Olympus E-330: První DSLR s reálným náhledem (první pohled)

Po úspěšném modelu E-300, jehož recenzi si můžete přečíst zde, a následném nedávném představení zrcadlovky E-500 se mohlo zdát, že to je na nějakou dobu poslední „výkřik“ Olympusu v oblasti DSLR fotoaparátů. Nicméně se tak nestalo a těsně před PMA 2006 se, krom nadílky kompaktů, objevila i nová digitální zrcadlovka s modelovým označením E-330.

Na první pohled vypadá E-330 spíše jako vyspělý ultrzoom, ale rozměry 140 x 87 x 72 mm a hmotnost 550 g bez baterií a karty vás vyvedou z omylu. Ovšem na zrcadlovku to jsou výborné hodnoty. Samotné tělo je vyrobeno ze zpevněného polykarbonátu (oproti hliníku a plastu u E-300) a je u něj zachována odolnost předchozích modelů.

Obrazový snímač také doznal určitých změn. Nová E-330 má v sobě zabudovaný typ Live MOS, který se vyznačuje nižší spotřebou než FFT CCD používáný u předchozích modelů. Samozřejmě jde o FourThirds typ s velikostí obrazového pole 17,3 x 13,0 mm, takže je jak jinak než kompatibilní s celým E-systémem objektivů a příslušenství. Pracovní rozsah je udáván 0 až 19 EV při ISO 100 (E-300 měla 3-17 EV). Před čipem je u Olympusu standardní ultrazvukový filtr (Supersonic Wave Filtr), který slouží k odstraňování prachu a nečistot ze snímače. Rozlišení se překvapivě, na rozdíl od všeobecného trendu výrobců, snížilo o půl milionu pixelů na 7,5 Mpix (celkový počet je 7,94 milionů bodů), ale nemyslím si, že by to mělo negativní vliv na kvalitu fotografie, spíše naopak.

Optický hledáček je typu TTL, dle slov výrobce pokrývá  95% záběru a umožňuje dioptrickou korekci. Zaostřovací matnice není výměnná, nicméně toto je kompenzováno hlavním "trhákem" tohoto fotoaparátu. Tím je možnost fotit „naživo“ přes LCD, který má úhlopříčku 6,4 cm a je pokrytý  215 250 pixely. Toho bylo dosaženo použitím dvou snímacích jednotek, přičemž jedna z nich je zakomponována soustavy zrdcadel. Živý náhled má dva režimy:

Schéma interního uspořádání zrcadel a čipů

• Režim A pokrývá 92% plochy záběru a je tvořen výše uvedeným snímačem v TTL soustavě.
• Režim B využívá hlavního sedmi a půl megového obrazového čipu a je přes něj vidět 100% plochy záběru, což se hodí pro přesné komponování scény (např. focení makra u země atd.) a mimojiné umožňuje až desetinásobné zvětšení pro usnadnění manuálního zaostřování.

Režim A a režim B v praxi

Škála expozičních režimů pokrývá rozsah vhodný jak pro začátečníka, tak i pro pokročilého fotografa, který chce fotku doopravdy tvořit a ne se na ní jen „podílet“. Seznam režimů tvoří automatický režim, manuální režim, priorita clony/času a nesmí chybět scénické režimy, které jsou podobné jako u kompaktů této značky (Portrét, Krajina, Krajina s portrétem, Noční scéna, Noční scéna s portrétem, Ohňostroj, Západ slunce, Makro, Přírodní makro, Sport, High Key, Low key, Dokument, Pláž & sníh, Podvodní makro, Podvodní širokoúhlý, Panorama, Svíčka, Děti, Omezení rozmazání). Samozřejmostí je kompenzace expozice od -5 až +5 EV po 1/3 a 1/2 EV, bracketing (pouze expoziční a WB) a sériové snímání rychlostí až 3 snímky za sekundu, které je ovšem omezeno podle komprese a rozlišení. Závěrka pracuje s rychlostmi od 1/4000 sekundy až po 2-60 sekundy podle režimu (BULB až 8 minut). Ostatní nastavení jako třeba vyvážení bíle jsou téměř totožné s E-300.

Pohled na zadní stranu přístroje a schéma vyklopení LCD

Citlivost byla výrobcem zvolená na 100 - 400 ISO u automatického režimu s možností rozšíření až na 1600 ISO u manuálního režimu. Uvidíme, jak budou tyto hodnoty reálné a jaká bude výsledná hranice šumu. Snímky je možno ukládat ve formátech JPG, TIFF a RAW o jejich zpracování se postará procesor TruePicTURBO známý z jiných modelů. V základním kitu najdete samozřejmě tělo, objektiv 14-45 mm 1:3.5-5.6 (jako u E-300 a E-500 kit), USB kabel, video kabel, Li-Ion nabíjecí baterie (BLM-1), Li-Ion nabíječka (BCM-2), řemínek a standardní software s návodem. Cena se podle prvních informací bude pohybovat kolem 30 000 Kč a Olympus E-330 na pultech najdeme již během března tohoto roku.