Webová aplikace původem z Ruska pracuje s výpočetním modelem neuronových sítí. Kombinací fotografie a vybraného malířského díla dokáže proměnit původní obraz, s nadsázkou k nepoznání.
Ostagram pracuje s výpočetním modelem nazývaným neuronové sítě. Umělé (počítačové) neuronové sítě vycházejí z jejich biologická obdoby – lidské nervové soustavy, čili ač jsou umělé, fungují podobně jako lidský mozek.
Tento výpočetní model se používá např. v energetice, lékařství, finančnictví apod., ale i ve fotoeditačních programech jako nástroj organizace fotoarchivu: díky němu dokáže software (např. Adobe Photoshop) roztřídit snímky podle obličejů a typu/tvaru objektu. Pokud byste se chtěli o fungování umělých neuronových sítích dozvědět víc, mrkněte na tento odkaz.
Obrázek vygenerovaný aplikací DeepDream
Že je možné použít tuto technologii nejen k praktickým (organizačním) úkonům, potvrdili v létě loňského roku vývojáři společnosti Google. Představili aplikaci fungující na bázi neuronových sítí s názvem DeepDream, která dokáže najít a zvýraznit vzory ukryté v hlubinách obrazu. Výsledkem jsou snímky s halucinogenním vzhledem. Novou umělou (uměleckou?) techniku nazvali inceptionismus, slovem odvozeným z anglickému „inception“, což je v českém překladu „počátek“.
Webovou aplikaci DeepDream můžete vyzkoušet ZDE.
Z principu DeepDreamu vychází též webová aplikace a zároveň galerie Ostagram. Na rozdíl od „googláckého“ DeepDreamu pracuje se dvěma vstupními obrazy – obvykle fotografií a digitální reprodukcí konkrétního malířského díla. Dle iniciátora projektu Sergeje Morugina vznikla služba na základě algoritmu, jehož autory jsou Leon A. Gatyse, Alexander S. Ecker a Matthias Bethge. Tato trojice studentů zveřejnila výsledky svého výzkumu v článku A Neural Algorithm of Artistic Style. Pokud vládnete anglicky a toto téma vás zajímá, ZDE je k naezení plné znění studie.
Jak obrázkové aplikace založené na modelu neuronových sítí fungují?
Základními kategoriemi, s nimiž se při tvorbě aplikací na bázi umělé neuronové sítě pracuje, jsou obsah a styl – obrazu samozřejmě. Při pohledu na umělecké dílo, malbu, je člověk schopen tyto dva vizuální prvky oddělit. Totéž dokáže i zmíněný software, s tím bonusem, že kombinací těchto prvků, „vytažených“ ze dvou zdrojů, umí vytvořit nové dílo.
Vpravo: A. Vstupní fotografie B. J. M. W Turner: Ztroskotání Minotaura, C. V. van Gogh: Hvězdná noc, D. Edvard Munch: Výkřik, E. P. Picasso: Nahá sedící žena, F, V. Kandinskij: Kompozice VII
Zjednodušeně si daný proces můžeme představit jako oddělení jednotlivých vrstev obrazu podle určitých funkcí, přičemž horní vrstvy extrahují obsah obrazu – uspořádání jednotlivých objektů, zatímco ty spodní vycházejí z textury obrazu a rekonstruují jeho styl. Přesnou kombinací všech těchto vrstev vzniká nový „snímek“, na němž je zachováno původní uspořádání objektů čili takové, jaké je na fotografii, zatímco barvy a lokální struktury jsou převzaty např. z maleb.
Bohužel v současné chvíli je služba Ostagram nedostupná pro uživatele z jiných zemí než z Ruska. Autoři uvádí, že se jedná o problém s přetížením serveru – vygenerování konečné podoby snímku je datově náročné a tvůrci nepředpokládali tak obrovský zájem. NIcméně slibují, že tento problém do budoucna vyřeší a Ostagram zpřístupní i zahraničním uživatelům.
Ostagram by bylo možné označit za další z řady „fotomrvítek“ (přestože sofistikovanější), nicméně výsledné obrazy jsou dle mého názoru minimálně zajímavé. To ostatně můžete posoudit v galerii snímků níže.
