Karel Kahovec  |  05. 06. 2019 07:06

Opravdu si myslíte, že chemická fotografie nešla použít k šíření dezinformací (pochopitelně ne na internetu)?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Pavel  |  05. 06. 2019 10:40

Určitě šla. Ale určitě to nebyla tak masová a jednoduchá záležitost jako dnes :)

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Allydamm  |  05. 06. 2019 09:58

Neuronová síť hmm.
Co jednoduchý digitální podpis? Když je důležitá autenticita snímku, autor se svojí výslednou vizí dodá i podepsaný soubor pro kontrolu "shody".

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
05. 06. 2019 11:20

Jde o automatickou/strojovou možnost kontroly i modifikovaných snímků (ořez, světlo, kontrast, kácející se linie, ...). A taky obdobu žlutých teček u barevných tiskáren.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Allydamm  |  05. 06. 2019 14:35

Ano a proto se mě zdá digitální podpis zaručující nezměněná originální data jako spolehlivější. Ale uznávám že to není řešení pro automatické dodatečné třídění obsahu. Ale kauzy podvádění v soutěžích, podvržených dokumentů a trochu i v dokazování autorství by to fungovalo.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
jirik66  |  05. 06. 2019 10:47

Napadá mně následující postup: Vezmu obrázek vyfocený nějakým starším typem fotoaparátu, který ještě žádný vodoznak nevkládá, v počítači ho upravím a pomocí projektoru promítnu upravený obrázek na plátno. Z toho plátna ho pak ofotím moderním aparátem, který do obrázku vloží kýžený sofistikovaný vodoznak zaručující že tento obrázek je pravý a nic než pravý

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
SpookY  |  05. 06. 2019 12:45

Zbytečně složitě ... stačí printscreen nebo cokoliv podobného, co softwarově přemapuje původní obraz na nový.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
SpookY  |  05. 06. 2019 13:00

Jelikož do IT a zpracování digitálního obrazu vidím a dělám s tím, tak se musím zasmát... tahle ochrana půjde obejít. Nápad zajímavý, ale v praxi se neujme.Pokud chcete chránit a verifikovat původní data, tak musí být podepsána asymetrickou šifrou, v podstatě obdobou privátního šifrovacího klíče a k tomu příslušného veřejného dešifrovacího klíče.Každé zpracování obrazu, každá úprava, způsobuje jakési změny. A dneska každá fotka před seriozní publikací musí projít ořezem, doostřením, doladěním kontrastu... a potom zde máme příslušné datové formáty, které často pracují se ztrátovou kompresí a nepoužívají ... takže asi tak A používat to jako ochranu před kopírováním? ... Udělám printscreen a resize původního obrázku, dám jinou kompresi JPEGu a může se v tom hrabat celá FBI a žádný skrytý vodoznak nenajdou.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Fotič  |  08. 06. 2019 17:16

Stejně snadno a bez ztráty kvality lze z hudebního signálu odstranit i dodatečně vložená data. Stačí analogový zvuk z linkového výstupu přehrávače naládovat do počítadla se studiovým rozlišením, (192 kHz/24 bit), odstranit pomocí vysoce účinného filtru přidaný šum, výsledek zkomprimovat do CD, nebo MP 3 (podle vkusu každého soudruha), formátu a je vymalováno. Kvalita zvuku poslechově nedozná úhony, ale dodatečná data zmizí beze stopy.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
TomPlasil  |  06. 06. 2019 13:53

Hmm, ale celé to bude k ničemu, protože pokud se na fotce provedu úpravu v nějakém místě, lze to zamaskovat tím, že se "pro zmatení toho Neurona" pozmění fotka i ve zbytku plochy a pak to bude vypadat, že je změněná celá.
Navíc různé destruktivní úpravy (a ukládání) tohle mohou "skrýt pod koberec)Tím neříkám, že současné postupy nejsou bezzubé, například lze odhalid retuš pomocí distribuce šumu nebo pomocí kvantizace (souvisí se kompresí do jpg).Furt se budou vymýšlet, jak jedno přelstít, když se na něco přijde (na obou stranách barikády)

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory