami, černobílým sépiovým a modrým zabarvením, až pro Nikon specifickou funkci BSS – Best Shot Selector. Tato funkce je velmi užitečná zejména při slabém osvětlení, kdy automatika nastavuje dlouhé expoziční časy a na LCD se objevuje hláška „Bluring warning“, tj. nebezpečí roztřesení. Aktivní funkce BSS umožní naexponovat v nepřetržitém sledu až deset snímků, poté automaticky vyhodnotí jejich ostrost a uloží jediný, nejlepší.
Samostatně volitelné režimy blesku zahrnují mimo obligátních auto a fill též polohu synchronizace na dlouhé časy. Časová spoušť má jediný interval 10 sec., expoziční hodnoty a autofokus aretuje v okamžiku namáčknutí, což nemusí být vždy právě ideální.
Mezi funkcemi, respektive mezi volbami rozlišení bohužel chybí dnes celkem běžná změna poměru stran na 3:2. K dispozici je 4 Mpx se dvěma stupni komprese, 2 Mpx, rozlišení PC Screen (1 024) a TV (VGA 640). Volba citlivosti ISO v intervalu 50–200 je opět výhradně automatická.
Zásadní novinkou ve výbavě aparátu je zcela nový software Nikon Picture Project na přiloženém CD. Program si při instalaci vynutil odinstalování nepříliš starého programu Nikon View, jehož funkce v sobě zahrnuje. Nový program umí pracovat jak se soubory JPEG a TIFF, tak specifickým RAWem, nesoucím v případě Nikonu koncovku .NEF. Program slouží jak k organizování, tak importu a úpravám snímků. Vytváří kolekce, slide show, podporuje úpravu layoutu pro tisk i odesílání e-mailem.
Pokračování 4 / 6
Obrazová kvalita, testy
V průběhu testu jsme shledali aparát poměrně pomalým, zejména start a vyfotografování prvního snímku za 4,56 sec. je čas odpovídající větším aparátům s masivnější optikou. Ještě relativně přijatelný je čas snímku bez namáčknutí, svědčící o solidní funkci TTL autofokusu s fázovou detekcí. Reakce s namáčknutím, ukládání snímku i rychlost sériového snímání bude pro snímání např. dětiček poněkud problematické. Použijete-li k tomu navíc blesk, počítejte s celkovou prodlevou 12 sec. mezi snímky, během které dojde k uložení předchozího snímku a nabití blesku.
Autofokus je za zhoršených světelných podmínek podporován asistenčním světlem, jehož nečinnost jsme zjistili při použití asistenčních programů pro Portrét. Naopak pochválit lze zoom za jeho 19 poloh na cestě od nejkratšího k nejdelšímu ohnisku.
Na snímcích se bohužel projevuje obrazový šum již při ISO 50, nejde ovšem o nic dramatického, například na fotografiích 10 × 15 vytištěných inkoustovou fototiskárnou se tento jev nijak nepříznivě neprojevuje. Naproti tomu snímky netrpí projevy softwarového doostřování ani kompresí, přesto že průměrná velikost snímků při nejnižší kompresi je cca 1,3MB.
Optika přináší ostrost až do rohů, velmi mírná je chromatická vada, soudkovité i poduškovité zkreslení je z testovacího obrazce evidentní, odolnost proti vnitřním odleskům optiky je překročena až při velmi intenzivním protisvětle.
Automatika měření nezřídka způsobuje podexpozici, což je ovšem nedostatek méně nebezpečný než obráceně. Velmi dobré je vyvážení bílé a barevnost snímků.
Naměřili jsme
první snímek |
4,56 s |
snímek bez namáčknutí |
0,74 s |
snímek s namáčknutím |
0,11 s |
ukládání-připravenost k dalšímu snímku |
3,54 s |
rychlost sériového snímání |
1,71/s |
max. počet snímků v sérii |
4 |
Měřeno s paměťovou kartou Lexar SD, 128 MB; v maximálním rozlišení ve formátu JPEG s nejnižší kompresí
Redakce DIGI používá paměťové karty Lexar
Zapůjčil MEDIASTORE
Pokračování 6 / 6
Celkové hodnocení
Jako rodinný aparátek pro příležitostné použití je Nikon Coolpix velmi pohodový. Na hranice jeho možností narazíte ovšem například při fotografování neposedných dětí, nebo podobných rychlých akčních dějů. Na párty si dlouho počkáte na nabití blesku, což k akčním snímkům rozhodně nepomůže. Rozsah asistenčních programů je opravdu pestrý, jejich aktivace je přívětivá, jakož i vlastně celé ovládání přístroje. Užitečnou můžete shledat přítomnost interní paměti, která poskytuje prostor pro pěkných pár fotografií zejména v nižším než nativním rozlišení. Dáte-li kartu do fotolabu, nejste „nahraní“ a můžete fotit dál, je-li to třeba, lze snímky mezi kartou a interní pamětí snadno kopírovat. Podobným pozitivem jsou AA baterie jako zdroj energie – snadno je na cestách v případě nouze nahradíte obyčejnými alkalickými články.
Obrazová kvalita je pro snímky formátu 10 × 15 zcela dostatečná, na větších snímcích bude obrazový šum do jisté míry na úkor ostrosti. Pro webové či TV zobrazování poskytne snímač se čtyřmi Mpx dostatečný prostor i pro pořizování výřezů.
plusy
|
minusy
|
asistenční programy |
rychlostní parametry |
držení a jednoduché ovládání |
možnosti zásahu do expozice |
interní paměť a akumulátory AA |
chybí formát poměru stran 3:2 |
Zdroj: Nikon Praha
Kontakt: tel: 296 368 555, www.nikon.cz
Cena: 8 890 Kč vč. DPH
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně