Přestože mnozí výrobci stlačují rozměry digitálů typu ultrazoom na minimum, Panasonic DMC-FZ20 rozhodně nepatří mezi miniatury. S rozměry 127,6 × 87,2 × 106,2 mm a hmotností 556 gramů si nezadá s mnohou jednookou zrcadlovkou.
Panasonic FZ20 lze pořídit ve stříbrné nebo černé verzi.
Stříbrné provedení na můj vkus vypadá příliš lacině,
osobně bych raději volil „fotografickou“ černou barvu.
Ergonomii držení nelze nic zásadního vytknout. Grip pro pravou ruku plní svoji funkci dobře, levá ruka si své místo najde pod mohutným tubusem objektivu. Nasadíte-li navíc na objektiv redukci pro filtry a sluneční clonu, získáte docela slušné „dělo“. Pravdou ale je, že tělo není ideálně vyvážené – přední část je výrazně těžší – fotoaparát má v ruce tendenci přepadávat dopředu. Na druhou stranu, pokud na kinofilmovou zrcadlovku nasadíte čtyřstovku sklo, budete kromě fotoaparátu pravděpodobně přepadávat i vy.
Standarně dodávaná redukce má filtrový závit 72 mm, což je docela dost.
Filtry o tomto průměru se vám prodraží.
Kroužek na objektivu využijete pro manuální zaostřování. Je škoda, že výrobce nedal možnost využívat prstenec volitelně pro zoomování. Vzhledem k velmi dobré spolehlivosti autofokusu Panasonicu FZ20 by to byla jistě užitečnější funkce.
Pokračování 2 / 3
První postřehy z praxe
U fotoaparátu tohoto typu si moc dobře nedovedu představit držení s nataženými pažemi a komponování obrazu na vnějším LCD displeji, a proto se hned podíváme na elektronický hledáček. Za jeho umístění v levém rohu je třeba konstruktéry pochválit (i když leváci, resp. osoby dívající se levým okem asi budou jiného názoru). Méně nadšení ale budí rozlišení – 114 tisíc pixelů na dnešní dobu není mnoho a na hrubém obrazu EVF je to poznat. Hledáček má navíc velmi malé zvětšení – obraz je maličký – dost možná tím výrobce chtěl eliminovat malé rozlišení.
Kvalitu dohání Panasonic kvantitou – zobrazovacích režimů hledáčku (nebo LCD displeje) je rovných pět. Možnost zobrazení reálného histogramu v jednom z nich pak představuje velkou výhodu.
Panasonic DMC-FZ20 je digitál vyšší střední třídy a jako takový je i dobře vybavený funkcemi. Jeho ovládání ale není na můj vkus navrženo tak, jak by si fotoaparát tohoto typu zasloužil. Tlačítek přímého přístupu k funkcím je poskrovnu. Nevím, kolik fotografů tak často používá sériové snímání, aby pro něj muselo být vyhrazeno samostatné tlačítko „na čestném místě“ v blízkosti spouště. Osobně bych jej viděl raději jako uživatelské tlačítko s možností volby funkce.
Tlačítka jsou poměrně zapuštěná, což brání náhodnému stisknutí
Další ovladač přímého přístupu k funkcím pak představuje kulaté čtyřsměrné tlačítko. Funkce jsou podle popisek zřejmé – vlevo samospoušť (dvou nebo desetisekundová), vpravo režimy blesku, dolů náhled posledního vyfoceného snímku a nahoru… Nejpropracovanější funkce přímého přístupu – tlačítkem cyklicky zapínáte korekci expozice, expoziční bracketing, korekci blesku a v případě jiného než automatického vyvážení bílé také jemný posun barevnosti od červeného k modrému spektru.
Funkce přiřazené jednotlivým polohám čtyřsměrného tlačítka nelze uživatelsky měnit, takže vcelku logická otázka zní: jak se nastavuje clona a čas v poloautomatických programech A, S nebo v plném manuálu? Bohužel je nutno nejprve stisknout tlačítko Exposure a až poté lze pomocí čtyřsměrného tlačítka volit požadované hodnoty. Tento způsob ovládání se mi zdá poněkud kostrbatý. Tělo fotoaparátu je dost velké na to, aby sneslo ještě jeden ovládací prvek typu volícího kolečka nahoře na gripu, jímž se mohou expoziční a jiné parametry nastavovat přímo bez nutnosti přepínání zvláštním tlačítkem.
Pro ostatní důležité funkce, kterými jsou například vyvážení bílé, citlivost snímače nebo třeba způsob měření expozice a funkce autofokusu, musíte do menu. Vyvážení bílé a citlivost najdete hned na začátku menu. Nastavení měření expozice a autofokusu je však až na druhé obrazovce, způsob práce stabilizátoru dokonce až ke konci menu.
Pokračování 3 / 3
Stabilizace, aneb stativ nechte doma
Vlastnit ultrazoom je na jednu stranu lákavá myšlenka, avšak málokterý potenciální uživatel neznalý práce s dlouhými skly si uvědomuje, že udržet z ruky ohniska od řekněme 200 mm a výš, vyžaduje pevnou ruku a velmi krátké časy závěrky. Při nízkých základních citlivostech snímačů, kdy je šum na uspokojivé úrovni, se ale často dostanete na hodnoty expozičních časů, které prostě z ruky udržitelné nejsou.
Nejdelších 432 mm zoomu Panasonicu FZ20 by bez stativu mohlo být docela neřešitelným problémem, nebýt optického stabilizátoru, jímž je aparát vybaven.
Stabilizátor je možno aktivovat ve dvou režimech: buď pracuje kontinuálně, tedy i při komponování záběru, nebo je při této činnosti vypnut a svoji práci začíná až v okamžiku expozice. Rozdíl docela dobře poznáte při pohledu do elektronického hledáčku. Kontinuální režim je charakteristický lehkým „plaváním“ obrazu na displeji – stabilizátor neustále vyrovnává chvění. V druhém pracovním módu zjistíte, jak se vám třese ruka, ale většinu snímků budete mít tak jako tak ostrých.
V souvislosti s obrazovým stabilizátorem je třeba uvést fakta na pravou míru. Stabilizátor Panasonicu DMC-FZ20 je vynikající technická „featura“ a podle prvních zkušeností funguje bezvadně. Budete-li však žít v představě, že s pomocí tohoto zařízení udržíte třeba vteřinové časy, jste na velkém omylu. Stabilizátor „jen“ popírá známou fotografickou poučku o udržitelných časech, rovných převrácenému ohnisku. To v praxi znamená, že při ohnisku například 100 mm byste měli udržet z ruky časy 1/100 s a kratší, při 400 mm ohnisku pak 1/400 s (raději 1/500 s) a kratší. Podíváte-li se na následující dvě fotografie – první pořízenou s vypnutým, druhou se zapnutým stabilizátorem – zjistíte v EXIF informacích, že 1/60 vteřiny z ruky není při použití nejdelšího ohniska Panasonicu a zapnutém stabilizátoru žádným problémem.
Podrobnou recenzi digitálního fotoaparátu Panasonic Lumix DMC-FZ20 uveřejníme na našem webu přibližně do týdne.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně