Fotogalerie

Panasonic Lumix DMC-TZ70: Zápisník cestovatele

Helena Vyplelová

18. dubna 2015 • 0:00

Nenápadný fotoaparát s úctyhodným ohniskovým rozsahem – to je modelová řada ultrazoomů Panasonic LUMIX TZ. Letos jsme se dočkali nového modelu s přídomkem 70. A jaký je?

Znáte to, vyrážíte na trek do hor a chcete primárně podat dobrý sportovní výkon, nikoli se plahočit krajinou s několikakilovým fotografickým příslušenstvím na zádech. Tudíž hledáte něco skladného, lehkého, ano – kapesního.

Zároveň po přístroji požadujete „jakoustakous“ obrazovou kvalitu a univerzálnost. Panasonic LUMIX TZ70 se zdá jako ideální volba. Je tomu tak doopravdy?

Klíčové vlastnosti

Objektiv Leica DC Vario-Elmar s velkým ohniskovým rozsahem

30× optický zoom nabízí úctyhodný ohniskový rozsah 24–720 mm (ekv. 35 mm filmu), který lze navíc rozšířit o dvojnásobek s funkcí i.Zoom a o čtyřnásobek při aktivaci digitálního zoomu. Hodnoty světelnosti F3,3–6,4 nejsou příliš oslnivé, na druhou stranu integrovaná 5osá stabilizace HYBRID O.I.S.+ je velmi účinná a umožní vám udržet z ruky i delší časy.

Rozdíl v décle objektivu při nastaveném širokém ohnisku a při maximálním zoomu

Snímač s umírněným rozlišením

Snímač MOS o velikosti 1/2,3“ má nově rozlišení 12,1 Mpx (4 000 × 3 000 px), lze tedy očekávat čistší obraz v celém rozsahu citlivostí (ISO 80–6400), než tomu bylo u předchozího modelu TZ60, který nabízel rozlišení 18 Mpx. O zpracování obrazových dat se stará procesor Venus Engine.

Vylepšený hledáček a displej

Rozlišení hledáčku bylo navýšeno na 1 166 000 px. V praxi jej oceníte zejmnéna v ostrém slunečním světle, kdy je obraz na zadním LCD displeji těžko „čitelný“. Popravdě, hledáček je to, i přes solidní rozlišení, hodně malý, ale v nouzových situacích se jistě bude hodit. V ostatních případech se budete muset spolehnout na LCD monitor s 3palcovou úhlopříčkou a rozlišením 1 040 000 px. Displej není výklopný ani dotykový.

Hledáček je vybaven dioptrickou korekcí a senzorem přiblížení k oku

Spolehlivý a přesný autofokus

Automatické ostření funguje na bázi detekce kontrastu a umožňuje sekvenční snímání rychlostí 6 sn./s (s přeostřováním). Vedle režimů plně automatických (Detekce tváře, Sledování objektu, 23 zón a 1 zóna), kdy objektiv ostří od 50 cm, můžete aktivovat AF makro nebo manuální ostření s minimální zaostřovací vzdáleností 3 cm. Pro přesnější ruční ostření lze využít funkci lupy a focus peaking. Kontinuální AF je k dispozici pouze při natáčení videa.

Pokročilé videosekvence s bonusovými funkcemi

Při natáčení FullHD videosekvencí (1920×1080px 50p, 28Mbps) lze současně pořizovat statické snímky. Videozáznam se ukládá do formátu AVCHS nebo MP4. Novinkou je funkce Časosběrný záznam umožňující vytvořit přímo ve fotoaparátu video ze snímků pořízených v zadaném časovém intervalu.

Skvělá konektivita

V Panasonicu LUMIX TZ70 je zabudován WiFi modul, podporována je též technologie NFC. Prostřednictvím aplikace Image App (pro Android a iOS) lze fotoaparát ovládat pomocí chytrého zařízení nebo ke snímkům přidávat GPS souřadnice. Díky WiFi je možné fotografie ihned po jejich pořízení odesílat do vybraného zařízení nebo je tisknout. Funkční nabídku programu Image App jsme popsali v recenzi modelu Panasonic Lumix LX100.

Napájení a výdrž baterie

Vypnutý přístroj lze po připojení USB kabelem nabíjet z PC nebo přes adaptér ze sítě. Udávaná výdrž Li-ion akumulátoru – 300 snímků na jedno nabití – je beze zbytku pravdivá.

Pokračování 2 / 4

Konstrukce a ovládání

Panasonic LUMIX TZ70 vzhledově navazuje na klasický retro design svého předchůdce, který vynikne více stříbrné než černé barevné variantě. Přesto si povšimneme drobné změny na zevnějšku fotoaparátu.

Jedná se o bytelnější, pogumovaný přední grip. Vzhledem k rozměrům přístroje se nejedná o změnu, která by výrazně zvýšila komfort úchopu manipulace, tento „lumix“ je prostě drobek. Pokud jej však budete používat se standardně dodávaným poutkem, nemusíte se bát, že by vám fotoaparát nechtěně vyklouzl z ruky.

Tělo aparátu je na první pohled – i dotek – plastové, nelze od něj tudíž očekávat příliš velkou odolnost, což je samozřejmě úlitba nízké hmotnosti fotoaparátu, jež při rozměrech 110,7×64,6×34,4 mm váží pouhých 243 g (s baterií a kartou).

Otáčení povoleno, ale…

Počet a rozmístění externích ovládacích prvků je v podstatě totožné jako u předchozího modelu, který jsme testovali zde. Za zmínku určitě stojí kruhový volič fotografických režimů, na němž kromě tradiční nabídky – Auto, Programová automatika, Priorita clony, Priorita času, Manuální a Kreativní režim, Scéna a Panorama – najdeme také dva uživatelské módy (C1, C2).

Otočný prstenec kolem objektivu slouží ve výchozím nastavení k úpravě parametrů expozice (clony, rychlosti závěrky) v prioritních a manuálních režimech, k volbě filtrů a scén v automatických módech nebo k ručnímu nastavení zaostření. Podobně koncipována je nabídka otočného a zároveň čtyřsměrného voliče na zadní stěně fotoaparátu. Tlačítky lze přímo ovládat korekci expozice, režim blesku, snímání a režim autofokusu.

Zmíněné otočné ovládací prvky lze navíc uživatelsky přizpůsobit, ale raději to nedělejte. Proč? Jak jsem psala výše, otočný prstenec a zadní kruhový volič v defaultním nastavení slouží v prioritních režimech a v plném manuálu k ručnímu nastavení zvoleného parametru expozice. Pokud změníte jejich funkčnost (přímo se vnucuje funkce ISO, na niž jinak nezbyl žádný přímý ovládací prvek), může se vám stát, že ztratíte přístup k základním nastavením expozice.

Přehled funkcí, které lze přiřadit otočným voličům

Týká se to zejména manuálního režimu. Pokud změníte funkčnost prstence, ztratíte pouze přímý přístup k nastavení clony, stále ji však budete moci ovládat, a to pomocí zadního otočného voliče – po zmáčknutí tlačítka korekce expozice přepnete jeho funkčnost z režimu nastavení času do režimu úpravy clony. Ale! Jestliže změníte zároveň funkčnost prstence i zadního kruhového voliče, nebudete moci pracovat v manuálním modu ani v prioritních režimech, neboť nebude existovat způsob, jak nastavit jednotlivé expoziční hodnoty (clonu a rychlost závěrky).

Nastavení povoleno, ale…

Naštěstí (ovšem opět s otazníkem) jsou na zadní stěně k dispozici další dvě programovatelná tlačítka – Fn1 a Fn2 (v továrním nastavení slouží k přepínání Hledáček/LCD a jako Průvodce kompozicí). Vzhledem k tomu, že otočné prvky jsou pro účel uživatelského nastavení takřka nepoužitelné, dalo by se očekávat, že ve funkční nabídce těchto programovatelných prvků najdeme kruciální funkce, jako je např. nastavení citlivosti nebo vyvážení bílé. Obé byste zde bohužel hledali marně – nabídka, která je pro obě funkční tlačítka totožná, upřednostňuje funkce jako nastavení Kvality záznamu, de/aktivace živého histogramu apod. Nsštěstí jsou k dispozici položky Režim měření a Oblast ostření.

Přehled funkcí, které lze přiřadit funkčním tlačítkům

Ale kam tedy s tou citlivostí, pokud ji chceme mít rychle na dosah, což se nám bude hodit vzhledem k problémům s automatickým nastavením, o němž se zmíním níže?

Jedinou možností je přiřadit funkci ISO prstenci na objektivu – ovšem počítejte s tím, že prstenec nemá aretaci a často se rád nechtěně pootočí – nebo se smířit s tím, že se pro ni budete muset vydávat do hloubi Menu, což je opravdu otravné, neboť si fotoaparát nepamatuje poslední navštívenou položku, takže se k ní musíte pokaždé proklikávat celou stromovou strukturou.

Pokračování 3 / 4

Automatické funkce a obrazová kvalita

Panasonic LUMIX TZ70 je propagován jako univerzální a pohotový společník na cesty, který jednoduše, bez zdlouhavých procedur vyfotí jakoukoli scénu. Předpokladem splnění tohoto požadavku je spolehlivá automatika, co do nastavení expozice, barevného podání, ostření… Jak tyto disciplíny fotoaparát zvládá? Začněme od nastavení parametrů expozice.

Automat svět?

