Fotografové jsou lidé jako jiní. i v dobách, kdy se nám o internetu ani nesnilo a scházeli jsme se nad fotkami osobně občas létaly jiskry. Jsou lidé, kteří kritiku snášejí velice těžce. A anonymita NETu jim propůjčuje sílu. Když je kritika k věci, tak je mi jedno od koho je...
Nechci se zastávat nikoho, ale... sám jinak snesu kritiku od člověka u kterého vím, že něco zná a umí. A jinak od člověka, který má zatím jen fotoaparát a své EGO. Obvykle to bývá tak, že ten první hovoří o fotce a ten druhý o sobě. Nebývá to tak vždy, ale velmi často.Nováčci občas přicházejí s jistou naivní vírou, že je ti zkušenější budou vodit za ručičku a odměnou jim bude dobrý pocit, že ač je jim i spíláno, tak někoho učí...
..ale tak to není nikde, fotografii nevyjímaje. Neexistuje něco jako instantní rychlokurs, jak dělat zajímavé fotografie. Navíc to co se zdá zajímavé mně, může jiného nudit nebo i iritovat...Píšete, že to není dávno, co jste začal fotografovat...nevím jaký je to časový údaj - týdny, měsíce, roky?Na fotowebech se pohybuji čtyři a půl roku. Fotografovat jsem začal někdy před čtvrt stoletím. A když jsem dostal vynadáno od zkušenějších, tak jsem se nezatvrdil a neřekl si, že jsou to - viz vaše citace. Začal jsem přemýšlet a dělit zrno od plev. A opět jsem si roztřídil komentáře pod mými fotografiemi na ty, co měly mluvit o jejich autorech a jejich velikosti a na ty, co mluvily o fotkách. Dalo to trochu práce a času, ale snad to přineslo výsledky.Takže, jestli smím radit, buďte trpělivý a zkuste trochu pokory. Je to těžké, poměrně pomalé, ale účinné. :)