Po úspěchu digitálů s 12násobným zoomem Leica – FZ3 a FZ20 - přichází Panasonic s dvojicí fotoaparátů, které kombinují vlastnosti obou zmíněných ultrazoomů.
Základ modelů Panasonic Lumix DMC-FZ4 a FZ5 tvoří tělo podobné staršímu FZ3 s tím, že šířka byla ještě o 6 mm zkrácena. Osobně si myslím, že zmenšování je v této kategorii přinejmenším kontraproduktivní – udržet ohnisko delší než 400 mm, byť s kvalitním stabilizátorem, vyžaduje „pořádný foťák“ s dobrým úchopem, nikoliv špatně se držící miniaturu. Abych ale Panasoniku nekřivdil, musím uvést, že pro lepší ergonomii hovoří přepracovaný grip, nyní podobný většímu modelu FZ20.
Zleva: Lumix DMC-FZ4, Lumix DMC-FZ5
Stříbrný FZ4 disponuje 4Mpx snímačem, černý FZ5 pak pětimegovým čipem. Oba Panasoniky jsou vybaveny novým 12násobným objektivem Leica se světelností F2,8–3,3. Nepatrně horší světelnost na dlouhém konci zoomu (oproti fixní F2,8 u FZ3 a FZ20) Panasonik omlouvá novou optickou konstrukcí. Zhoršení ani ne o půl clony bych neviděl jako zásadní, důležité je, že oba modely disponují obrazovým stabilizátorem, který se v praxi ukázal jako velmi účinný.
Zajímavá je však odlišná ohnisková vzdálenost v přepočtu na kinofilm i přesto, že deklarovaná velikost snímače je stejná (1/2,5“). Zatímco u FZ4 je udáváno 35–420 mm, FZ5 disponuje rozsahem 36–432 mm.
V souvislosti s novou konstrukcí optiky je zajímavý také anoncovaný nový zaostřovací systém, u nějž Panasonic slibuje velmi rychlou odezvu. Zlepšená má být také výdrž akumulátorů. Udivíme v praxi.
Osobně bych od upgradu digitálů s elektronickým hledáčkem očekával povýšení jeho rozlišení. Zklamání v podobě 113 000 pixelů, tedy shodné hodnotě se staršími modely, je na místě.
Bližší informace zde.
Pokračování 2 / 3
Skoroultrazoomy do kapsy – Panasonic DMC-LZ1/LZ2
Nová modelová řada LZ, tak trochu navazující na ultrakompaktní digitály FX, opět zahrnuje jeden čtyřmegový, DMC-LZ1, a jeden pětimegapixelový Panasonic: DMC-LZ2. Oba modely podobně jako u nových ultrazoomů odlišuje kromě rozlišení také barva těla, kdy LZ1 je stříbrný a LZ2 černý nebo stříbrný.
Panasonic Lumix DMC-LZ1
Od veškeré konkurence odlišuje LZ1 a LZ2 přítomnost šestinásobného optického zoomu s rozsahem 37–222 mm a světelností F2,8–4,5. Nebyl by to ani Panasonic, abyste zde navíc nenašli ještě optický stabilizátor. Ostatně ten byl použit už u předchozích modelů FX, jež disponují pouhým 3násobným zoomem.
Fotoaparáty nemají optický ani EVF hledáček, jejich funkci supluje 2“ LCD displej s poměrně malým rozlišením 85 000 px, u nějž výrobce slibuje výbornou čitelnost i v jasném prostředí.
Oba modely nové řady jsou koncipovány jako expoziční automaty, doplněné osmi motivovými programy. Nechybí však reálný histogram nebo manuální vyvážení bílé. Obrazová data výhradně ve formátu JPEG lze ukládat na kartu SD/MMC, případně do pevné 14MB paměti.
Panasonic Lumix DMC-LZ2
Velmi kompaktní tělo o rozměrech 101 × 64 × 33 mm napájí dvojice tužkových akumulátorů – necháme se tedy překvapit, jak si poradí se zvýšenou spotřebou při zapnutém stabilizátoru. Panasonic uvádí výdrž 215 (LZ1) a 235 (LZ2) snímků podle testů CIPA, což jednak není mnoho, a navíc jsou to hodnoty naměřené při použití baterií Panasonic Oxyride. To jsou alkalické baterie bez možnosti nabíjení, kterými bude soudný uživatel těžko sponzorovat po energii hladový digitál.
Bližší informace zde.
Pokračování 3 / 3
Z lidové zahrádky – Panasonic DMC-LS1
Snad proto, aby chaos v Panasonicích byl ještě větší, uvádí firma další model, tentokrát s novým označením LS1. A navíc – a v tom Panasonic drží absolutní primát – i ve v podstatě low-endovém modelu najdete obrazový stabilizátor.
LS1 se nápadně podobá staršímu DMC-LC70. Podobně designované tělo téměř shodných rozměrů a hmotnosti, shodné vybavení funkcemi na bázi automatického digitálu pro běžného uživatele, a něco málo novinek.
Jednak už zde nenajdete optiku, pyšnící se pojmem Leica, ostatně to platí i pro předchozí modely. Objektiv 35–105 mm, F2,8–5,0 - digitál neoplývá na dlouhém konci příliš excelentní světelností. Mrzkou světelnost nelze podceňovat ani přítomností stabilizátoru. Jednak je ve hře problematická hloubka ostrosti, která alespoň u relativně delších ohnisek nabývá u kompaktních digitálů na významu, a navíc je ve hře schopnost zaostřit ve zhoršených světelných podmínkách, což představuje poměrně zásadní kámen úrazu.
I další změny jsou víceméně kosmetické: LCD displej sice co do velikosti povýšil z 1,5 na 2 palce úhlopříčky, avšak co do rozlišení mu bylo upřeno téměř třicet tisíc pixelů – rozlišení bylo paradoxně sníženo ze 114 tisíc na 85 tisíc bodů. Logika jde v tomto případě stranou, i když rádi se necháme překvapit, protože jako u předchozích modelů Panasonic slibuje vynikající čitelnost a kontrast snad ve všech podmínkách.
Nový obrazový procesor Venus Engine Plus má opět přinést nárůst provozní rychlosti a nižší spotřebu energie. Podíváte-li se však na deklarovanou výdrž u staršího LC70, zjistíte, že je uváděná vyšší… Takže nesmíte pohrdnout další novinkou v podobě 14MB pevné paměti, jíž můžete částečně nahradit paměťovou kartu SD/MMC, zapomenutou ve čtečce. Toť doplňková informace pro šťouraly, kteří tvrdí, že většina foťáků pevnou paměť nemá :-) Pravda je totiž taková, že interní paměť je u low-endových digitálů už nějaký čas naopak docela zásadním trendem.
Bližší informace zde.
Všechny novinky by v Česku měly být dostupné v dubnu, ceny zatím nejsou stanoveny.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně