ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVXYZ  |  13. 01. 2022 18:40

Všechno vím všechno znám jen já.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
T  |  14. 01. 2022 06:43

tak nám něco řekni

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Milan  |  15. 01. 2022 10:42

Stoprocentně na čele objektivu ne.
Třeba seťák Nikkor 18–105 nemá, má tam jen černý, papundeklový prstenec.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Milan  |  15. 01. 2022 10:44

Omluva, poslat to dvakrát nebyl úmysl.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
13. 01. 2022 19:31

Cituji: "Standardní objektiv má ohnisko 50 mm, protože jeho úhel záběru odpovídá přibližně úhlu záběru lidského oka (samozřejmě, že člověk má i periferní vidění, ale tomu co je v úhlu záběru 50 mm objektivu, tedy v úhlu záběru cca 46°, tak věnujeme nejvíce pozornosti)"tohle si jednou někdo vymyslel a od té doby to všichni kopírují ... lidské oko má periferní vidění někde kolem 180° a nejvíce pozornosti věnujeme tomu co dopadá na žlutou skvrnu, která při velikosti kolem 5mm v oku s průměrem cca 24mm (u dospělého člověka) dává úhel záběru někde kolem 12° což odpovídá asi 200mm objektivu. Zavádění jakékoliv další hranice vnímání mezi těmi 180° a 12° ječistá spekulace a bude to především silně subjektivní. Vnímání detailů a barev od okraje žluté skvrny k okraji zorného pole klesá tak nějak lineárně.U všech objektů mimo žlutou skvrnu jen s těží rozlišíme detaily, dále pak i tvar a při nedokonalém osvětlení se velice rychle vytrácí i schopnost rozlišit barvy. V periferním vidění má mozek reagovat především na pohyb, což nás mělo chránit a proto nám tato schopnost zůstala i když byl evoluční tlak na dokonale ostré vidění jen v jednom (středovém) bodě, které mají všichni (masožraví) predátoři s očima vpředu (pro prostorové vidění).Mozek má ale navíc schopnost "zafocusovat" se myšlenkově i na objekt v periferním vidění a trochu zlepšit šance jeho rozpoznání avšak na úkor plnohodnotného zpracování obrazu ve směru pohledu v tu chvíli. Tahle schopnost se zřejmě vyvinula právě pro kontrolu a zběžné vyhodnocení pohybu v okolí, aniž by bylo nutné otáčet hlavou či i jen očima a ztrácet kontakt s tím co primárně sledujeme. Tohle přepínání je pravděpodobně způsobeno tím, že mozek není schopný zpracovávat tak velký tok informací z širší zóny, nebo více míst najednou. Když chceme pořídit výřez z okraje kde je i malé rozlišení, musí se na chvilku omezit, či přerušit sestavování a vyhodnocování obrazu ze středu s velkým rozlišením. To není už věc oka, ale mozkové kapacity. Mozek si ze zorného pole může do jisté míry vybírat, ale nemůžeme si chtít "prohlížet" dva obrazy najednou. Zajímavostí je i to, že i přes kontinuální tok "dat" mozek nevyhodnocuje obrovské množství těchto informací z nervů v oku v realtime, ale doslova si je snímkuje jako by potřeboval čas na analýzu toho co právě vidí a přechod mezi těmito snímky si pro nás tak nějak "dopočítává" - jsou to vlastně představy vycházející ze zkušenosti, čehož využívají třeba iluzionisté při tricích s rychlým pohybem malých předmětů v rukách atp. Mnohdy opravdu vidíme něco co se nestalo, protože mozek třeba pokračování rychlého pohybu předpokládá a domyslí si ho. Pak se divýme, že je kulička jinde než měla být. Tenhle efekt se pak navíc násobí při úbytku světla, kdy ona "snímková frekvence" vyhodnocování viděných obrazů se ještě zmenšuje. Ale to už jsem mimo téma.Pointa není, že 50mm objektiv má záběr jako lidské oko, pointa je, že má podobnou perspektivu (a tu velice vnímáme). Celý obraz toho co vidíme včetně periferního vidění vzniká ze sítnice, která pokrývá celou zadní kulovitě prohnutou polovinu oka. Její průměr je tedy u dospělého cca 24mm (průměr bulvy). Je to prohnutý snímač s úhlopříčkou 24mm v kterémkoliv směru a teď to zásadní - aby mohlo oko ostřit, musí mít čočka ohnisko odpovídající cca vzdálenosti od "snímače", takže ohnisko oka u dospělého člověka bude také cca 24mm (což neurčuje záběr, oko má samozřejmě jiný "crop" než třeba FF), ale to co určuje perspektivu je dáno vztahem mezi ohniskem "objektivu" a "úhlopříčkou snímače" 24/24. Úlopříčka FF snímače ve fotoaparátu má asi 44mm, takže pro pocitově stejnou perspektivu je to 44/44. Ideálním objektivem pro nejpřirozenější perspektivu je tedy ten s 44mm. To tehdy v Leice asi nevěděli a tak metodou pokus omyl došel tým ke shodě na onom kulatém čísle 50mm (ono to i hezky zní). Vyvolaná fotka je pak tak jako tak výřezem z okna viděné reality a její perspektivu a tedy úhel pod kterým ji sledujeme určujeme jen tím jak si ji dáme daleko od oka. Takže na papír to přenést nejde a je to jen o pocitu při focení a proto je možné o tom do nekonečna diskutovat ...takže já bych přihodil: Jak velkou náhodou je, že když nasadím 50mm objektiv na dnešní FF s hledáčkem se zvětšením kolem běžných 0,75x tak to co vidím v hledáčku se velikostí prakticky přesně kreje s realitou? 50mm "zavedla" leica M a to byly dálkoměry s rozhodně jiným zvětšením průhledového hledáčku, ale je to zvláštní náhoda, že?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
T  |  14. 01. 2022 11:07

možná mě někdo opraví, nebo upřesní (já se videu nevěnuju), ale to snímkování a dopočet obrazu mezi tím jako u mozku se podobně děje i u komprimovaného videa, ne? Že je každou vteřinu, nebo dvě jeden pilotní snímek v plné kvalitě a následujících třeba 50 jsou uloženy jen jako odchylky od tohohle obrazu pro jednotlivé pixely až do dalšího pilotního snímku. Je to určitě kvůli úspoře místa. Když potom nějaký obrazový kodek něco blbě rozkóduje, obraz se roztříští jak kubistický obraz a srovná se třeba až po několika vteřinách tim dalšim plnohodnotnym snímkem. Nedělá to kamera, je to myslím čistě záležitostí komprimace videa do určitých formátů... Nevíte někdo jak se tomu říká?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
avatar
14. 01. 2022 08:07

Článek psán v době, kdy byly jen zrcadlovky a kompakty... Obě tyto kategorie už vymírají. Až to za dva roky zase otisknete, budete to muset mírně zmodernizovat.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory