Pentax K-1: Stvořen pro dokonalý obraz [test]

Pokračování 2 / 6

Ergonomie a ovládání

Šasi Pentaxu K-1 je vyrobeno ze solidní hořčíkové slitiny. Exteriér fotoaparátu je navíc na 87 místech utěsněn proti povětrnostním vlivům: odolá vlhkosti, prachu, mrazu do -10 °, a, z vlastní zkušenosti, také pádu.

Už na první potěžkání je to velmi solidní kus kovu, s nímž se opravdu nebudete bát vydat do náročného terénu. Krom této poctivé konstrukce nelze než ocenit výbornou ergonomii zajišťující vskutku pohodlné a jisté držení. Anatomicky tvarovaný je nejen bytelný přední grip, ale též část přední stěny mezi objektivem a madlem. Totéž platí i pro prostor vymezený pro palec. A navíc, Pentaxu se, nejspíš jako vůbec prvnímu výrobci, podařilo vymyslet univerzální tvarování, které padne do každé ruky – velké i malé.

Na výbornou zvládl výrobce i nabídku a rozmístění ovládacích prvků. Samozřejmostí je pokrytí nastavení základních expozičních parametrů: rychlost závěrky a velikost clony se ovládá dvěma rollery zapuštěnými do předního gripu a zadní stěny. Těmto ovladačům sekunduje kruhový volič hezky nazvaný Smart function, na němž si můžete „vytočit“ jednu z deseti funkcí (např. korekci expozice, ISO, HDR, bracketing, režimy stabilizace), a tu posléze rychle spravovat (neoznačeným) otočným ovladačem. Oba tyto prvky jsou umístěny na horní stěně fotoaparátu.

Nejčastěji využívaným funkcím, jako je ISO, kompenzace a režim měření expozice a vyvážení bílé, jsou navíc dedikována samostatná tlačítka – možná je trochu škoda, že je nelze přeprogramovat, např. na přímý vstup k bonusovým funkcím, třebas rozlišení posunem pixelů, korekce horizontu apod. Tyto utilitky, nebo jednu z dalších 7 funkcí, však můžete přiřadit dvojici funkčních tlačítek Fx1 (u bajonetu) a Fx2 (spodní tlačítko na 4směrném voliči na zadní stěně).

Ke komponování záběru je primárně určen optický hledáček. Na transparentní LCD vrstvě si lze zobrazit řadu údajů, jejichž výčet jsme již uváděli. Na tomto místě vyzdvihnu pouze elektronickou libelu, která se zobrazuje na dvou stupnicích (svislé a vodorovné) po stranách záběru – je to opravdu užitečný pomocník k udržení správné perspektivy.

V některých situacích je vhodnější komponovat obraz přes zadní LCD monitor. Dle okolního osvětlení si můžete upravit jas obrazovky, ale především využít její „mobility“ při fotografování z netradičních pozic – podhledu a nadhledu – a samozřejmě během natáčení videa. S focením přes živý náhled jsou spojeny též některé funkce autofokusu, o nichž se dozvíte dále.

Inspirace outdoorovým vybavením se promítla i do další vychytávky, která má tentokrát usnadnit manipulaci s fotoaparátem ve tmě. Na horní stěně fotoaparátu vpravo, se nachází tlačítko označené žárovkou. Po jeho stisknutí se rozsvítí pomocná světýlka na různých částech přístroje, podle toho, která z nich aktivujete. Takto si můžete posvítit např. na zadní stranu LCD (po vyklopení), bajonet, na sloty na karty.

Učiněno zadost bylo i drátové konektivitě – na těle najdeme vstupy pro sluchátka, mikrofon, USB i HDMI konektor a také zdířku k připojení dálkové spouště. Potěší i dvojí slot na SD, SDHC a SDXC paměťové karty s několika režimy ukládání (duplikované, zvlášť RAW a JPEG).

Pokračování 3 / 6

Speciální funkce a kompatibilní optika

Díky mechanicky stabilizovanému, a tedy pohyblivému snímači si mohou uživatelé Pentaxu K-1 užít řady speciálních funkcí:

Nejzajímavější funkcionalitou je zajisté Pixel Shift Resolution (PSR), v českém překladu rozlišení na základě posunu pixelů. Fotoaparát v tomto režimu zaznamená 4 snímky stejné scény s posunem obrazového senzoru o jeden pixel u každé expozice. Tyto fotografie jsou následně sloučeny do jedné. Tímto způsobem se získají všechna data pro každý pixel a výsledkem je snímek s velmi vysokým rozlišením, barevnou hloubkou, velkým množstvím detailů, nadstandardním dynamickým rozsahem a minimálním šumem. O tom se můžete koneckonců přesvědčit sami níže.

Vlevo bez PSR, vpravo skládaný snímek s aktivovanou funkcí rozlišení posunem pixelů

Při snímání je nezbytné použít stativu a zamezit tak rozmazání snímku roztřesením fotoaparátu, nicméně problémem může i pohyb v samotném záběru, způsobený např. větrem. S tím je nutné počítat i přesto, že je možné aktivovat korekci pohybu.

