Různé objektivy nám ukazují svět v různé podobě, některé z něj zachytí větší část, některé zase menší část. Fotografové většinou pracují s konkrétním ohniskem, protože zobrazuje svět trošku jinak.
Velmi často se setkávám s otázkou co je ohnisková vzdálenost, respektive když začnu o ohniskové vzdálenosti mluvit, následuje od laika (rozuměj toho, kdo fotí na automat) otázka, co to ta ohnisková vzdálenost je.
Dnešní text bude částečně navazovat a především i rozšiřovat článek o objektivech obecně, zaměříme se však více na jednu vlastnost – ohniskovou vzdálenost.
Co se týče objektivů tak můžeme říct, že každý z nich je charakterizován dvěma údaji – ohniskovou vzdáleností a světelností. Pojem světelnost je jednoduše řečeno nejnižší clonové číslo daného objektivu, s ohniskovou vzdáleností už to tak jednoduché není.
Ohnisková vzdálenost je délka objektivu?
Nedá se to takto říct, ačkoliv je pravda, že objektivy s delší ohniskovou vzdáleností jsou větší/delší a naopak skla s kratším ohniskem jsou menší, nicméně není to vždy pravda.
Ohnisková vzdálenost je vzdálenost mezi optickým středem objektivu a digitálním snímačem (nebo filmem či digitální stěnou) při zaostření na nekonečno. To je fyzikální definice ohniskové vzdálenosti, která je vám ale upřímně řečeno v praxi k ničemu.
Mnohem důležitější je fakt, že každé ohnisko má různý úhel záběru a od toho se odvíjí jednak použití vhodného ohniska podle toho, co chceme fotografovat a také dělení objektivů do několika kategorií.
Pokračování 2 / 8
Jaké kategorie objektivů existují?
Velmi zjednodušeně lze objektivy rozdělit do tří kategorií – širokoúhlé, standardní a teleobjektivy. Širokoúhlá skla jsou ta, která mají ohnisko kratší jak 50 mm a široký úhel záběru. Jsou proto vhodné pro zachycení velkých celků, architektury či krajiny.
Standardní objektiv má ohnisko 50 mm, protože jeho úhel záběru odpovídá přibližně úhlu záběru lidského oka (samozřejmě, že člověk má i periferní vidění, ale tomu co je v úhlu záběru 50 mm objektivu, tedy v úhlu záběru cca 46°, tak věnujeme nejvíce pozornosti).
Objektiv 24 mm, 50 mm a 85 mm
Teleobjektivy jsou skla s ohniskovou vzdáleností delší jak 50 mm. Jejich úhel záběru je mnohem menší a zároveň přibližují vzdálenější objekty. Teleobjektivy jsou vhodné pro sport, detailnější portréty apod.
Ve všech případech je potřeba mít na paměti, že mluvíme o úhlu záběru při nasazení objektivu na fotoaparát s plnoformátovým snímačem, tedy o velikosti stejné, jako kinofilmové políčko – 24×36 mm.
Pokračování 3 / 8
Kde najdu informace o ohnisku?
Každý objektiv na sobě má vyražené informace o tom, jaké je jeho ohnisko a jaká je světelnost. Nejčastěji jsou tyto informace uvedené na těle objektivu poblíž zoomovacího prstence, stoprocentně je však najdete pouze na obrubě vstupní čočky objektivu.
Popisek na čelní obrubě objektivu
Pamatujte si, že zde uvedená ohnisková vzdálenost nebo jejich rozsah je vždy fyzická ohnisková vzdálenost – tedy ta kterou má daný objektiv nezávisle na fotoaparátu.
Pokračování 4 / 8
Co je tedy přesně ten úhel záběru?
Zjednodušeně řečeno je to oblast, kterou je schopen daný objektiv pokrýt a přenést z ní obraz na snímač a nejčastěji se uvádí ve stupních. Právě širokoúhlé objektivy mají tuto oblast velkou, například rybí oko s ohniskem 8 mm má úhel záběru 180°, takže zaznamená úplně všechno, co se nachází před objektivem.
Úhel záběru v závislosti na ohnisku při nasazení na plnoformátový snímač
Naopak teleobjektiv s ohniskem 200 mm má úhle záběru několikanásobně menší – 12° a pokryje tak pouze úzkou oblast reality – na snímku se tedy objeví mnohem menší část obrazu, než vidíte okem.
Pokračování 5 / 8
A jak to souvisí s velikostí snímače, když píšete, že to platí u plnoformátového snímače?
Souvisí to zcela úzce, v dřívějších dobách se používal nejvíce kinofilm, který měl jeden rozměr snímku (24×36 mm) potom byly středoformátové a velkoformátové fotoaparáty s mnohem větším políčkem pro záznam snímku.
Jelikož byl kinofilm nejrozšířenější, tak se zažilo třídění objektivů podle ohniska právě při nasazení na kinofilmový aparát – odtud tedy analogicky plyne i třídění u digitálů které mají stejně velký snímač. Pokud tedy fotografujeme s plnoformátovými zrcadlovkami, tak odpovídá úhel záběru objektivu úhlu záběru ohnisek uvedených na objektivu – např. objektivem 70–300 mm bude mít úhel záběru odpovídající těmto ohniskům.
Ukázka toho co zaznamenáte stejným ohniskem při různé velikosti snímače – červené pole je plný formát, modré pole je APS-C snímač, zdroj: Wikipedia
Pokud ale nasadím stejný objektiv na zrcadlovku s menším snímačem (ty jsou nejrozšířenější), musím ohnisko tzv. přepočítat, protože se na snímač dostane pouze část obrazu (jakýsi výřez ze středu plnoformátového snímače). Dochází tudíž ke stejnému efektu, jako když snímek ořízneme.
Pokračování 6 / 8
K čemu je dobré to vědět?
Je to velmi důležité, protože při nasazení na menší snímač se mění úhel záběru objektivu ve srovnání s plnoformátovým snímačem – úhel záběru je menší, takže se na fotografii objeví užší část scény. Efektivní ohnisková vzdálenost se tedy prodlužuje. Efektivní ohnisková vzdálenost je ta, kterou má objektiv při nasazení na zrcadlovku s konkrétní velikostí snímače, někdy se také označuje jako ekvivalentní nebo přepočtená.
Pro přepočítání se používá tzv. crop faktor, který nám říká, jakým číslem musíme vynásobit skutečné ohnisko, abychom dostali přepočítané a mohli si odvodit úhel záběru objektivu. Pro formát micro 4/3 (Olympus, Panasonic) je crop factor 2, pro fotoaparáty Canon je crop faktor 1,6 a u ostatních značek (Nikon, Sony, Penrax apod.) je crop faktor 1,5.
Pokračování 7 / 8
Znamená to tedy, že z objektivu 70–300 při nasazení na Nikon stane objektiv 105–450 mm?
Platí to pouze u ohniskové vzdálenosti, změní se její rozsah, ale ohnisko objektivu zůstává stejné. Nemění se tedy žádné jiné charakteristiky objektivu, pouze úhel záběru.
POZOR NA KOMBINACE
Objektivy určené pro plnoformátové zrcadlovky můžete bez problémů použít na menších snímačích – jednoduše si přepočtete ohnisko a zjistíte, jaký budete moci používat úhel záběru. Existuje však celá řada objektivů, určených výhradně pro menší snímače – ohnisko se udává v konvenčních mírách a pro výpočet efektivního ohniska je třeba rovněž použít crop faktor.
Tyto objektivy však nejdou obvykle nasadit na plnoformátové přístroje, a pokud ano, tak vykazují velmi silnou vinětaci – mají totiž menší optické členy, než objektivy pro plnoformátové snímače.
Pokračování 8 / 8
A jaký crop faktor mají digitální kompakty?
U kompaktů se crop faktor neuvádí, protože je to zbytečné – mají objektiv pevně přichycený, takže jej není možné vyměnit a tudíž ani není potřeba znát koeficient pro přepočet ohniska.
Nicméně jednoduchým výpočtem můžete zjistit, jaký koeficient by to byl = vydělte efektivní ohniskovou vzdálenost skutečnou ohniskovou vzdáleností a dostanete číslo pro přepočet.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně