Temnota vnáší do snímků další výtvarný prvek a mně osobně například začne fotografování Epilogu bavit právě až s padající tmou. Následující článek bude souhrnem tipů a rad ve stylu, co od nočního fotografování očekávat, na co všechno se připravit a jak nad tmou nakonec zvítězit.
Stmívání
Epilog, závěrečný závod brněnské okruhové sezóny, se koná v polovině října, startuje ve 14 hodin a zajímavý začne být po páté hodině odpolední, kdy i zbytek vozů rozsvítí světlomety. S tím, jak reflektory automobilů postupně přebijí přirozené osvětlení, je třeba začít pečlivě hlídat expozici. Jinak riskujete podexponované fotografie, neboť silné protisvětlo čelních světel aut zmate expozimetr fotoaparátu. Toho lze pochopitelně využít i k výtvarnému záměru, v opačném případě je ale jistější použít manuální nastavení expozice. Nezapomeňte, že s postupujícím stmíváním je třeba i manuální expozici postupně uzpůsobovat klesající hladině osvětlení.
Takto nějak by zareagovala automatická expozice na silné reflektory aut,
v tomto případě však šlo o záměr fotografa. ISO 800 / F8 / čas 1/500 s
Známá poučka říká, že noční záběry se nejlépe fotografují těsně před setměním. V onu dobu, která trvá například jen 20 minut, je obloha barevná, pouliční lampy již svítí a přitom zbývá ještě tolik venkovního světla, aby kontrast mezi umělým a zbytkovým přirozeným osvětlením nebyl příliš velký. To je vhodný okamžik na fotografování například čar od světel projíždějících aut. Světla je málo a není tak problém dosáhnout dlouhých časů v řádu jednotek až desítek sekund, přitom je ho dostatek na to, aby nebylo okolí pouze černé. V půlce října nastalo takové okno kolem 18. hodiny.
Stmívání je ideální na podobné fotografie. Za tmy by z krajiny
a oblohy nic nezbylo. IS0 50 / F11 / čas 4 s
Ještě jednou stopy projíždějících aut, tentokrát o něco později. ISO 100 / F4 / čas 30 s
Mimochodem, z expozičních parametrů první z předchozí dvojice fotografií si snadno vyvodíte, že blesk je v tuto dobu ještě nepoužitelný a je zbytečné ho vytahovat; při ISO 50 a F11 je jeho dosah jeden metr. Samozřejmostí u takového fotografování je stabilní stativ, případně v nouzi alespoň položení fotoaparátu na zídku, pneumatiky u svodidel a podobně – časy v řádu sekund nelze rozumně udržet v ruce ani s oporou, jedině že by bylo „rozechvění“ uměleckým záměrem fotografa. Také kabelová či jiná dálková spoušť ostrým fotografiím jen prospěje.
Práci vám ušetří i vhodné nastavení vyvážení bílé – automatika si s nočním nasvícením příliš neporadí. Zpočátku jsem nastavil WB na zataženo, ale výsledek se mi pak zdál příliš oranžový, takže jsem vyvážení změnil na denní světlo.
Když nastane tma
Jakmile se setmí ještě více, je na čase schovat stativ a vytáhnout blesk. Ale ještě než začneme fotografovat, je dobré si uvědomit několik méně či více důležitých faktů:
- V Brně na trati chybí jakékoli umělé osvětlení (vyjma úseku na stadionu a prostoru cílové rovinky) a když je tma, tak je tma opravdu pořádná, obzvláště při zatažené obloze. Určitě se hodí například čelovka nebo alespoň mobilní telefon, kterým si můžete posvítit. Podobná situace může nastat i u nočních erzet při rallye, pokud budete fotografovat mimo vesnice či města. Pokud si některé části výbavy odložíte na zem, dávejte pozor, ať o ně nezakopnete.
- Ve tmě toho nejde ani v optickém hledáčku moc vidět.
- Jaké auto přijíždí, poznáte prakticky jen podle konfigurace jeho světel – DTM Mercedes má jiná světla než Porsche, Fabia S2000 se liší od Mitsubishi EVO a podobně.
- Ostřit nezbývá než na světla – na zbytku auta se nemá autofokus čeho jiného chytnout, vše je ve tmě. Jelikož při silném protisvětle mohou mít fotoaparáty s ostřením problémy, počítejte s větším odpadem.
A jdeme fotografovat. Bez blesku budou fotografii dominovat jasné přední/zadní reflektory, případně jiné dodatečné osvětlení vozu, zbytek zůstane beznadějně utopen ve tmě. Lze to samozřejmě opět pojmout jako výtvarný záměr, kdy typ a tvary vozu jen naznačují jeho světlomety. Vyšší clona než F8 vyrobí z bodových zdrojů světla efektní hvězdičky, hvězdičkám napomohou i konfigurace odrazných parabol ve světlometech. Expozici stačí určit metodou pokus-omyl na jednom, dvou projíždějících vozech.
Bez blesku toho v noci moc nevyfotíte, snímku dominují světlomety, ze zbytku vozu
není vidět nic. Ale i to může mít své kouzlo. ISO 320 / F3,5 / čas 1/125 s
Světlomety lze zachytit různými způsoby. ISO 4000 / F4 / čas 1/160 s
Pokud jedou dva vozy za sebou, ten zadní osvětlí přední, čehož lze s výhodou využít; a hezký efekt také nastane, pokud světla zadního vozu prosvítí interiér toho před ním.
Hvězdičky světlometů a přední vůz osvětlený těmi vzadu. ISO 800 / F10 / čas 1/500 s
Ještě efektněji vypadají na snímcích rozžhavené brzdové kotouče při prudkém brždění – vhodné místo pro jejich zachycení leží na konci rovinek, kde auta prudce brzdí do pomalé zatáčky. Během podřazování některým závoďákům střílí plameny z výfuku, vzácně uvidíte i jiskry odletující od podvozku, když drhne o asfalt.
Šťastná trojice: rozžhavené brzdové kotouče, jiskry od podvozku
a plameny z výfuků. ISO 6400 / F2,8 / čas 1/125 s
Odlétávající jiskry od podvozku Pagani Zonda ještě jednou. ISO 640 / F3,2 / čas 1/40 s
Fotografujeme s bleskem
Na noční fotografování byste doma neměli zapomenout blesk, právě nastal čas jej vytáhnout. S bleskem se dá v noci zajímavě vyhrát, můžete využít celou paletu efektů, které vám nabízí. A nejlepší je, když máte možnost jej umístit mimo fotoaparát a odpálit dálkově například pomocí rádiového odpalovače. Blesk umísťujeme mimo fotoaparát z toho důvodu, abychom se zbavili nepříjemného plochého čelního nasvícení – já osobně se snažím přímému blesku co nejvíce vyhýbat. Čím je rozdíl mezi směrem fotografování a směrem záblesku větší, tím je i nasvětlení zajímavější a plastičtější. Zejména u okruhových závodů, kde je trať poměrně daleko od svodidel, to znamená, že i blesk musí být daleko a může nastat situace, kdy narazíte na vzdálenostní limit odpalovače. Blesk se dá připevnit na svodidla (mnou oblíbeným Gorillapodem, Manfrotto svorkou apod.), postavit na pneumatikovou bariéru, postavit za svodidla na stativ, který nám zbyl po fotografování dlouhým časem nebo využít jiných vhodných objektů podél trati. Vůbec nejlepší variantou je využít služeb asistenta, který bude bleskem neustále mířit na projíždějící auta; jedním z náročných úkolů při dálkově odpalovaném blesku totiž bývá trefit se se snímkem přesně do místa, kam blesk míří. Ve tmě je to o to horší, že pořádně nevidíte, kam hlava blesku směřuje.
Pokud jde o nastavení síly záblesku, záleží zejména na tvůrčím záměru, vzdálenosti blesku od vozidel a schopnostech dálkového odpalovače. Pokud tu možnost máte, zvolte TTL; blesk se pak o intenzitu světla postará sám a v případě potřeby ji lze kompenzací expozice pozměnit. U jednodušších odpalovačů bez TTL se mi osvědčilo nastavit na blesku konstantní výkon a sílu, jakou se blesk projeví v záběru, jsem v případě nutnosti reguloval clonou (expoziční čas na efekt blesku vliv nemá, neboť délka trvání záblesku je spolehlivě kratší než čas expozice). Jinak se hodně nachodíte. Při cloně F6,3, ISO 500 a plném výkonu mi blesk ukazoval dosah 18 metrů, což bylo vzhledem ke vzdálenosti trati od svodidel tak akorát. Dosah lze prodloužit nazoomováním bleskové hlavy; potom je ale ještě náročnější trefit se do úzkého kuželu bleskového světla. Nabití blesku na plný výkon také nějaký čas trvá a ideální způsob, jak dosáhnout jeho zkrácení, je připojit k němu přídavný battery pack.
Blesk versus expoziční čas
Světlo záblesku trvá zlomek vteřiny (typicky např. 1/1000 s) a spolehlivě zmrazí pohybující se objekt i při dlouhém času expozice. Ten má tedy vliv pouze na vykreslení okolí (pokud je osvětlené třeba pouličními lampami) nebo na „přídavné“ efekty.
Pokud se povede, že blesk vykreslí řidiče, máte o zajímavý snímek postaráno.
I přes relativně dlouhý čas je auto perfektně ostré, za což může právě blesk a jeho velmi
krátká doba výboje. ISO 320 / F3,5 / čas 1/100 s
Dlouhý čas dává zajímavější výsledky. Určitě jste viděli záběry projíždějících aut, z jejichž světlometů „vystupují“ efektní světelné stopy. Nejde o nic složitého a s bleskem to zvládne každý. Stačí fotoaparát upevnit na stativ nebo položit na vhodný objekt a počkat si na projíždějící vozidlo. Podle toho, zda blesk bleskne na začátku expozice (tzv. synchronizace na první lamelu) nebo na konci (synchronizace na druhou lamelu), bude i výsledný efekt na snímku vypadat odlišně – stopy od světel povedou buď před autem nebo za autem. Říká se, že přirozeněji působí druhá varianta; první působí, jako by vůz couval. Je ale zároveň náročnější na odhad, protože se musíte s koncem expozice trefit do místa, kam svítí blesk. A jelikož na Epilogu závodí auta různých kategorií, jezdící různě rychle, potřeboval jsem více pokusů.
Nahoře blesk na první lamelu, dole na druhou. Z fotografií je vidět, že výkon blesku
úplně nestačil. Chybou bylo zbytečně nízké ISO a pomohlo by i více nazoomovat
hlavu blesku (světelný kužel je zbytečně široký). ISO 50 / F4 / čas 1 s
Další možností je oblíbený panning, neboli sledování pohybujícího se objektu v hledáčku. Experimentoval jsem s různými variantami. Nejvíce se mi nakonec líbila ta, kdy jsem se vůbec nepokoušel o bezchybný panning, naopak jsem během expozice schválně fotoaparátem kroužil a třepal, abych dosáhl klikaté stopy od světel. Jelikož byl zbytek automobilu utopený ve tmě a normálně by se na snímku vůbec neprojevil (viděli byste jen klikyháky světel), použil jsem blesk synchronizovaný na druhou lamelu, který osvítil vůz na konci záběru.
Dlouhý čas a zahýbání fotoaparátem během expozice plus blesk na konci.
ISO 500 / F6,3 / čas 1 s
A ještě jedna ukázka dlouhého času. ISO 500 / F6,3 / čas 1 s
Co dál?
Vyšší modely blesků disponují funkcí stroboskop. Po její aktivaci blesk bleskne několikrát po sobě s nastavenou intenzitou a frekvencí. Kupříkladu při expozičním čase 1 s a frekvenci 4 Hz dostanete do záběru celkem 4 záblesky. Má to však jednu nevýhodu – blesk nepovolí nastavit vyšší výkon; v tomto případě povolil maximálně 1/4 nominálního a ani ta nestačila na všechny čtyři záblesky. Musel jsem tudíž snížit výkon na 1/8, což se projeví i v osminovém dosahu blesku. Navíc auto za 1 s ujede poměrně hodně metrů, fotografoval jsem proto na široké ohnisko, což si následně vyžádalo nastavení širokého ohniska i na blesku a tím ještě klesl dosah světla. Nakonec jsem přece jen měl štěstí, že mezi vozy byl i jeden s reflexními polepy, které mu daly v záběru vyniknout.
Blesk v režimu stroboskop a reflexními samolepkami polepené auto.
ISO 800 / F5,6 / čas 1 s
Pokud mrholí, můžete do expozice zkusit blesknout a tím rozsvítit vodní kapky. Třeba se vám podaří zmást i astronomy-amatéry. Jelikož většinou nejste na trati sami a bývají tam kromě vás i ostatní fotografové, zkuste místo vlastního blýskání chytat cizí blesky. Schválně si stoupněte naproti nim, nastavte vyšší clonu, která udělá z blesku hvězdičku a delší čas vám pomůže se snáze trefit s expozicí do jejich záblesku.
K blesku na závěr ještě dva dodatky – pozadí (u okruhových závodů určitě) je hodně vzdálené, tudíž až na něj blesk nedosáhne a zůstane černé. Taky mě vždy zajímalo, jak moc jezdcům blesky vadí. Osobně jsem toho názoru, že ne příliš – jsou soustředěni na silně osvětlenou část vozovky před nimi a hvězdička blesku 20 metrů daleko za svodidly má z jejich pohledu jen malý účinek. I přesto jsem se ale snažil svítit spíše zboku, z okraje zorného pole řidiče.
Závody se odehrávají i v depu
Na závěr ještě malou zmínku o fotografování v závodním depu. I tady se s přibývající tmou úplně promění atmosféra a opět je škoda nevyužít blesk – ideálně s delším časem a synchronizací na druhou lamelu.
Mechanici zatlačují závodní vůz do boxu. ISO 200 / F14 / čas 1/13 s
„Portrét“ závodního Ferrari. Kruhový efekt vznikl zatočením celým fotoaparátem.
ISO 50 / F10 / čas 1/5 s
A to už je vše. Noční závody mají své nepochybné kouzlo a žádný fotograf by si je neměl nechat ujít. Doufám tedy, že jsem vás inspiroval a brzy za nočními záběry vyrazíte.