Po letech většina fotek skončí jako dokument doby

Po letech většina fotek skončí jako dokument doby

Na brněnské fakultě informatiky vzniknul výstavní prostor Bezejmenná galerie. V současnosti je zde prezentována retrospektiva Jiřího Víška. Jedná se o soubor portrétů, z nichž ty nejstarší vznikly v první polovině osmdesátých let, nejmladší po roce 2000. Fotograf na nich zachytil osobnosti kulturního dění převážně města Brna, či Prostějova, odkud Víšek pochází. Nalezneme zde například fotografy Viléma Reichmanna a Jana Lauschmanna, ale i grafika Dalibora Chatrného, malíře Sonyho Halase, básníky Jana Skácela a Ludvíka Kunderu či zakladatele Antroposu Jana Jelínka.

Jak jste se dostal k fotografii?

Tenkrát jste se tedy ještě nehlásil přímo na vybraný obor?

Kdo v době Vašich studií na FAMU působil?

Vaše výstava se věnuje portrétu, je to hlavní téma, které fotografujete?

Kromě volné fotografie se věnujete i učení. Působíte například na Střední škole uměleckých řemesel v Brně…

Jak byste srovnal studenty středních a vysokých škol?

Jakou šanci mají studenti fotografických oborů středních škol, že se fotografii budou skutečně věnovat?

Dalo by se říct, že je to třeba jeden z ročníku?


Máte jeho fotografie rád?

Vrchol tvorby Medkové a Svobody spadá do šedesátých, začátku sedmdesátých let. Je Vám blízký někdo ze současných fotografů?

A kdo na Vás zapůsobil ze světových fotografů?

Nemohlo by to být tím, že hledání témat u výtvarné fotografie je obtížnější než u dokumentu?

Jak si tedy myslíte, že budou za pár desítek let vnímány Vaše snímky?

Výstava portrétů Jiřího Víska je v Bezejmenné galerii v prostorách katedry informatiky Masarykovy university v Brně na Botanické ulici 68a k vidění do 15. února.

Určitě si přečtěte

Články odjinud