Jan Janík  |  20. 12. 2016 13:34

Jen zpátečníkovi se můze zdát snížení rozlišení snímače krokem zpátky...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Petr Rumpertesz  |  20. 12. 2016 13:41

Jsem zpátečník :)Už ať vydají 54 MPx D820.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
lennyl_2  |  20. 12. 2016 14:40

a nech do novej D760 daju hlavne vylepseny microadjustment skrz liveview.inak nativne ISO D750 je 100 -12,800 (rozsirene do 51,200) a nativne ISO D5 je iba do 102,400 (tie tri miliony su reklamny zvast)

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Error503  |  20. 12. 2016 16:25

"iba do 102,400"není to tak dávno, co byla max. citlivost snímače v DSLR na úrovni ISO 1600.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
lennyl_2  |  21. 12. 2016 10:49

reagoval som iba na informacie, ze v clanku pri D750 bola uvedena "iba" nativne max ISO a pri D5 az to rozsirene - co budilo brutalny rozdiel, ako keby D750 bola slaba, co nie je pravda.kazdopadne na D750 aj teraz na K1 vyuzivam realne ISO tak do 12.800, vyssie je to uz iba o tom, ako sa zamaskuje obraz odsumovanim a teda zaklad fotky je snad svetlo, boostovat ISO nema pre mna vyznam ISO 10.000, K1, na report to bohato staci
[url=https://postimg.org/image/g9wlgbhfj/][img]htt... ...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
lennyl_2  |  21. 12. 2016 10:50
RUM  |  24. 12. 2016 11:50

"na D750 aj teraz na K1 vyuzivam realne ISO tak do 12.800, vyssie je to uz iba o tom, ako sa zamaskuje obraz odsumovanim"Jestli ono to neni o tom, ze pri vetsich bunkach bude ten obraz i na tech stavajicich 12.800 kvalitnejsi nota bene s vyssim DR? Na druhou stranu, pro vetsinu uzivatelu dnes je dnes i tech 24 Mpx az "otravne" moc...Beru to ale tak, ze je potreba neustale inovovat techniku kvuli ziskum. Takze se musi prichazet neustale s necim "novym" Myslim, ze v soucasne dobe je hlavnim omezenim fotografa jeho fantazie, nikoli technika. Ta se ale koupit neda.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
lennyl_2  |  25. 12. 2016 08:16

presne tak! ja neurobim zaujimavejsiu fotku novsim fotakom, ale iba mojim napadom (v pripade krajiny cakanim aj na svetlo).
inak 36mpx je pre mna prinos, mozem to zmensit a ten sum sa lepsie zamaskuje.
kazdy si dnes moze vybrat co si chce kupit, staci mat uz len tie peniaze (a nahanat sa za top modelmi za 100.000cz za telo je pre nadsencov/laikov/rodinných foticov uplne uchylne si myslim)

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
J  |  25. 12. 2016 16:32

co se dělají snímače které nemají mezi buňkami skoro žádný "mrtvý" prostor to už tak o rozlišení není. Šum jde ruku v ruce s velikostí snímače. Menší buňky samozřejmě šumí víc, když je ale postprocesem interpoluji na menší rozlišení, které je nativním na snímači s menším rozlišením šum se zmenší a oba by měly mít potenciálně stejný šum. Vyšší rozlišení pak může přinýst jen výhodu v podobě více detailů za dobrých světelných podmínek. Samozřejmě je to dost ovlivněno přístrojem a jeho schopností se s šumem vypořádat, testy fotoaparátů s vysokým rozlišením (až 80MPix) ale dokazují, že větší rozlišení je při dnešní konstrukci snímačů výhodou.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  29. 12. 2016 19:30

To je taková řekl bych hezká teorie...
A co na to dynamický rozsah?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
J  |  01. 01. 2017 17:32

Teorie už je spíše to tvrzení, že to závisí jen na rozlišení. Krásný příklad je třeba Sony a7S. Pokud budu srovnávat její rozlišení například s APS-C snímačem s 24MPix, pak má každý pixel cca 4x větší plochu a přijme tedy 4x více světla, měl by mít tedy v šumu o 2EV náskok, jenže on má u a7S tak o 4EV oproti většině APS-C s tímto rozlišením. To je důkaz, že to zdaleka nezáleží jen na velikosti fotocitlivých buněk. Schopnost poprat se s šumem je individuální a je ovlivněna druhem snímače a zpracováním dat stejně jako rozlišením. Dříve doplácely snímače na mrtvé okolí buněk, které ubírá část aktivní plochy a nezmenšuje se úměrně stejně jako aktivní plocha při zvyšování rozlišení. Tím pádem měl stejně velký snímač při větším rozlišení v součtu menší aktivní plochu a tím přicházel o světlo.Dám příklad - FF snímač s rozlišením 12MPix se starou konstrukcí má aktivní plochu buněk (plácnu) 80% povrchu, zbytek dopadne mezi ně. Stejný FF snímač s rozlišením 24MPix ale bude mít aktivní plochu jen 70%, zbytek padne na mezery mezi buňkamy kterých je při větším rozlišení logicky víc a nejdou už více ztenčit, takže tento snímač ztrácí na ten s menším rozlišením. Dnešní konsrukce snímačů (s bezešvými čočkami atp.) ale dokáží zachytit 100% světla dopadajícího na plochu snímače a poslat ho jen do aktivních částí buněk stejně u 12MPix i u 24MPix. Aktivní plocha je tak 100% u obou a zisk světla pro zpracování je stejný a tím i potenciální šim při interpolaci na stejná rozlišení (ZDŮRAZNÍM: interpolaci na stejná rozlišení! - to je důležité pochopit, protože nelze srovnávat šum u fotek s 12 a 24MPix - každá má krom šumu úplně jiné množství obrazových informací (za předpokladu použití optiky která jej poskytne - což je další faktor určující zda má větší rozlišení smysl či nikoliv) ). Dále to ovlivní už jen zpracování.DR samozřejmě také ovlivňuje více faktorů a ne jen velikost buněk. Hodně například citlivost (zesílení) které se projeví nejen nativní, ale i nastavitelné (ISO - vyšší ISO má vždy vyšší DR). Paradoxně tak dost dobrých hodnot DR dosahují i menší snímače (MFT atp.) které menší zisk světla z malé plochy dohánějí větším zesílením a tím si hned pomáhají i k lepšímu DR. Pokud by někoho zajímala tahle "teorie" dají se vygooglit diplomové práce ZČU na tato témata (mám je tu), tam je to dobře rozebrané, musí se tím ale člověk prokousat... Shodnu se s Vámi jednoznačně že větší buňka má jasné výhody, pokud ale namísto ní mohu mít 4 menší v součtu stejné plochy získávám výhody zase jiné. Pak je to o konkrétních požadavcích. Tohle všechno je ale jen polovina z toho co nakonec ovlivňuje samotný šum nebo DR ...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
RUM  |  03. 01. 2017 11:31

To 100% pokrytí je zajímavé. byly by k tomu nějaké zdroje? Měl jsem zato, že mikro-čočky, musejí být vždy kruhového půdorysu a jak známo bez překrývání nelze malými kruhy vyplnit 100% souvislou plochu.
Odhlédněme ale od toho... máme tady ještě pár dalších problémů. Obecně to vidím tak, že: Menší buňky= menší kapacitor= menší DR.
Menší buňky= vodivé dráhy blíže sebe (a současně tenší dráhy)= větší vzájemné ovlivnění= větší šumCo se týká DR, tak to s tím zesílením je takový zajímavý doping. Ono totiž je pak otázka, zda ty obrazové informace získané "zesílením" jsou ještě realita, nebo syntetický obraz vygenerovaný nějakým algoritmem. Na standardní metodiku to muže fungovat, ale jak pak vypadá takový výstup to je někdy veliká divočina. Viděl jsem i par fotek z "moderních" levných kompaktů u kterých jsem musel chvíli přemýšlet, jestli se nedívám na počítačový render. Tak umělý ten obraz byl!K tomu bych dodal moudro mého zedníka: "Oko není p*ca, oko vidí. To neo*ebeš."

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
slunickar  |  11. 01. 2017 18:05

rad bych neco jako Fuji XE1 ..

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory