Toto téma dávno vyřešil Immanuel Kant svým kategorickým imperativem...
"Jednej tak, jako by se maxima tvého jednání měla na základě tvé vůle stát obecným přírodním zákonem."
- Fotograf je především člověk, proto by si před pořízením fotky měl položit jednoduchou otázku... "Chtěl bych aby mě někdo fotil kdybych byl v podobné situaci?". Případně se zeptat foceného, který v 99% řekne, že si to nepřeje - pokud jste pro něj cizí.
- Jsem si jistý, že mrtvole focení nevadí. Zeptat se jí, ale také nemůžete, takže souhlas nemáte.Další věcí je pokud fotograf jede fotit přímo se záměrem nafotit nějaké tabu...
- Už přímo z toho vyplývá, že fotograf je hyena. Je ale otázkou poměr mezi hodnotou informace získané z fotografie a míra hyenysmu při překročení tabu. (Pro příklad bych řekl, že fotografie zastřelení mimozemšťana by byla přijatelná, protože poznatek, že "jsou mezi námi" je mnohem závažnější, než tato smrt.)Fotograf si taky musí uvedomit, že JE soucástí prostredí, které fotí. Není to neviditelný duch s fotoaparátem, kterého se scéna netýká. Už jen jeho prítomnost na míste ovlivnuje dení.
- Zároveň, ale přítomný fotograf obvykle nezpůsobil danou situaci - hladomor, kamenování, teroristický útok...Souhlasím s výzvou pro fotografy aby fotili "krásně".