Další bonusovou funkcí je Korekce horizontu. Při fotografování dochází k jemnému vychýlení snímače a narovnání nechtěně nakloněného obzoru. Zde je nutné podotknout, že fotoaparát je schopen kompenzovat jen drobné odchýlení z vodorovné polohy, a to o 1° (s aktivovanou stabilizací) nebo 2° (bez stabilizace).

Funkce Astrotracer (Dráhy hvězd) pracuje nejen se stabilizačním mechanismem, ale i s GPS jednotkou, s jejíž pomocí vypočítá pohyb nebeských těles vzhledem k poloze fotoaparátu a synchronizuje pohyb snímače s nebeskými tělesy. Na své si tedy přijdou také astrofotografové, mezi něž já bohužel nepatřím… Doufám, že se mezi čtenáři najde fotograf, který má s Astrotracerem zkušenosti (najdeme ho i u modelu K-3 II), a podělí se s námi v diskuzi o své zkušenosti.

Kompatibilní optika

Při výběru nového fotoaparátu je důležitá nabídka kompatibilních objektivů, které umí plně komunikovat s tělem plnoformátového fotoaparátu. Vzhledem k tomu, že je Pentax K-1 první „fullframe“ této značky, není výběr optiky tzv. šité na míru příliš široký. V základním kitu se Pentax K-1 prodává s univerzálním zoomem HD PENTAX-D FA 28–105 mm F3,6–5,6 ED DC WR, s nímž jsme fotoaparát testovali.

K dostání jsou také zoomy s konstantní světelností, pokrývající různé ohniskové vzdálenosti: 15–30 mm F2,8, 24–70 mm F2,8, 70–200 mm F2,8 a super telezoom 150–450 mm F4,5–5,6. Poněkud skrovnější je seznam optiky s pevným ohniskem, jenž tohoto času čítá makro objektivy 100 mm F2,8 a 50 mm F2,8. Ovšem, na letošním CP+ Pentax ukázal první prototyp vysoce světelné (F1,4) „padesátky“ a na konci tohoto roku by se měla objevit i 85 mm F1,4!

Prozatím lze využít vysoce světelných objektivů s pevným ohniskem řady FA: 77 mm F1,8, 35 mm F2 a 50 mm 1,4 případně je možno použít i řadu starších objektivů, určených pro filmové fotoaparáty.

V neposlední řadě je tu široké spektrum APS-C objektivů (27), které lze s Pentaxem K-1 použít v režimu výřezu s výsledným rozlišením snímku 15,36 Mpx – v hledáčku je oblast fotografie vyznačena černým rámečkem, ale i ve „full-frame“ módu, s logickým poklesem kvality obrazu a vinětací po okrajích záběru.

Pokračování 4 / 6

Automatické ostření

Automatické ostření… je pravděpodobně největší slabinou tohoto jinak výborného fotoaparátu. První výtka se týká barevné signalizace oblasti/bodu zaostření, která není nikterak zvýrazněná, podsvícená. Na tmavém pozadí tedy není logicky vidět, s jakou oblastí právě pracujete.

Nejrychlejším způsobem, jak to zjistit, je stisknutí tlačítka OK na zadní stěně fotoaparátu, které nastavení vrátí na středovou pozici, odkud se můžete pomocí čtyřsměrného voliče znovu nastavit požadovanou polohu v rámci AF rámečku. Po namáčknutí spouště, popřípadě tlačítka AF je zaostření signalizováno pouze červeným probliknutím, nikoli konstantním svícením.

Pohled do hledáčku Pentaxu K-1, kontury AF rámečku a ostřicích bodu ve skutečnosti nejsou tak výrazné

Nepříliš komfortní je taktéž samotná navigace v rámci ostřícího pole – klasický zrcadlovkový joystick je suplován výše zmíněnými směrovými tlačítky umístěnými vedle LCD, která ovšem kromě pohybu v AF rámečku slouží též jako přímé vstupy k vybraným funkcím. Před nastavením oblasti ostření je nutné tyto funkce deaktivovat, stisknutím tlačítka nad 4směrným voličem. Pokud zapomenete, můžete si nechtě „rozhodit“ např. vyvážení bílé nebo obrazový profil.

S trochou cviku a soustředění byste měli těmto nežádoucím efektům předejít, horší však je celkové chování autofokusu, zejména v režimu kontinuálního snímání. Jednorázové zaostření (AF-S) je poměrně rychlé a spolehlivé. I když i zde jsem se během testování setkala s několika, takřka záhadnými výpadky. Při fotografování plochých objektů, členěných kontrastními liniemi, fotoaparát jednoduše odmítal zaostřit a autofokus se zcela zablokoval. Viz obrázek zámku níže: ostřicí bod byl nastaven na střed. 

1/80 s, F9, ISO 200, 45 mm, obrazový profil Auto

Jediným řešením bylo přepnutí do režimu živého náhledu, kde automatické ostření pracuje na základě detekce kontrastu. Nicméně, možná se jedná pouze o vadu testovaného kusu.

A co kontinuální ostření a s ním související fotografování pohybujících se objektů? Předem: Pentax K-1 je očividně určen především k záznamu statických objektů – krajiny, architektury, portrétů atp. Pokud se věnujete focení akčnějších žánrů – sportu, divoké přírody aj. –, doporučuji volit jiný přístroj. Průběžné ostření se zamknutým objektem je značně nekonzistentní a pomalé – i při nepříliš rychlém pohybu se autofokus „ztrácí“.

Trochu lepších výsledků dosáhnete při fotografování přes Live View s aktivovanou funkcí sledování objektu. Hlavní výhodou je daleko větší pokrytí záběru a krapet rychlejší reakce autofokusu na pohyb. Je to nejúčinnější, přestože výkonem nikterak oslňující, způsob zaznamenání pohybujícího se objektu, který Pentax K-1 nabízí.

Pokračování 5 / 6

Automatické nastavení a obrazová kvalita

Při fotografování můžete využít všech tradičních fotografických režimů: plné a programové automatiky, prioritní režimy i plného manuálu. K dispozici je taktéž 5 uživatelských módů (C) s možností nastavení 26 funkcí na míru konkrétní fotografické situaci.

Za speciální zmínku stojí nezvyklý mód priority citlivosti (Sv), přestože praktické využití tohoto módu je dle mého soudu poněkud diskutabilní. Daleko účelnější je režim TAv s ručním nastavením expozičního času a clony a automatickým dopočtem citlivosti, u něhož můžete specifikovat horní hranici ISO a – velmi netradičně – taktéž rychlost navyšování citlivosti (Slow, Normal, Fast) vzhledem k délce expozičního času. Dalším milým překvapením je možnost uživatelského nastavení míry odšumování pro jednotlivé citlivosti.

Aby ale nebylo vše dokonalé, U Pentaxu K-1 bohužel není možné určit dolní hranici rychlosti závěrky, tedy nejdelší možný čas expozice. V tomto případě se musíte spolehnout na automatické nastavení fotoaparátu.

Automatické nastavení expozice pracuje akurátně, s minimální nutností korekce expozice – ve výjimečných situacích budete muset sáhnout po kompenzaci +/- 0,3 EV.

Fotografujete-li převážně do formátu JPEG, můžete si vybrat z několika obrazových režimů, k nimž se prokliknete pravým tlačítkem na 4směrném voliči na zadní stěně přístroje. Všechny obrazové profily lze zkorigovat podle svých představ. V defaultním nastavení se barvy, resp. jejich sytost, mohou zdát poněkud utlumené, staženo je také doostřování a odšumování – to vše lze však korigovat v menu.

Obrazová kvalita surových souborů je výborná až do ISO 6 400, kdy asi poprvé zaznamenáte nějaký výraznější šum. Dobře použitelná je i citlivost ISO 12 800. Níže můžete posoudit míru šumu na výřezech při 100% přiblížení.

ISO 200

ISO 400

ISO 800

ISO 1 600

ISO 3 200

ISO 6 400

ISO 12 800

ISO 25 600

ISO 51 200

ISO 102 400

ISO 204 800

Pokračování 6 / 6

Ukázkové snímky a hodnocení

Komu je fotoaparát určen:

Pentax K-1 je určen především fotografům, kteří se věnují „statickým“ žánrům, jako je krajina, architektura, zátiší, portréty, inscenovaná nebo makro fotografie. Není zcela ideálně vybaven pro fotografování rychlejších žánrů, jako je například sport – a to především kvůli pomalejšímu automatickému ostření v kontinuálním režimu a nepříliš výkonnému sériovému snímání.

Mnoho fotografů však může oslovit nejen svojí ergonomií a funkcemi, ale především řadou detailů, jako je například odolné provedení s utěsněním proti prachu a vlhkosti, kterému sekunduje displej s unikátním výklopným mechanismem a osvětlení důležitých míst vestavěným LED světlem.

Klady:

• Výborná obrazová kvalita, zejména při fotografování do surového formátu RAW
• Široké možnosti uživatelského přizpůsobení komprimovaného výstupu, JPEG
• Účinná 5osá stabilizace snímače
• Bonusové funkce – Pixel Shift Resolution, Astrotracer, Korekce horizontu, Simulace AA-filtru
• Skvělá ergonomie, promyšlené (uživatelsky vstřícné, nepřekombinované) ovládání
• Odolná konstrukce, netradičně uchycený výklopný displej, podsvícení částí fotoaparátu
• Poměr cena/kvalita

Zápory:

• Méně spolehlivý autofokus, nedostatečný výkon při kontinuálním ostření, výpadky v režimu jednorázového AF
• Nepohodlný výběr ostřicího bodu (není joystick) i jeho signalizace v hledáčku
• Video ve Full HD jen jako nutný moderní doplněk bez širších možností ovládání během záznamu
• Zatím omezená nabídka plně kompatibilních objektivů D-FA

Demosnímky: