Adobe Photoshop Lightroom je téměř dokonalá temná komora pro fotografy. Bohužel pouze téměř, protože minimálně dvě důležité funkce programu ve verzi 3 chybí. První je oprava kolinearity neboli sbíhajících se linií, druhou práce s vrstvami. Ne, že bychom my fotografové potřebovali vytvářet složité montáže a měnit fotografie k nepoznání, ale vrstvy jsou důležitý nástroj také v případě, že chcete zkombinovat dvě a více fotografií, například z důvodu příliš vysokého dynamického rozsahu snímané scény.
Článek byl připraven s využitím Lightroom 3. Popisovaný doplněk lze však úplně stejně využít i v aktuální verzi Lightroom 4 (viz návod k instalaci)
Firma Adobe se však snaží Lightroom příliš nekomplikovat, aby ho mohl ovládat skutečně každý, a proto složitější operace nechává na externích obrazových editorech. Lightroom velmi dobře spolupracuje například s klasickým Photoshopem, nicméně využít se dá také Photoshop Elements nebo jiné obrazové editory. Hlavní je, aby podporovaly tři důležité obrazové formáty – JPG, TIFF, ale hlavně PSD, tedy nativní formát Photoshopu.
Šedivé nebe bez kresby bylo prostřednictvím prolnutí dvou obrazových vrstev nahrazeno dramatickou oblačnou oblohou.
Na jedničku
Pro většinu fotografů je však zbytečné pořizovat na práci s vrstvami samotný Photoshop, který už v základní verzi stojí 19 tisíc korun. Samozřejmě je možné koupit levnější Photoshop Elements, který je určen amatérům a lze ho pořídit za pouhé dva tisíce. Tento program ovšem spoustou funkcí zbytečně dubluje Lightroom – zejména má vlastní správu fotografií.
Díru na trhu v podobě jednoduchého programového doplňku Perfect Layers nakonec zaplnila firma OnOne. Jedná se o výrobce pluginů do Photoshopu, který pokračuje v tradici modulů firem Extensis a Fractal Design.
Prostředí Perfect Layers v aktuální verzi 2
S i bez
Perfect Layers je pro Lightroom ideálním doplňkem. Je dostatečně odlehčený, aby nenabízel příliš mnoho funkcí, ale zároveň dostatečně výkonný, aby se dal profesionálně používat.
V zásadě obsahuje přesně ty funkce, kterými Lightroom nedisponuje: jednoduchou práci s vrstvami a funkci maskování. K dosažení požadovaného efektu stačí v programu obrázky otevřít, zarovnat je a promazat vrstvy. Dokonce není ani třeba zapínat Lightroom. Aplikace dokáže snímky otevřít sama a výslednou kompozici uložit do PSD. Tento postup se může hodit obzvláště ve chvíli, kdy potřebujete, aby počítač poskytoval vyšší výkon.
Za 70 dolarů, tedy přibližně 1 300 korun, získáte praktického editačního pomocníka. Aktuální nová verze navíc nabízí rozšířené možnosti retušování a několik dalších funkcí. Pokud chcete 15% slevu na nákup, zkuste uplatnit slevový kupon TARS15.
Program získáte přímo ze stránek výrobce, odkud se dá stáhnout i 30denní zkušební verze. Po instalaci a spuštění Lightroomu budou „perfektní vrstvy“ dostupné v nabídce zásuvných modulů, program však můžete použít i samostatně.
1. Kdo hledá, najde
V Lightroomu nejprve vyberte snímky, se kterými chcete dále pracovat. Může jít o více stejných záběrů lišících se hodnotou expozice (jakoby HDR snímky), o skládání více fotografi í do jedné (např. pro zachycení fází pohybu) nebo dva různé snímky, hodláte-li např. nahradit vypálenou oblohu modrým nebem.
2. Ze surového čisté
Pro další práci je třeba přejít do speciálního zásuvného modulu. Proto vyberte File | Plug-in Extras | Perfect Layers (Soubor | Doplňky zásuvných modulů | Perfect Layers). Vybrané snímky se poskládají jako vrstvy do formátu PSD a otevřou v externím programu. Obrázky lze alternativně otevřít přímo v programu Perfect Layers, stačí ho spustit, zvolit File | Open a vybrat požadované soubory.
3. Postavit do latě
Perfect Layers bohužel neumí automatické zarovnání vrstev. Pokud nemáte fotografie snímané ze stativu, které by vůči sobě seděly na pixel přesně, musíte jednotlivé vrstvy složeného obrázku zarovnat ručně. K tomu je třeba vybrat první nástroj v paletě (Transformace) a vrstvy správně zarovnat. Výsledek potvrďte klepnutím na tlačítko Apply.
