Manažer a prohlížeč digitálních fotografií PicaJet je nabízen ve dvou verzích, placené a námi vyzkoušené „ochutnávkové“ freewarové. Je zadarmo, ale vyplatí se?
Další zářez na pažbě pro každého, kdo stále hledá ideální program, který bude nejen schopný poctivě zvládnout, ovládnout a ještě na stříbrném podnosu svému uživateli předložit tisíce digitálních fotografií a obrázků z internetu. Někdo skončí u prvního prohlížeče, další se nespokojí s málem a drobné chyby a zaváhání neodpouští... PicaJet má velké ambice, plnohodnotná verze 2.4 s označením FX stojí 39.95 USD, ořezaná freewarová verze pak je k dispozici zcela zdarma prostřednictvím www.picajet.com. Na stejném webu jsou ke stažení nabízeny další skiny programu, ikony, efekty do slideshow nebo různé jazykové verze včetně češtiny. Instalace (4,5 MB) však nabízí vše podstatné a tak stahování doplňků není nezbytné, snad s výjimkou zmíněné české podpory.
Freewarová edice PicaJetu nijak neskrývá, že důvody k jejímu vzniku jsou čistě marketingové. Pokročilejší funkce – či prostě takové, které se tvůrci rozhodli povýšit na nadstandard a v bezplatné verzi nenabídnout – jsou v programu stále zobrazeny, pouze ikonka FX v jejich blízkosti dává tušit, že nebudou funkční. Uživatel tak má k dispozici program, který nabízí slalom mezi přístupnými a „FX Only“ nástroji. Na druhou stranu, přestože podle srovnání obou nástrojů zvládá free verze zhruba polovinu toho co placený bratříček, tak se s omezením setkáte hlavně v nastavení, v nepatrném počtu nástrojů v nabídkách (vypalování, správa alb...). Nejvíce je to asi patrné v editaci, kde si sice můžete vyzkoušet odstranění červených očí nebo efekty, ale změny se už neprovedou. Omezení se ale týká i klíčového histogramu a změny ostrosti, což může některé uživatele podstatně limitovat...
Podstatná část editačních nástrojů je omezena (ikonky FX)
PicaJet se zaměřuje na práci s katalogy, tedy se skupinami fotek sdružených na základě parametrů typu data pořízení nebo klíčových slov a primárně nerespektuje jejich skutečné umístění na pevném disku. Import provádí z vybraných složek, případě z celého počítače. Libovolné složky lze pomocí speciálního nástroje označit jako sledované, v případě přidání další fotografie to program ihned pozná a s daným obrázkem rovnou pracuje. Třídění je poměrně pokročilé a pracuje s různými parametry, kromě výše zmíněných například i s datem importu do programu, umístěním ve složce, vybranými EXIF informacemi, případně podle hvězdičkování zadaného uživatelem. Druhou možností je pracovat s klíčovými slovy, přiřazovat jejich prostřednictvím obrázky odpovídajícím kategoriím. Pokud importujete obrázek s již zadaným klíčovým slovem, tak se podle něj sama vytvoří stejně pojmenovaná kategorie. Zajímavá je možnost naimportovat již hotové katalogy z Adobe Photoshop Elements, což však ocení zřejmě jen zlomek uživatelů. Zmínku zaslouží i velmi pomalé generování náhledů, respektive změna velmi hrubé první verze na zobrazení v běžné kvalitě.
Importování obrázků ze složky na pevném disku do katalogu
PicaJet dokáže umístit obrázek jako tapetu na pozadí, odeslat vybrané obrázky mailem, zvládá i vygenerování jednoduché webové galerie podle jednoho předem daného vzoru. Konverze na formáty JPEG, BMP, GIF, TIFF, PNG a TGA pracuje s jednoduchou procentuální optimalizací.
Uživatelské rozhraní pracuje se skiny, jeho hlavním nešvarem se zdá být určitá překomplikovanost. Pokud si necháte zobrazit veškeré palety a nástroje, tak sice budete mít náhledy obrázků zobrazeny ve střední části obrazovky a veškeré palety pěkně seřazeny kolem, nicméně i tady platí okřídlené rčení o tom, že méně je někdy více. Ovládací prvky jsou totiž strukturovány v několika úrovních, což není příliš systematické a do jisté míry skutečně matoucí. Kromě textového menu v záhlaví je k dispozici „záložkové“ menu, hlavní slrávy vkládání fotografií na spodním okraji obrazovky, třídění vpravo v horní části... Také rozdělení na editační nástroje zpřístupněné samostatným oknem a „rychlé“ úpravy třeba hned v drobném náhledu (!) není zcela zřejmé, některé nástroje se duplikují. Například důležitý Autofix ale není k dispozici v samostatném okně, které pracuje s náhledy před a po, přičemž toto porovnání je velmi důležité zejména u automatických funkcí. Jednotlivé panely pak nejde jednoduše skrýt k okraji, jen vypnout a zapnout přes menu. Důležité zobrazení obrázku ve fullscreenu se pak zcela mimo danou strukturu ovládání objevuje jako drobná ikonka v pravém dolním rohu aplikace, není dokonce přístupné přes pravé tlačítko myši při zobrazení obrázku a jeho popisek je Dinamic Zoom...
Rozhraní a jeho ovládání by mohlo být o něco jednodušší a variabilnější
PicaJet zklamal, přestože podle papírových předpokladů mohlo jít o jeden z nejlepších programů oboru. Ve srovnání s freewarovou Picasou 2 obsazuje sice velmi dobré, ale pořád jen druhé místo.