Olympus PEN Mini E-PM2: amatérské zrcadlovky v ohrožení

21. ledna 2013
TWEET SDÍLET
Olympus PEN Mini E-PM2: amatérské zrcadlovky v ohrožení
Fotoaparát nabízející obrazovou kvalitu srovnatelnou se zrcadlovkami v mnohem menším těle? Před několika lety to mohl být sen, nyní se jej však snaží naplnit Olympus PEN Mini E-PM2.

Setový objektiv

Fotoaparát byl testován se setovým objektivem Olympus M.Zuiko Digital ED 14-42 mm F3,5-5,6 II R. Po přepočtu na kinofilm nabízí ekvivalentní ohniskový rozsah 28 až 84 mm.

Světelnost ničím nepřekvapí, dosahuje průměrných hodnot. Ostrost naopak hodnotím jako vysoce nadprůměrnou již od nejnižších clonových čísel. To je dobře, jelikož vzhledem k velikosti snímače lze dosáhnout nejostřejších fotografií okolo clony F5,6, při vyšších clonových číslech se začíná projevovat difrakce.

Objektiv není úplně bez vad, nicméně sám laboratorní testy nemám rád a ve skutečnosti vinětaci nebo zkreslení postřehnete jen velice těžko. Problémem může být pouze chromatická aberace, která se hlásí o slovo zejména na nejširším ohnisku.

Klepněte pro větší obrázek
Na nejširším ohnisku bystřejší spatří soudkovité zkreslení.
Klepněte pro větší obrázek
Ať dělám, co dělám, na nejdelším ohnisku žádné zkreslení nevidím.
Klepněte pro větší obrázek
Na ohnisku 14 mm a cloně F3,5 objektiv mírně vinětuje, po přiclonění na F5,6 (další snímek) problém mizí.
Klepněte pro větší obrázek
Kdybych byl hnidopich, tak řeknu, že na ohnisku 42 mm a cloně F5,6 objektiv také lehce vinětuje. V běžných situacích však opravdu není možné vinětaci postřehnout.
Klepněte pro větší obrázek
Všimněte si chromatické aberace. Výřez 1:1 z levé krajní části snímku foceného na ohnisku 14 mm a cloně F3,5.

Statické snímky: na dosah zrcadlovkám

Snímač fotoaparátu má efektivní rozlišení 16,1 Mpx, což uspokojí i ty více náročné. Obzvláště když přístroj zvládá kromě JPEGu také formát RAW. Díky zabudované stabilizaci se navíc není třeba bát ani delších časů, s trochou tréninku není problém udržet 1/4 s na nejdelším ohnisku. Rozsah citlivosti začíná na ISO 200 a končí na ISO 25600. Automatika přitom ve výchozím nastavení pracuje v rozsahu ISO 200-1600.

Pojďme se nyní podívat na to, jak si fotoaparát vede při různých nastaveních citlivosti. Poznámka: při focení do JPEG byl použit barevný profil NATURAL a RAW soubory byly vyvolány pomocí Adobe Camera RAW 7.3, nabízející finální podporou tohoto přístroje, s výchozím nastavením – vpravo je vždy snímek vyvolaný z RAWu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
ISO 200

Nejnižší hodnotě citlivosti nemám co vytknout.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
ISO 400

ISO 400 je od ISO 200 k nerozeznání.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
ISO 800

V JPEG na ISO 800 začíná fotoaparát „rozmývat“, čímž sice zmizel šum, ale začínají se ztrácet drobné detaily jako například textura na obalu čokolády. V RAW jsou detaily zachovány, začíná se však objevovat šum.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
ISO 1600

Na ISO 1600 se v JPEG již textura ztratila úplně, přesto je při detailním zkoumání na určitých místech patrný šum. RAW mě příjemně překvapil, stále zachovává drobné detaily. Na druhou stranu dále roste šum.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
ISO 3200

Se zvyšující se citlivostí nasazuje procesor fotoaparátu stále silnější odšumování. Třepí se hrany, drobné detaily již neexistují a stíny „táhnou“ mírně do zelena. RAW zůstává na dobré úrovni, detaily jsou ještě stále patrné, ale samozřejmě roste šum.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
ISO 6400

Citlivost ISO 6400 je pravděpodobně hraniční, výše bych nešel. JPEG při tomto nastavení vlivem odšumování výrazně ztrácí barevnost, silně bych tedy zvažoval jeho použitelnost. Dle mého názoru nemá význam při focení do JPEG cokoliv výše než ISO 3200 používat. RAW stále neuvěřitelně drží detaily, šum je už nicméně opravdu výrazný. Navíc se mi zdá, že stíny začínají mít lehce fialový nádech. I tak bych neviděl problém fotografie z RAW na tuto citlivost použít.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
ISO 12800

JPEG nemá smysl komentovat, v RAW začíná šum dosahovat extrémních hodnot a ve stínech je patrný fialový nádech.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
ISO 25600

ISO 25600 - kdybychom pokračovali s JPEGem ještě výše, pravděpodobně dostaneme černobílou fotografii… Co se týče RAW, ten ovládl šum a zabarvení do fialova.

Jak můžete posoudit sami, podává přístroj vzhledem k velikosti snímače výborné výsledky. Nenáročné uživatele výstup do JPEG nezklame, pro využití plného potenciálu nicméně doporučuji fotit do formátu RAW nebo v módu RAW+JPEG.

Nejenže RAW mnohem lépe zachovává detaily, ve spojitosti s kvalitním editorem nabízí rovněž slušný prostor k manipulaci se stíny a světly. Troufám si navíc tvrdit, že ačkoliv má snímač oproti APS-C zrcadlovkám o polovinu menší plochu, je obrazovou kvalitou minimálně na úrovni toho, který byl použit u Nikonu D90 či Pentaxu K-x.

Umělecké filtry

Bývá zvykem, že mezi základní funkce patří možnost použití takzvaných uměleckých filtrů. Těch nabízí E-PM2 několik, od základních jako černobílý až po různé napodobeniny Instagramu. Jejich efekt se zobrazí na displeji živě, takže fotograf vidí, jaký bude výsledek ještě před pořízením snímku (samozřejmě za cenu horší odezvy displeje). Co se týče rychlosti ukládání, tam jsem snížení nezaznamenal a to ani v módu RAW+JPEG. Procesor zřejmě zvládá úpravy v reálném čase.

Ostření a sériové snímání

Poslední dobou každý z výrobců tvrdí, že právě jejich model má ten nejrychlejší autofokus. Žádnou z reklam spojených s Olympusem PEN E-PM2 jsem sice neviděl, bez problému bych jí ale věřil. Přístroj ostří v režimu jednotlivých snímků rychle jako blesk. Nezáleží přitom, zdali využijete napevno jeden z 35 ostřících bodů, vybranou skupinu, všechny nebo ostření dotykem.

Proč však zdůrazňuji režim jednotlivých snímků? Protože spolehlivé průběžné ostření ve spojitosti s bezzrcadlovkami, touto nevyjímaje, neexistuje a ještě delší dobu existovat nebude. Fotoaparát přitom zvládá sekvence o rychlosti až osm snímků za sekundu. Škoda jen, že zápis trvá i s rychlou kartou pocitově dost dlouho a během té doby fotoaparát reaguje pouze na spoušť či změnu clony/času.

Video

Mezi důležité součásti bezzrcadlovek patří také schopnosti nahrávání videa. Díky dobrému kontrastnímu ostření mají velkou výhodu oproti zrcadlovkám. Ne jinak je tomu zde, průběžné ostření u videa je rychlé a přesné. Bohužel však také hlučné, což si ve spojení s integrovaným mikrofonem zakládá na pěknou katastrofu. V této souvislosti nechápu, proč Olympus stále nezačal využívat ultrazvukové ostřící motory. Obzvláště, když ani při ručním ostření nelze zvuk, který vydává objektiv, přeslechnout! I při něm totiž pohyb členů zajišťuje zabudovaný motorek.

Co na to říct? Jedná se o velké selhání. Kdo chce kvalitní zvuk, bude jej muset zaznamenávat externím nahrávacím zařízením nebo kupovat drahou redukci do proprietárního portu pro příslušenství. Někomu by se mohlo zdát, že přeháním a kvalitní zvuk není tolik potřeba, věřte ale, že tvoří více než polovinu úspěchu.

Menší část pak teprve zajišťuje záznam samotného obrazu. Ten E-PM2 zvládá v rozlišení až 1920×1080 px při 30 sn./s ve formátu MOV (MPEG-4AVC/H.264). Zde mě trochu překvapilo, že video lehce trpí na mírné rozmývání detailů podobné tomu u JPEG snímků. Krom toho mu však nemám co vytknout a je na vysoké úrovni. Projevy největšího problému CMOS snímačů známého jako jello efekt, při kterém se při pohybu fotoaparátu ve vodorovné ose obraz třepe jako želé, jsem prakticky nezaznamenal. Náročné uživatele navíc potěší plně manuální kontrola expozice.

Témata článku: Technika, Testy, Bezzrcadlovky, Olympus

Určitě si přečtěte

6 nejlepších volně dostupných programů pro úpravu fotografií

6 nejlepších volně dostupných programů pro úpravu fotografií

Na internetu najdeme řadu tzv. free fotoeditačních programů, které se mohou stát alternativou k placeným aplikacím. Řada z nich nabízí opravdu široké možnosti úprav fotografií. Které patří mezi ty nejlepší?

33 Helena Vyplelová

6 programů pro správu fotografií – skoncujte s fotonepořádkem

6 programů pro správu fotografií – skoncujte s fotonepořádkem

Desetitisíce fotek na disku ve stovkách složek, jejichž obsah je takřka nemožné ručně roztřídit – noční můra nejednoho zapáleného (a trochu líného) fotografa. Nejeden správce fotek přitom pomůže tohle peklo vyřešit.

15 časopis Computer