4. Retušovací brouk
U řady snímků není třeba složitě retušovat – často stačí pouze nahradit pás vypálené oblohy. K tomu je ideální MaskingBug (maskovací brouk) – speciální nástroj s širokými možnostmi nastavení, který v zásadě vytvoří v horní vrstvě poloprůhledný pruh, kterým bude prosvítat dolní obrázek. Nástroj se nachází na pátém místě panelu nástrojů a k běžnému použití ho stačí klepnutím umístit do obrázku.
5. Odmaskování
Nejčastějším spojováním vrstev je bezpochyby maskování. Při něm se na horní vrstvě ponechá objekt nebo část obrazu a zbytek scény se aplikuje z pokladové vrstvy. Maskovací štětec je třetí na panelu nástrojů. Stačí ho vybrat a v horní vrstvě odmazávat části, které se mají prokopírovat z vrstvy spodní.
6. Konečné ladění masky
Při pohledu na fotografie zpravidla nepoznáte, je-li maska optimální. V některých místech jste mohli zabrat více, jinde naopak kousek zapomenout. Na panelu Masking proto otevřete seznam Zobrazit masku (Show Mask) a vyberte jednu z možností, optimální zřejmě bude Overlay (Překrýt). Obrázek se překryje závojem a vy můžete masku doladit.
7. Co tomu chybí?
Může se vám stát, že vám dvě vrstvy nestačí a rádi byste k obrázku přidali ještě další. Protože Perfect Layers pracuje vždy pouze s jedním dokumentem, musíte další obrázek přidat jako další vrstvu (nelze ho otevřít samostatně). Zvolte File | Add Layer(s) from File a vyberte požadované soubory. Obrázky se položí nad aktuálně vybranou vrstvu.
8. Zpátky do komory
Jste-li se svým výtvorem spokojeni, uložte obrázek a zavřete jej. Kompozice se automaticky uloží do formátu PSD a načte do Lightroomu. Tam na něm můžete dále pracovat, upravovat barevnost, expozici, zaostření atd.
Tipy
Práce s broukem
Maskovací brouk (MaskingBug Tool) má čtyři úchyty. Dva kratší s plnou tečkou určují natočení průhledného pruhu a jeho šířku. Fungují symetricky, takže tažením za jeden se automaticky posunuje i druhý. Třetí úchyt nastavuje průhlednost masky (když na něj najedete, zobrazí se text Mask Opacity) a určuje, zda bude dolní vrstva prosvítat zcela, nebo pouze částečně. Poslední úchyt má opět dvě funkce: vzdáleností táhla se určuje průhlednost samotné vrstvy, jeho natočením prolnutí pruhu, tedy jemnost přechodu. Po opuštění „brouka“ se jeho práce převede na klasickou masku, kterou lze dále upravovat štětcem.
Speciálním maskovacím nástrojem Perfect Layers je maskovací brouk (Masking Bug)
Správné zarovnání vrstev
V programu Perfect Layers jsou vrstvy primárně zobrazeny neprůhledně, což komplikuje proces jejich zarovnávání. Stačí však snížit průhlednost horní vrstvy na panelu vrstev (Layers) posuvníkem Opacity (Průhlednost). Označená vrstva má také trasformační úchyty, pomocí kterých ji můžete otáčet a zvětšovat. Upravte zarovnání obou vrstev tak, aby souhlasila zejména část, kterou chcete maskovat. Nakonec nezapomeňte vrstvu opět zneprůhlednit nastavením Opacity na 100%!
Práce se štětcem
Nastavení štětce se provádí na panelu Masking (Maskování). Důležitými parametry jsou velikost (Size), prolnutí (Feather) a průhlednost (Opacity). Na začátek je lepší nastavit větší štětec (300) s hrubým okrajem (Feather 0) a neprůhledný (Opacity 100). Po vyčištění velkých ploch snižte velikost, nastavte jemné prolnutí a mírně snižte průhlednost!
Pokud přesto masku přetáhnete a budete chtít část objektů vrátit, klepněte na tlačítko Paint Out (změní se na Paint In) a přimalujte chybějící části zpět. Po dalším klepnutí se tlačítko změní na nástroj Erase, jímž můžete masku vrátit do původní podoby. Dalším klepnutím se dostanete na začátek celého cyklu, tedy k odmazávání z vrstvy.
Článek vyšel v časopisu DIGIfoto 12/2011