Pouze použitím manuálního nastavení expozice sami určíte, kolik světla dopadne na snímač fotoaparátu. Zároveň si necháte měření expozice přístroje jako „poradní hlas“ a můžete jej korigovat podle specifického charakteru fotografované scény nebo vašeho tvůrčího záměru. Je to způsob spojení sofistikovaných metod měření expozice a neměřitelného názoru autora na způsob zaznamenání světelných poměrů, které automatika nemůže reflektovat. Rozšíření vaší kreativity používáním manuálního expozičního režimu je cílem tohoto článku.
V souvislosti s expozičními režimy hovoříme obvykle o možnostech ovlivnění fotografie ve smyslu volby expozičního času a z toho vyplývající pohybové neostrosti nebo clony v souvislosti s hloubkou ostrosti.
max. velikost
Na poměrně velkém tmavém pozadí hrozila přeexpozice, příliš světlé barvy listů a přepaly v jejich lesklých částech. Použito manuální nastavení expozice o 1 EV nižší, než stanovila multisegmentová automatika. Tmavé pozadí vytváří vhodný kontrast. Zvolená clona F4,5 způsobila při nevelkém odstupu malou hloubku ostrosti a oddělení pozadí. Rozostřeny jsou i přední a zadní listy. Podle stanovených kritérií autora pro dané světelné poměry fotografované scény vyšel expoziční čas 1/2500 sec. při citlivosti 100 ISO. V tomto případě je právě čas parametr, který neovlivní záměr autora.
Expoziční režimy dělíme na tzv. automatické, scénické, poloautomatické a manuální. Automatické režimy určí clonu i čas, případně citlivost ISO. Scénickým režimům napovíte, co budete fotit a ony stanoví prioritu nastavení některého z parametrů vhodného pro daný motiv. U poloautomatických režimů zvolíte jeden z parametrů sami (clona, čas, ISO) a další dopočítá přístroj.
Všechny uvedené expoziční režimy, mimo manuálního, jsou plně automatické z pohledu světla, které pustí na snímač fotoaparátu. Je to vždy tak, že expoziční automatika, tj. expozimetr a firmware, změří a vyhodnotí fotografovanou scénu nebo její část a určí, kolik světla (fotonů) dopadne na snímač při jeho nastavené citlivosti (ISO). Clona stanoví velikost otvoru, kterým fotony procházejí a expoziční čas určí dobu, kterou otvorem fotony procházejí. Kombinaci obou parametrů i v případě, že jeden zadáte, vybere expoziční automatika. Fotonů, které dopadnou na snímač bude pro danou scénu vždy stejné množství.
max. velikost
Protisvětlo oklamalo expoziční automatiku a ta reagovala podexpozicí. Z uvedeného je patrné, že je zde vhodná korekce automatiky +1 EV. V manuálním režimu prodloužen expoziční čas o jeden stupeň. Za cenu několika mírných přepalů v obloze se prosvítily listy ve všech jasových úrovních a vynikne jejich stavba, což je na snímku pozoruhodné. Tmavší části listů ani větve nejsou bez kresby.
Je celkem lhostejné, jaký způsob měření expozice použijete, ale musíte znát jeho princip a konkrétní provedení daným fotoaparátem. U multisegmentového způsobu je otázkou, zda přístroj dobře vyhodnotí fotografovanou scénu. U středového a bodového způsobu záleží na tom, kam umístíte na fotografickou scénu střed respektive bod měření z téměř nekonečně možností a navíc jak vaši volbu vyhodnotí expoziční automatika.
Jaké jsou důvody pro korekci expoziční automatiky?
- ze svého principu více či méně nemůže stanovit správnou expozici u atypických scén.
Při protisvětle vyhodnotí mnoho světla, omezí jeho průchod objektivem a popředí snímku bude podexponované.
Postavu ženicha v černém obleku bude podle svého zadání považovat za málo nasvětlenou středně šedou, pustí více světla a přeexponuje. Oblek bude šedý a obličej mrtvolný. Naopak samotnou nevěstu bude hodnotit jako příliš nasvětlenou středně šedou, pustí na snímač méně světla a podexponuje. Šaty budou světle popelavé a obličej nevěsty tmavý.
- nemůže akceptovat vaše tvůrčí záměry.
Stupeň jasu je jedním z výrazových prostředků pro podtržení atmosféry snímku. Jistě, peklo bychom spíš podexponovali a nebe přeexponovali, respektive posadili do vysokých jasových úrovní.
- nezná váš postprodukční plán
Můj fotoaparát má tendenci mírně podexponovávat. U velmi kontrastních scén dávám přednost mírné přeexpozici, pokud nemám zvláštní důvod k opaku. To proto, že při zpracování RAW souborů umí program Camera RAW rekonstruovat mírné přepaly, které avizuje LCD fotoaparátu. Hluboké stíny opraví hůře a ještě za cenu masivního šumu (viz můj článek Jízda v Camera RAW).

max. velikost | max. velikost
Podle charakteru fotografované scény, kde převládaly jasy, lze předpokládat podexpozici a tím neúměrné ztmavení fotografie (první snímek). Otázkou bylo, jaká plusová expozice oproti multisegmentovému měření přístroje vystihne atmosféru dne na Labi v popředí s pontonem a v pozadí s hradem Střekov a městem Ústí n/L. Zvolil jsem +1 EV v manuálním režimu (druhý snímek). Město v pozadí, na které vede řeka náš pohled, je dostatečně kontrastní. Barvy, zejména popředí, jsou přiměřeně nasyceny. Obloha i tmavé části obrázku mají dobrou kresbu.
Jaké máte prostředky pro korekci expoziční automatiky?
Stanovíte, že podexpozice nebo přeexpozice o nastavený stupeň EV má být pro expoziční automatiku přístroje správnou expozicí. V menu přístroje musíte tuto hodnotu zadat a přístroj určí clonu, čas, případně ISO. V případě poloautomatických režimů fotoaparát změní jiné parametry než prioritní, vždy však jednu hodnotu dopočítá a dosadí. Připomínám: změna o +1 EV znamená, že na snímač dopadá dvojnásobné množství světla, –1 EV poloviční atd. (viz. můj článek „Dynamický rozsah snímačů digitálních fotoaparátů“)

max. velikost | max. velikost
Na noční scéně výrazně převládaly stíny. Ač má fotoaparát tendenci mírně podexponovávat, hrozila přeexpozice a nepřirozeně světlý snímek připomínající nasvícené kulisy v divadle (první fotografie F6,3, 1 sec., ISO 500). Zvolil jsem v manuálním režimu -0,7 EV oproti multisegmentovému měření přístroje (druhá fotografie F6,3, 0,6 sec., ISO 500). Snímek vystihl dobře náladu noční scény.
Funkci korekce expozice nelze použít u plné automatiky a u manuálního expozičního režimu. Je patrné, že není co korigovat.
- manuální stanovení expozice
Zde je tomu naopak, pro tvořivost autora ideálně. Při nastavené hodnotě ISO zvolíte expoziční čas i clonu. Stupnice v hledáčku fotoaparátu ukáže, o jaký stupeň EV bude snímek podexponován nebo přeexponován vzhledem k měření expoziční automatiky, respektive určíte, kolik světla projde na snímač přístroje. Název „Manuální“ je poněkud nepřesný. Pokud byste vůbec nebrali do úvahy graf EV v hledáčku fotoaparátu, pak název „Manuální“ sedí.
Jsou i tací, kteří kouknou na fotografovanou scénu, zhodnotí svůj záměr a řeknou: „F11, 1/100, ISO 100“. My ostatní známe principy automatického stanovení expozice jednotlivých způsobů měření. Víme, kde automatika selhává, známe svůj záměr a v manuálním expozičním režimu nastavíme najednou čas, clonu a množství světla, které dopadne na snímač fotoaparátu. Vždy to bude kompromis těchto tří parametrů společně s pokynem pro snímač, jak má zesílit reakci na dopadající světlo a tím stanovit, co je z hlediska expozice málo a co hodně světla. K tomu je ISO citlivost.
Při manuálním expozičním režimu se na LCD panelu a v hledáčku objeví toto zobrazení. Expoziční čas nastaven na 1/250 sec, clona F4 při korekci expozice –1 EV. Na snímač bude dopadat méně světla, než stanovilo automatické měření přístroje
V případě, že si nejste jisti výsledkem při použití manuálního expozičního režimu, je dobré, abyste po expozici zkontrolovali snímek na displeji fotoaparátu pro ověření, zda nedošlo k nepřiměřeným přepalům ve světlech nebo zda nejsou slité stíny v podstatných partiích fotografie.
max. velikost
Technika fotografie Low key je charakteristická nízkými tóny s ojedinělou jasnou plochou. Dodává snímku ponurost a dramatičnost. Pro uplatnění tohoto výtvarného záměru je manuální expozice -2,3 EV oproti měření fotoaparátu, který přečetl scénu jako příliš tmavou, respektive málo osvětlenou středně šedou. Automatický expoziční režim by zamýšlenou atmosféru snímku zcela potlačil a zdroj světla by byl masivně přeexponován. Techniky Low key a opačnou High key můžete realizovat volbou vhodného motivu a tomu odpovídající manuální expozicí.
V manuálním expozičním režimu je obsažen i automatický režim s prioritou času i s prioritou clony, pokud nastavíte prioritní parametr a podle toho ten druhý (clonu, čas) tak, aby na grafu v hledáčku byla odchylka 0 EV od měření přístroje. Citlivost snímače stanovíte podle známých kritérií předem.
max. velikost
High key, neboli vysoká tonalita. Takto pojaté fotografie se vyznačují světlými odstíny, něhou a citem. Expozice tohoto snímku je o 2 EV vyšší než avizovala automatika přístroje v manuálním expozičním režimu. Květ má ve všech místech kresbu a jemně kontrastuje s pozadím.
Techniky high key a low key můžete realizovat nejlépe výběrem vhodného motivu a jeho nasvětlení nebo je navodit uměle expozicí, případně v editoru. Opravu expoziční automatiky budete muset provést při korektním zaznamenáním fotografované scény v těchto jasových poměrech i při jasovém posunu expozicí.
Mezi oběma technikami je prostor pro mnoho snímků s náladou blížící se k jedné z nich.
Můj „tajný“ favorit
U mého Pentaxu je režim Priority citlivosti Sv. Zde ve výchozím nastavení přístroj přiřadí clonu a čas pro zvolenou citlivost, kterou měníte, což je hodně netvůrčí stav. V menu fotoaparátu jsem nastavil pro přední e-kolečko změnu citlivosti snímače a pro zadní e-kolečko změnu clony. Automatika mění expoziční čas, který si v hledáčku hlídám z pohledu nežádoucí pohybové neostrosti respektive rozmazání fotografováním z ruky. Tento režim neřeší pouze žádoucí pohybovou neostrost. Ta je nejméně frekventovaným výrazovým prostředkem. Zato mohu plynule v hledáčku měnit citlivost i clonu. Je to automatické stanovení expozice, není to úplně univerzální, ale velmi praktické řešení. V tomto případě mohu stanovit případnou korekci měření expozice klasickým ovládacím prvkem na přístroji.
Další nastavení rollerů jsou k dispozici podle každého uživatele Pentaxu a dalších přístrojů, které to umožňují. Vždy se vyplatí změnit výchozí nastavení a v menu fotoaparátu jednomu z nefunkčních rollerů přiřadit funkci. Např. prioritě clony citlivost, což je vlastně varianta výše uvedeného, prioritě času opět citlivost, nebo místo citlivostí korekci expozice +/- EV.
max. velikost
Multisegmentový způsob měření přístroje vyhodnotil scénu jako hodně tmavou a podle svého zadání určil o 1,3 EV více než je exponováno v manuálním expozičním režimu. Pokud by byla expozice v některém z automatických režimů o 1,3 EV více, byly by přepaly ne pouze na místě zdrojů světla, ale i daleko od nich a ještě v obličeji a na rukách kytaristy. Ještě podstatnější je fakt, že atmosféra koncertu by byla nenávratně ztracena.
Nespoléhejte pouze na automatické měření expozice vašeho fotoaparátu. Zapojte do úvah o expozici svůj úsudek. Vaše fotografie pak lépe vyjádří váš umělecký záměr a v mnoha případech i lépe zobrazí fotografovanou scénu, s kterou si automatika neporadí. Využijte tohoto poněkud opomíjeného výrazového prostředku! Vaše fotografie budou zajímavější.