V poloautomatických režimech se většinou spoléháme na to, že náš fotoaparát bude natolik inteligentní, aby správně doplnil zbývající (tzn. uživatelem nenastavené) hodnoty expoziční trojice – clona-čas-citlivost. S tímto základním úkonem má TZ70 bohužel problém, který je patrný zejména v módu priority clony. V horších světelných podmínkách totiž fotoaparát místo adekvátního navýšení citlivosti svéhlavě automaticky nastavuje dlouhé časy, které prostě nelze při použití nejen dlouhého ohniska udržet.

Např. rychlost závěrky 1/4 s je nesmyslná, resp. z ruky neudržitelná na jakémkoli ohnisku; výsledný snímek bude rozmazaný. Tato hodnota (opravdu ji fotoaparát nastavil) už je hodně velký exces, pro názornost proto přikládám pár snímků pořízených v režimu priority, včetně výpisu z EXIFu.

Lze jen doufat, že tuto – dle mého soudu závažnou – chybu vyřeší nový firmware. Do té doby fotografujte raději v automatickém režimu, v programové automatice, kde lze nastavit limit nejdelšího času (od 1 s po 1/250 s), v módu priority času nebo v plném manuálu. Pro úplnost se sluší dodat, že situace není samozřejmě až tak tristní při dostatku světla, kdy se automatický algoritmus nemusí bránit vyšším hodnotám ISO.

Na displeji lze zobrazit vodováhu i živý histogram

Ale nezoufejte: v případě ostření a vyvážení bílé automatika pracuje bezvadně. Chvályhodné je i množství nejrůznějších pomocných funkcí – vestavěná vodováha, kompoziční mřížky, propracovaná nápověda i pomůcky manuálního ostření jako focus peaking nebo lupa.

Ukázka práce funkce focus peaking

Obrazová kvalita

Od víceméně znepokojivých informací přejděme k těm povzbudivějším. Obrazová kvalita je vzhledem k velikosti obrazového snímače slušná, a to na všech ohniscích i při nastavení vyšších citlivostí, což můžete koneckonců posoudit na testovacích fotografiích šumu a na demosnímcích.

Objektiv netrpí výrazným geometrickým źkreslením, i když menší soudkovitosti na širokém konci a poduškovitosti na konci dlouhém si povšimnout lze, ale není to nic, co by nebylo možné bryskně vyřešit ve fotoeditoru. Totéž platí pro chromatickou aberaci, která je patrná na silně kontrastních plochách v rozích obrazu.

Pro ty, kdo by nebyli spokojení s komprimovaným výstupem JPEGu, je tu možnost doladit jednotlivé parametry (saturace, ostrost, kontrast) v rámci jednotlivých obrazových režimů (Standard, Živé atp.) a samozřejmě také RAW, který jim dodá maximální svobodu při editaci obrazu v počítači.

Výřezy z fotografií při 100% přiblížení, vlevo JPEG, vpravo RAW (vyvolán v ZPS 17):

ISO 200

ISO 400

ISO 800

ISO 1 600

ISO 3 200

ISO 6 400

Pokračování 4 / 4

Hodnocení a demosnímky

Panasonic LUMIX TZ70 ocení zejména cestovatelé a aktivní jedinci, kteří od fotoaparátu požadují skladnost, univerzálnost a jednoduchost použití. Drobnými rozměry, spolehlivým autofokusem a ohniskovým rozsahem tyto požadavky „TZ70" splňuje.

A přidává navíc několik bonusů navíc – pokročilé video, časosběrné snímání, výbornou konektivitu, nebo řadu pomocných funkcí (průvodce expozicí, focus peaking, kompoziční mřížka aj.). Tento přístroj by mohl vyhovovat i pokročilým uživatelům, pro něž je důležitá především solidní obrazová kvalita. Co se týče komfortu ovládání, setkáme se bohužel s určitými nedostatky, hlavně v oblasti uživatelského přizpůsobení ovládacích prvků a výkonu expoziční automatiky. Druhý zmiňovaný problém by mohl vyřešit update firmwaru fotoaparátu.

Klady:

Kapesní rozměry – v kategorii ultrazoomů jeden z nejmenších fotoaparátů
Velký ohniskový rozsah, 30× optický zoom
Dobrá obrazová kvalita
Spolehlivé automatické ostření
Bonusové funkce: časosběrné snímání, focus peaking, lupa, průvodce kompozicí aj.
WiFi, propracovaná aplikace Image App

Zápory:

Horší světelnost objektivu
Chybné automatické dopočítávání parametrů expozice – příliš dlouhé časy
Chaotické ovládání – při uživatelském přizpůsobení některých ovládacích prvků ztratíte přístup k základním funkcím, jako je nastavení parametrů expozice (platí zejm. pro režim priority clony)
Omezená nabídka funkcí, které lze přiřadit programovatelným ovládacím prvkům
Displej není dotykový, komplikovanější nastavení zaostřované oblasti