Optimalizace: jak se šetří na fotkách

12. srpna 2004
TWEET SDÍLET
Pokud chcete digitálně pořízené fotografie vystavit na internetu, tak byste je měli podrobit takzvané optimalizaci. Není to sice nezbytný proces, ovšem jeho ignorování se dá považovat ze velkou chybu. Doslova a do písmene platí, že kdo šetří, má za tři.

Digitální fotografie (ale obecně i naskenované obrázky nebo v grafických editorech vytvořená grafika libovolného typu) nepracují s grafickými formáty zrovna šetrně. Platí tedy, že například obrázek ve formátu JPEG sice nemusí mít na první pohled příliš velkou datovou velikost, ovšem vnitřní struktura informací a míra jejich přítomnosti do jisté míry plýtvá místem – tutéž vizuální informaci lze uložit i na menším datovém prostoru.

Zjednodušeně řečeno, optimalizace zasahuje do vnitřního uspořádání obrázků, ponechává pouze nezbytně nutné informace a ty lépe poskládá, zároveň dochází k uživatelem ovlivnitelné míře zásahu i do vizuální podoby daného obrázku. Výsledkem kompromisu a nalezení ideální rovnováhy mezi vizuální kvalitou a datovou náročností pak může být obrázek, který až při mnohonásobném zvětšení prozradí lehkou ztrátu detailů, ale který zároveň ztratí podstatnou část své předchozí váhy a prokazatelně zhubne – výjimkou není snížení původní datové velikosti o 70 až 90%. Optimalizační postupy se zaměřují výhradně na „webové“ grafické formáty, tedy na JPEG, GIF a PNG.

Samotná optimalizace se podle dostupných nástrojů a intenzity úspory dat dá rozdělit na dvě úrovně, jednoduchou a pokročilou, ovšem nepsaná „nultá úroveň“ a základní rovina spočívá už v samotné volbě nejvhodnějšího grafického formátu konkrétního obrázku či grafiky. Zvolíte-li špatně - zejména mezi formáty JPEG a GIF, případně budete-li chtít na internet mermomocí protlačit některý z nevhodných formátů - tak ani optimalizace (bude-li vůbec dostupná) toho příliš nezmůže. Více se dozvíte v článku Grafické formáty: konec tápání. Optimalizací v určitém smyslu je i volba vhodné velikosti obrázku, jeho rozměrů v pixelech. Platí přímá úměra, že čím je rozměrnější, tím větší bude jeho datová velikost a pomaleji se bude načítat. I s tím je třeba počítat.

Bez základní úrovně optimalizace se dnes neobejde žádný grafický editor. Tento proces je často označován jako určení kvality výsledného obrázku, ponecháte-li ji na maximální úrovni, obrázek se optimalizovat nebude, snižování úrovně jej plošně optimalizuje. Při tomto procesu dochází ke kompresi a generalizaci dat obrázku. Výsledkem je například slévání sousedících pixelů nesoucích nepatrně odlišné barevné odstíny, takže ve výsledku může docházet ke ztrátě jemných barevných přechodů, které jsou nahrazeny stejným odstínem – ztrácejí se detaily. Také vnitřní systém označování použitých barev v jednotlivých pixelech je maximálně zjednodušen za použití zástupných znaků. Toto platí pro formát JPEG, u forátu GIF je na nejvyšší úrovni urční počtu barev. Funguje to do jisté míry obdobně, pokud zvolíte menší počet odstínů než výchozí (obvykle 256), tak optimalizátor určitý počet barev odstraní a nahradí je nejbližšími příbuznými. Různé odstíny téže barvy se tak po optimalizaci mohou slít v barvu jedinou, což ale nemusí být takovým problémem. Určování kvality (respektive počtu barev) je nejvýkonnější optimalizační postup, který ovšem bývá pojat s různou mírou uživatelského komfortu. V základních funkcích nezbývá než zkoušet možnosti a porovnávat výsledky, pokročilé optimalizační nástroje už nabídnou přesnější míru zásahu i náhledy.

Ve Photoshopu jde například o volbu Image Quality při běžném ukládání ve formátu JPEG nebo snižování počtu barev u formátu GIF, prohlížeč ACDSee ve svých editačních funkcích nabízí tutéž variantu a možnost zvolit víceméně pouze poměr na stupnici mezi nejlepší kvalitou a největší kompresí. Podobné je to i v dalších relevantních programech.

Jak již bylo zmíněno, optimalizace odstraňuje také doplňkové informace v souborech. Jde například o EXIF informace ukládané digitálními fotoaparáty, „podpisy“ aplikace, která s obrázkem pracovala, případně doplňková okrajová data z hlavičky souboru o vlastnostech formátu. Absence těchto informací není na škodu a nijak se neprojeví při obyčejném prohlížení obrázku.

Pokud chcete proniknout až k jádru optimalizace a věnovat jí patřičnou pozornost, neobejdete se buď bez specializovaných samostatných programů, případně bez grafického editoru Photoshop CE, který kromě zmíněné jednoduché varianty nabízí i pokročilý nástroj prozaicky nazvaný Save for Web. Umožní vám vizuálně kontrolovat pokles kvality, poměřovat úsporu datových nároků, měnit výstupní formát obrázků, zasahovat i do podrobnějších variant nastavení formátů. Velmi výkonné a velmi přehledné.

Sáhnout ale můžete i po bezplatně šířeném programu StripFile, případně vybrat některý z řady sharewarových nástrojů: stále vynikající je legenda této oblasti, SmartSaver Pro od Ulead, za pozornost stojí i Image Optimizer... Chcete přehled? Tady je: shareware a freeware.


Klepněte pro větší obrázek
Obrázek uložený v Adobe Photoshopu CE ve formátu JPEG
a bez jakékoli optimalizace. Datová velikost 648 Kb.

Klepněte pro větší obrázek
Stejný obrázek optimalizovaný pomocí nástroje Save for Web.
Vizuální změna není patrná, výsledná datová velikost poklesla o více než 80% na 125 Kb.

Klepněte pro větší obrázek
Extrémní optimalizace ubírá z datové velikosti původního obrázku dalších 10% a nabízí výsledných 68 Kb. Přestože je patrné rozostření okrajů, slití barevně příbuzných pixelů a ztráta barevné plynulosti oblohy, výsledek je stále pro použití na webu dostačující.

Klepněte pro větší obrázek
Okno nástroje Save for Web s detailem změn ve velkém zvětšení 400%. Vlevo originál, vpravo optimalizovaný obrázek.

Klepněte pro větší obrázek
Okno programu Ulead SmartSaver Pro. Optimalizuje se stejný obrázek,
výsledky jsou ještě lepší než u Photoshopu.

Témata článku: Fotografický software, Fotoškola


6 nejlepších programů pro úpravu fotografií zdarma

6 nejlepších programů pro úpravu fotografií zdarma

Helena Vyplelová
Fotografický software
10 filmů o fotografii, které byste měli vidět

10 filmů o fotografii, které byste měli vidět

Filmy, ve kterých hraje důležitou roli fotografie či fotograf vznikají už dlouhá desetiletí. Existuje však více filmů, než jen legendární Zvětšenina, kamery natáčí dál a v hlavách filmařů se rodí nové neotřelé příběhy…

Petr Březina
Kultura
Nejlepší plnoformátové fotoaparáty pro aktivní fotografy. Bezzrcadlovky i se zrcadlem

Nejlepší plnoformátové fotoaparáty pro aktivní fotografy. Bezzrcadlovky i se zrcadlem

Doporučíme nejlepší fotoaparáty s plnoformátovým snímačem, které by mohly potěšit nejen zkušenější fotografy, ale i ty začínající.

Petr BřezinaJan Pánek
Full-frame
Jak na fotografování s dlouhým časem v noci a ve dne

Jak na fotografování s dlouhým časem v noci a ve dne

Expoziční čas je jednou ze tří (čas, clona, citlivost) veličin, které jsou pro vznik fotografie nejdůležitější, nemluvě o jejich vzájemné závislosti. Jak správně na dlouhou expozici a k čemu je dobrá?

Petr Březina
Fotoškola
6 programů pro správu fotografií – skoncujte s fotonepořádkem

6 programů pro správu fotografií – skoncujte s fotonepořádkem

Desetitisíce fotek na disku ve stovkách složek, jejichž obsah je takřka nemožné ručně roztřídit – noční můra nejednoho zapáleného (a trochu líného) fotografa. Nejeden správce fotek přitom pomůže tohle peklo vyřešit.

časopis Computer
Fotografický softwareFotoškola
Tipy na 14 fotoaparátů s nejlepším poměrem cena/výkon. Kompakty i bezzrcadlovky

Tipy na 14 fotoaparátů s nejlepším poměrem cena/výkon. Kompakty i bezzrcadlovky

​Foťáky v mobilu jsou sice díky využití umělé inteligence čím dál výkonnější, stále však nedokážou nahradit, zejména co do kvality snímku, klasický fotoaparát s velkým obrazovým snímačem.

Jan PánekHelena Vyplelová
Průvodce nákupem
20 tipů pro lepší fotografování svateb

20 tipů pro lepší fotografování svateb

Ačkoli běžnému životu stále brání nejrůznější omezení související s koronavirovou epidemií, svatby a pohřby tu s námi budou stále.

Jan Pánek
FotografovéFotoškola