Panasonic pracuje na revoluční technologii snímače

6. února 2013
TWEET SDÍLET

Japonská společnost Panasonic možná již brzy nabídne snímače, které nevyužívají k tvorbě barev žádnou z dosud dostupných technologií. Přinést by měly výrazně vyšší barevnou přesnost a světelnou citlivost.

V dnešní době obsahuje drtivá většina snímačů, ať už typu CMOS či CCD, vrstvu známou jakou Bayerova maska. Jedná se o pole barevných filtrů, které filtrují dopadající světlo. Jednotlivé pixely tak získají informaci o určité barevné intenzitě (červená, zelená nebo modrá). Fotoaparát poté pomocí těchto údajů a odhadu zjištěného z okolních obrazových bodů vypočítá výslednou barvu. Celý proces je přitom značně neefektivní, jen díky barevnému filtru dojde ke snížení intenzity světla o 50 až 70 %. Navíc barevně nemusí být fotografie vůbec přesná.

Tento problém se snažilo řešit několik výrobců. Se zajímavým nápadem přišla například firma Foveon v podobě snímače X3. Ta byla později odkoupena Sigmou a její fotoaparáty právě tuto technologii využívají. Na rozdíl od té klasické využívá tři vrstvy obrazových bodů, schopných absorbovat modré, zelené a červené barevné spektrum. Výměnou za skvělé detaily je však výrazný šum při používání vyšších hodnot citlivosti a to již od ISO 400.

Klepněte pro větší obrázek
Porovnání snímače typu Foveon X3 (vlevo) a snímače využívajícího Bayerovu masku k tvorbě barev, zdroj: Sigma

Panasonic nyní pracuje na novince využívající největších výhod obou zmíněných technologií – nízký šum a vysokou barevnou přesnost. Klíčová změna se odehrává mezi dvěma vrstvami mikročoček umístěnými těsně před detektory světla. Nalezneme tam mikroskopické odrazné plochy („micro color splitters“), díky kterým dojde k rozložení světla na barevné složky. Každý obrazový bod má tak informace o všech barvách tím, jak na něj postupně dopadají.

Navíc chybí Bayerova maska, takže není prakticky žádné světlo pohlceno filtry předtím, než dopadne na světlocitlivé buňky. A nedochází ani ke zkreslení barev. Lze očekávat, že snímače využívající novou technologií budou mít srovnatelný šum na dvojnásobně vyšší hodnotě citlivosti jako snímače s Bayerovou maskou. Barvy přitom budou blíže realitě.

Klepněte pro větší obrázek 
Vlevo konvenční způsob získání barevných informací, vpravo nová technologie. Všimněte si dvou vrstev mikročoček (top lens, inner lens) a odrazných ploch (deflector), zdroj: Panasonic

Podle japonské firmy lze změny aplikovat jak na nové, tak i na stávající snímače typu CMOS a CCD. Navíc není potřeba vynalézat žádné nové postupy výroby polovodičů, použity mohou být ty stávající.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Porovnání použití klasické technologie k tvorbě snímku (první obrázek) a nové technologie od Panasonicu (druhý obrázek), zdroj: Panasonic

Kdy spatří novinka světlo světa, zatím není jasné. Avšak to, že to společnost myslí vážně, dokládá i fakt o vlastnictví 20 japonských a 16 zámořských patentů popisujících tuto revoluční technologii.

Témata článku: Technika, Technologie, Panasonic

Určitě si přečtěte

Nikon Coolpix P1000 – fotoaparát nebo dalekohled?

Nikon Coolpix P1000 – fotoaparát nebo dalekohled?

Aktuální novinka z dílny Nikonu je nástupcem modelu P900 a pyšní se přímo obřím rozsahem optického zoomu. Že bychom stáli opět na pokraji války, jejímž motem bude kdo z nás má větší objektiv?

34 Petr Březina

Fotografie týdne: kdyby bylo nebe blízko

Fotografie týdne: kdyby bylo nebe blízko

Biblický příběh vypráví o lidech, kteří se smluvili, že si postaví věž, která povede až do nebe. Nebe pro ně nebylo daleko ani vysoko, bylo něčím, čeho je možné dosáhnout.

Michal Černý