Flexareta: tam jsem si velmi rozmýšlel, co fotím. Myslím, že úspěšnost byla tak někde kolem 95%. Změření expozice expozimetrem, raději zaostřit s lupou, najít si to správné místo, počkat na sluníčko,... trvalo to déle, ale fotky byly pěkné, jen jako chudý student jsem neměl na barevný film, tak nuceně černobíle. Teď by to bylo možná dokonce "in". Nový foťák jsem koupil až později, byl to Olympus a musel jsem ho dvakrát reklamovat, optika nestála za nic. Teď mám super vybavení (zrcadlovky Canon), ani bych to všechno neunesl. Ale fotím míň a míň. Snad v důchodu bude víc času.