Jsou situace, kdy narazíte na minimální možné ISO, maximální použitelnou clonu a přesto fotoaparát dopočítává časy kratší, než byste si přáli. Zachycení objektu v pohybu či rozmazání horské bystřiny se tak za přirozených světelných podmínek stává nemožným. Právě tehdy, když je světla příliš, pomůže nenápadná pomůcka – neutrální šedý filtr.
ND filtry mají různou hustotu a s ní spojený různý efekt
Jak moc šedý?
Šedých filtrů je na trhu nespočetné množství. Liší se nejen rozměry, ale také svým ND faktorem. Hodnota ND udává, kolik světla daný filtr pohltí, respektive o jaký čas je filtr schopen prodloužit expoziční dobu. Přepočítává se hodnota faktoru ND vůči počtu EV čísel, které filtr přidá k optimální expoziční hodnotě.
Závislost propustnosti světla filtrem vůči ND faktoru
Nejen s pevným faktorem
Již je to delší dobu, co se na trhu objevily kromě ND filtrů s pevnou hodnotou filtračního faktoru také neutrální šedé filtry s proměnlivým faktorem. V rámci porovnávacího testu jsme proto vedle sebe postavili hned několik zástupců jak s pevným, tak s proměnlivým filtračním faktorem, či chcete-li hustotou.
Pokračování 2 / 3
Co a jak jsme testovali?
Pro test jsme zvolili jeden z nejpoužívanějších rozměrů filtrových závitů, průměr 77 mm případně jsme redukovali filtry jiných rozměrů. K testu jsme od známých, přátel a kolegů „vybrali“ následující šedé neutrální filtry: Proměnlivé šedé filtry H4 a LCW a standardní ND filtr Hoya, Marumi, Cokin P a také jeden od exotického výrobce Tosemba.
Uvedené šedé filtry jsme testovali na digitální zrcadlovce Canon EOS 5D Mark II s objektivem Hasselblad 100 mm F3,5 CFI Planar T. Fotografováno bylo do formátu RAW, vyvolání do JPEG proběhlo pomocí softwaru Capture One v základních hodnotách.
Snímky vznikaly v režimu automatické expozice při stálé citlivosti ISO 100, bez jakéhokoliv manuálního zásahu. Z výsledku tedy můžete vypozorovat, jak si s jednotlivými filtry poradila automatika fotoaparátu. Pod každým snímkem je uveden čas, který fotoaparát pro daný filtr, či nastavení filtru, dopočítal.
Testovací snímky
Referenční fotografie
Jako první se pro srovnání s následujícími fotografiemi podívejte na snímek, tak jak byl pořízen bez jakéhokoliv filtru (vlevo) a s použitím pouze polarizačního filtru (vpravo).
Standardní ND filtry
Pro zajímavost byly použity také dva filtry menšího rozměru. Tyto byly připevněny pomocí patřičných redukcí. Velké překvapení připravily filtry Hoya, které se ve výsledku od sebe poměrně výrazně liší, i přesto, že se jediný rozdíl byl v jejich velikosti.
Proměnlivý ND filtr H4
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Proměnlivý filtr H4 nastaven na ND faktor: Max (1/10 s) | 80 % (1/20 s) | 60 % (1/30 s)
Tento proměnlivý filtr by dle specifikací výrobce měl dosahovat ND faktoru 2-400. Při nastavení na maximální hodnotu měla již automatika fotoaparátu problém s optimálním exponováním scény. Pokud bychom provedli manuální korekci a přepočítali výsledky, došli bychom skutečně k ND faktoru 400. Za zmínku stojí také fakt, že tento proměnlivý ND filtr jako jeden z mála téměř netrpí polarizačním efektem.
Proměnlivý ND filtr LCW
max. velikost | max. velikost | max. velikost
Proměnlivý filtr LCW nastaven na ND faktor: Max (1/10 s) | 80 % (1/15 s) | 60 % (1/30 s)
Proměnlivý šedý filtr LCW nabízí co do úbytku světla téměř totožné výsledky jako filtr H4. Poněkud problematické se u LCW ukázalo použití dvou polarizačních filtrů pro dosažení výsledku. Jak je patrno z fotografií, filtr trpí značným polarizačním efektem. V závislosti na natočení filtru se nemění jen faktor propustnosti světla, ale i míra polarizace snímku, což může být leckdy nežádoucí.
Pokračování 3 / 3
Pevný či proměnlivý?
Téměř Hamletovská otázka. Každý má své klady i zápory. Hlavní předností proměnlivých filtrů je jejich variabilita – nastavíte si přesně takový ND faktor, jaký právě potřebujete. Mezi nevýhody dříve patřil výrazný polarizační efekt, který závisel na natočení filtru, ovšem tento jev se již některým výrobcům podařilo eliminovat.
Slabinou proměnlivých filtrů tedy zůstává pouze fakt, že u naprosté většiny z nich musíte investovat do nové, druhé krytky – jen pro tento filtr. Jejich vnitřní a vnější závit nemívá stejné rozměry (např. pro objektiv s filtrovým závitem 77 mm má variabilní ND filtr vnější závit 82 nebo 86 mm).
Klasické ND filtry závitovou slabinou netrpí, ovšem pro různorodé použití je nutné mít jich v brašně více. Naopak, velkou výhodou klasických ND filtrů je jejich lepší kresba a věrnější podání barev.
Fotografie pro test pomohl vytvořit pan Jaromír Fajkus.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně